Pravicové strany přeskupují své síly v Evropském parlamentu, vznikají nové frakce

6 minut
Horizont ČT24: Pravicové frakce v Evropském parlamentu
Zdroj: ČT24

Nová frakce Evropského parlamentu (EP) Patrioti pro Evropu, kterou založila Svobodná strana Rakouska (FPÖ) spolu se stranou Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána a hnutím ANO Andreje Babiše, láká nové členy. Trojice stran potřebuje zástupce čtyř dalších zemí. Počítat mohou s portugalskou formací Dost. Probíhají jednání o založení evropské strany Evropa suverénních národů. Na ustavení nových skupin zbývá už jen jedenáct dní. Podle zahraničního zpravodaje ČT Petra Obrovského sice pravicové strany po eurovolbách posílily, ale jejich vliv v EP nemusí úměrně tomu vzrůst.

„Toto je startovní výstřel a všechny politické síly, které se chtějí zapojit do našeho politického a pozitivně reformního úsilí, jsou velmi vítané,“ prohlásil Herbert Kickl, lídr FPÖ.

Podle italských médií má zájem Liga Mattea Salviniho. „Chceme co nejvíce rozšířit okruh skupiny, která bude silná, vlastenecká, soudržná a odmítá chaos,“ prohlásil Salvini.

Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) s rozhodnutím vyčkává, až ve Francii skončí předčasné parlamentní volby, v nichž po prvním kole vítězí.

Polská strana Právo a spravedlnost (PiS) se měla podle zdrojů bývalé bruselské zpravodajky serveru aktuálně.cz z jednání stáhnout, ne kvůli nesouhlasu s proruskými postoji FPÖ, ale frustraci z údajně málo prestižních nabízených pozic. PiS tak zůstává součástí pravicové frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejím členem je i česká ODS.

Klub Evropa suverénních národů

Salviniho Liga, FPÖ a RN tvořily posledních pět let jádro euroskeptické a nacionalistické parlamentní skupiny Identita a demokracie (ID). Té hrozí zánik.

Ještě radikálněji nastavené strany jednají o ustavení vlastního klubu s názvem Evropa suverénních národů, do kterého se chce přidat i europoslanec SPD Ivan David. Vůdčí silou frakce by měla být Alternativa pro Německo, která byla z ID pro nepřijatelné postoje vyloučená.

Vliv pravicových stran

Pravicové strany po eurovolbách posílily, ale v důsledku se to nemusí projevit kvůli jejich rozdrobenosti. Zpravodaj Obrovský poukázal na to, že v minulém volebním období existovaly napravo od evropských lidovců dvě frakce, ale v tom následujícím mohou být až tři: Evropští reformisté a konzervativci, Patrioti pro Evropu a Evropa suverénních národů.

Obrovský dodal, že pravicové strany v EP opouštějí téma odchodu z EU. Podle něj k tomu přispěla zkušenost s brexitem. „Je to ukázka toho, jak složité může být odejít z EU a jak velké problémy to může přinést i zemím, jako je Velká Británie,“ dodal zpravodaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...