Patrioty pro Evropu povede Bardella, Dostálová je místopředsedkyní

K nově vznikající europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu, jejímž zakládajícím členem je i české ANO, se připojí francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN) a italská Liga Mattea Salviniho. Frakci bude šéfovat dosavadní předseda RN Jordan Bardella. ANO a Fidesz budou mít místopředsedy – exministryni Kláru Dostálovou a europoslankyni Kingu Gálovou. Ve frakci je 84 poslanců z dvanácti zemí, bude tak třetí nejsilnější v Evropském parlamentu, po lidovcích a socialistech. Nově by se do frakce měla přidat dvojice českých europoslanců za Motoristy a Přísahu. Vznik frakce vedl ke slovnímu střetu mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

Připojení strany Marine Le Penové znamená pro frakci výraznou posilu, Národní sdružení totiž v červnových volbách do Evropského parlamentu (EP) získalo třicet mandátů. „Patrioti pro Evropu se nadále rozrůstají, protože se připojila Marine Le Penová a Národní sdružení,“ napsal na sociální síti X Kovács. „Nová pravicová frakce by se mohla stát třetí největší v Evropském parlamentu. Spojme síly a bojujme společně za lepší budoucnost!“ dodal.

V pondělí odpoledne se v Bruselu uskuteční ustavující zasedání nové politické skupiny, o jejíž založení v EP usiluje kromě hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše a strany Fidesz také pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ).

„Po dlouhých přípravách se dnes (v pondělí) v Bruselu ustavuje velká skupina patriotů, která sehraje rozhodující roli v otázce budoucnosti celé Evropy,“ je přesvědčený Salvini. Minulý týden v pátek o připojení k frakci informovalo také krajně pravicové španělské uskupení Vox.

Identita a demokracie se zřejmě rozpadne

Oznámení o připojení RN k nové frakci přichází jen den poté, co ve Francii skončily předčasné parlamentní volby. V nich průzkumy dlouho favorizovaly právě stranu Le Penové, ta ale nakonec skončila až třetí za centristy a vítězným levicovým blokem.

Pro založení frakce v EP je potřeba 23 europoslanců z nejméně sedmi členských států EU. Patrioti pro Evropu tento požadavek splní, protože v posledních dnech se k nim připojilo hned několik dalších evropských stran, včetně krajně pravicové belgické strany Vlámský zájem (Vlaams Belang) či nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Zájem o novou frakci dále deklarovala také portugalská formace Dost (Chega) či euroskeptická Dánská lidová strana.

Dalšími členy frakce by měly být populisticko-pravicová a euroskeptická Dánská lidová strana (DF) s jedním mandátem, šest europoslanců ze španělské strany Vox (kteří byli předtím v konzervativní frakci ECR), portugalská formace Dost (Chega), která má dva mandáty, a rovněž italská Liga, kterou vede vicepremiér Matteo Salvini a která disponuje osmi mandáty. Dohromady by to znamenalo o něco více mandátů, než má nyní liberální frakce Renew Europe (Obnova Evropy).

Jak poznamenaly některé bruselské servery, půjde o staronovou krajně pravicovou frakci Identita a demokracie (ID), jen s rozdílným názvem a faktem, že v ní budou nově ANO a Fidesz.

O vzniku frakce informovali 30. června maďarský premiér Viktor Orbán spolu s českým expremiérem Andrejem Babišem z hnutí ANO a šéfem FPÖ Herbertem Kicklem. Orbán od té doby už několikrát řekl, že jeho frakce se může stát druhou největší politickou skupinou v nově zvoleném europarlamentu.

Součástí frakce jsou nově i Motoristé a Přísaha

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zmínil na tiskové konferenci priority nově vzniklé frakce, kterými jsou boj proti nelegální migraci, obrana suverenity členských zemí a důraz na národní státy, a rovněž revize Green Dealu. Podle tiskového prohlášení frakce jsou jejími členy i čeští europoslanci z Přísahy a Motoristů Filip Turek a Nikola Bartůšek. Babiš řekl, že ANO s Motoristy a Přísahou spojuje náhled na evropskou problematiku. Nevyloučil další spolupráci, i když Motoristy současně označil za „ODS revival“.

Frakce Patrioti pro Evropu má 84 poslanců z dvanácti zemí. „Je tak po lidovcích a socialistech třetí nejsilnější,“ podtrhl Babiš. To jí umožní hrát významnou roli v jednáních o budoucnosti Evropy. „Náš hlas bude slyšet.“ Budoucnost kontinentu vidí v silných a nezávislých národních státech, ne ve federaci ovládané bruselskými byrokraty, kteří jsou odtrženi od ostatních lidí.

Místopředseda hnutí Karel Havlíček řekl, že ANO při vzniku frakce nehledalo spojence se stejným názorem na Rusko či Ukrajinu, ale se stejným názorem na fungování Evropské unie. Doplnil, že názor hnutí ANO na válku na Ukrajině se nemění a odsoudil ruský pondělní útok, který nazval „barbarským činem, kterým nemá ospravedlnění.“

Babiš také uvedl, že frakce může nabírat další členy, například ty poslance, kteří budou mít podobný názor na nelegální migraci. Řekl, že je potřeba zastavit pomoc neziskovkám, řešit obranu pobřeží a uzavřít dohody se státy Afriky.

10 minut
Brífink hnutí ANO k ustavení nové evropské frakce Patrioti pro Evropu
Zdroj: ČT24

Fiala versus Babiš

Nová frakce Patrioti pro Evropu, do které patří i české opoziční hnutí ANO, slouží vědomě či nevědomě zájmům Ruska, a ohrožuje tak bezpečnost a svobodu Evropy. Na síti X to v pondělí uvedl premiér Petr Fiala (ODS). „Nazývejme věci pravými jmény. Patrioti pro Evropu slouží zájmům Ruska. Ať už vědomě, či nevědomě. A tím ohrožují bezpečnost a svobodu Evropy,“ uvedl Fiala. 

Babiš se proti tomuto vyjádření ohradil a uvedl, že Fiala je patologický lhář. Podle Babiše se ANO na rozdíl od politiků nynějších vládních stran s Kremlem nikdy nepaktovalo. Místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že stupeň zmatenosti premiéra dosáhl vrcholu. Fiala podle něj možná není spokojený s tím, jak kategoricky se ANO vymezuje proti Rusku. Zmínil, že Fiala ocenil vyhoštění ruských diplomatů za bývalé vlády ANO a ČSSD (nyní SOCDEM). „Jestli toto říká a současně tvrdí, že jsme vědomě či nevědomě proruští, pak stupeň jeho zmatenosti dosáhl vrcholu. Musí si uvědomit, co říká a jaká jsou fakta,“ dodal Havlíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...