Patrioty pro Evropu povede Bardella, Dostálová je místopředsedkyní

K nově vznikající europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu, jejímž zakládajícím členem je i české ANO, se připojí francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN) a italská Liga Mattea Salviniho. Frakci bude šéfovat dosavadní předseda RN Jordan Bardella. ANO a Fidesz budou mít místopředsedy – exministryni Kláru Dostálovou a europoslankyni Kingu Gálovou. Ve frakci je 84 poslanců z dvanácti zemí, bude tak třetí nejsilnější v Evropském parlamentu, po lidovcích a socialistech. Nově by se do frakce měla přidat dvojice českých europoslanců za Motoristy a Přísahu. Vznik frakce vedl ke slovnímu střetu mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

Připojení strany Marine Le Penové znamená pro frakci výraznou posilu, Národní sdružení totiž v červnových volbách do Evropského parlamentu (EP) získalo třicet mandátů. „Patrioti pro Evropu se nadále rozrůstají, protože se připojila Marine Le Penová a Národní sdružení,“ napsal na sociální síti X Kovács. „Nová pravicová frakce by se mohla stát třetí největší v Evropském parlamentu. Spojme síly a bojujme společně za lepší budoucnost!“ dodal.

V pondělí odpoledne se v Bruselu uskuteční ustavující zasedání nové politické skupiny, o jejíž založení v EP usiluje kromě hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše a strany Fidesz také pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ).

„Po dlouhých přípravách se dnes (v pondělí) v Bruselu ustavuje velká skupina patriotů, která sehraje rozhodující roli v otázce budoucnosti celé Evropy,“ je přesvědčený Salvini. Minulý týden v pátek o připojení k frakci informovalo také krajně pravicové španělské uskupení Vox.

Identita a demokracie se zřejmě rozpadne

Oznámení o připojení RN k nové frakci přichází jen den poté, co ve Francii skončily předčasné parlamentní volby. V nich průzkumy dlouho favorizovaly právě stranu Le Penové, ta ale nakonec skončila až třetí za centristy a vítězným levicovým blokem.

Pro založení frakce v EP je potřeba 23 europoslanců z nejméně sedmi členských států EU. Patrioti pro Evropu tento požadavek splní, protože v posledních dnech se k nim připojilo hned několik dalších evropských stran, včetně krajně pravicové belgické strany Vlámský zájem (Vlaams Belang) či nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Zájem o novou frakci dále deklarovala také portugalská formace Dost (Chega) či euroskeptická Dánská lidová strana.

Dalšími členy frakce by měly být populisticko-pravicová a euroskeptická Dánská lidová strana (DF) s jedním mandátem, šest europoslanců ze španělské strany Vox (kteří byli předtím v konzervativní frakci ECR), portugalská formace Dost (Chega), která má dva mandáty, a rovněž italská Liga, kterou vede vicepremiér Matteo Salvini a která disponuje osmi mandáty. Dohromady by to znamenalo o něco více mandátů, než má nyní liberální frakce Renew Europe (Obnova Evropy).

Jak poznamenaly některé bruselské servery, půjde o staronovou krajně pravicovou frakci Identita a demokracie (ID), jen s rozdílným názvem a faktem, že v ní budou nově ANO a Fidesz.

O vzniku frakce informovali 30. června maďarský premiér Viktor Orbán spolu s českým expremiérem Andrejem Babišem z hnutí ANO a šéfem FPÖ Herbertem Kicklem. Orbán od té doby už několikrát řekl, že jeho frakce se může stát druhou největší politickou skupinou v nově zvoleném europarlamentu.

Součástí frakce jsou nově i Motoristé a Přísaha

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zmínil na tiskové konferenci priority nově vzniklé frakce, kterými jsou boj proti nelegální migraci, obrana suverenity členských zemí a důraz na národní státy, a rovněž revize Green Dealu. Podle tiskového prohlášení frakce jsou jejími členy i čeští europoslanci z Přísahy a Motoristů Filip Turek a Nikola Bartůšek. Babiš řekl, že ANO s Motoristy a Přísahou spojuje náhled na evropskou problematiku. Nevyloučil další spolupráci, i když Motoristy současně označil za „ODS revival“.

Frakce Patrioti pro Evropu má 84 poslanců z dvanácti zemí. „Je tak po lidovcích a socialistech třetí nejsilnější,“ podtrhl Babiš. To jí umožní hrát významnou roli v jednáních o budoucnosti Evropy. „Náš hlas bude slyšet.“ Budoucnost kontinentu vidí v silných a nezávislých národních státech, ne ve federaci ovládané bruselskými byrokraty, kteří jsou odtrženi od ostatních lidí.

Místopředseda hnutí Karel Havlíček řekl, že ANO při vzniku frakce nehledalo spojence se stejným názorem na Rusko či Ukrajinu, ale se stejným názorem na fungování Evropské unie. Doplnil, že názor hnutí ANO na válku na Ukrajině se nemění a odsoudil ruský pondělní útok, který nazval „barbarským činem, kterým nemá ospravedlnění.“

Babiš také uvedl, že frakce může nabírat další členy, například ty poslance, kteří budou mít podobný názor na nelegální migraci. Řekl, že je potřeba zastavit pomoc neziskovkám, řešit obranu pobřeží a uzavřít dohody se státy Afriky.

Nahrávám video

Fiala versus Babiš

Nová frakce Patrioti pro Evropu, do které patří i české opoziční hnutí ANO, slouží vědomě či nevědomě zájmům Ruska, a ohrožuje tak bezpečnost a svobodu Evropy. Na síti X to v pondělí uvedl premiér Petr Fiala (ODS). „Nazývejme věci pravými jmény. Patrioti pro Evropu slouží zájmům Ruska. Ať už vědomě, či nevědomě. A tím ohrožují bezpečnost a svobodu Evropy,“ uvedl Fiala. 

Babiš se proti tomuto vyjádření ohradil a uvedl, že Fiala je patologický lhář. Podle Babiše se ANO na rozdíl od politiků nynějších vládních stran s Kremlem nikdy nepaktovalo. Místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že stupeň zmatenosti premiéra dosáhl vrcholu. Fiala podle něj možná není spokojený s tím, jak kategoricky se ANO vymezuje proti Rusku. Zmínil, že Fiala ocenil vyhoštění ruských diplomatů za bývalé vlády ANO a ČSSD (nyní SOCDEM). „Jestli toto říká a současně tvrdí, že jsme vědomě či nevědomě proruští, pak stupeň jeho zmatenosti dosáhl vrcholu. Musí si uvědomit, co říká a jaká jsou fakta,“ dodal Havlíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 45 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled