AfD je otevřená evropské spolupráci s ANO, Fideszem a FPÖ

Nahrávám video

Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají novou politickou alianci, oznámil šéf FPÖ Herbert Kickl. Ke spolupráci vyzývají i další evropské strany, cílem je založit v Evropském parlamentu novou frakci. Otevřená spolupráci s novým uskupením je i strana Alternativa pro Německo (AfD).

Vídeňské schůzky se Babiš i Orbán zúčastnili osobně. Na obrazovkách tam kolem nich byly nápisy Patriots for Europe (Patrioti pro Evropu – pozn. red.). Maďarsko od 1. července zahajuje půlroční předsednictví v Radě Evropské unie.

Všichni tři předsedové pronesli projevy a posléze podepsali manifest nové aliance. Požadují mimo jiné více rozhodování na národní úrovni, lepší obranu vnějších hranic před migrací a kritizují Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal).

„Budeme prosazovat řešení, která jsou vědecky podložená, ekonomicky životaschopná a sociálně spravedlivá. Proto navrhujeme zrušení zákazu spalovacích motorů, zrušení emisních povolenek pro domácnosti a automobily, snížení cen povolenek pro průmysl a energetiku,“ prohlásil na brífinku mimo jiné Babiš.

Brzká jednání

Po tiskové konferenci dodal, že o vzniku plnohodnotné frakce chce jednat už příští týden. „Spekuluje se o tom, zda by měl ambici přibrat konzervativní polskou stranu Právo a spravedlnost. I to by mohla být jedna z priorit,“ popsal zpravodaj ČT Jan Šilhan. Doplnil, že by nová frakce mohla například přijmout slovenské strany Smer a Hlas, jejichž členství ve frakci evropských socialistů je aktuálně pozastavené.

Mluvčí spolupředsedkyně AfD Alice Weidelové zároveň v neděli na okraj stranického sjezdu v Essenu poznamenal, že se nabízejí „nové možnosti spolupráce s ostatními stranami“, AfD ale zatím o svém budoucím členství v některé z frakcí Evropského parlamentu nerozhodla. Pravicově populistická AfD byla původně součástí europarlamentní frakce Identita a demokracie, z níž ale byla kvůli příliš radikálním postojům některých svých představitelů v květnu vyloučena.

Podle rakouského politika Kickla je nová aliance něčím na způsob „nosné rakety“, čímž patrně odkazoval na snahu učinit z aliance europarlamentní frakci. Orbán věří, že z chystané frakce brzy bude nejsilnější pravicově orientované uskupení v evropské politice. Tím je zatím frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR) s 83 členy, mezi nimiž jsou i zástupci české Občanské demokratické strany (ODS).

„Začíná nová éra,“ podotkl maďarský premiér. Nová frakce podle něj změní evropskou politiku. Jeho rakouský partner, který by podle agentury AFP mohl v parlamentních volbách, které se uskuteční koncem září, získat post kancléře, mluvil o éře svobody, suverenity, míru, prosperity a hodnot. „Dnešek je historickým dnem,“ dodal.

„Jedovatá zelená politika“

Babiš mimo jiné varoval, že evropská klimatická politika ohrožuje konkurenceschopnost ekonomiky kontinentu. „To, co se nyní děje v Bruselu, to není zelená politika, ale jedovatá zelená politika. Ta nás neléčí, ale otravuje,“ doplnil ho Orbán.

„V Evropském parlamentu má v budoucnu vzniknout nová krajně pravicová parlamentní skupina,“ poznamenává ke snahám trojice stran server německé veřejnoprávní televize ARD. „Hrozí tak další roztříštění pravicových sil v Evropském parlamentu,“ míní portál, podle něhož by se součástí nové aliance mohly stát například italská Liga vicepremiéra Mattea Salviniho nebo nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse.

Nově oznámená politická aliance má aktuálně europoslance ze tří zemí EU, což znamená, že bude potřebovat europoslance alespoň z dalších čtyř států, aby mohla nová frakce v Evropském parlamentu vzniknout. Minimální počet poslanců je stanoven na 23. Tuto podmínku už nová aliance splňuje, dohromady má 24 zákonodárců. Hnutí ANO bude mít v EP sedm lidí, maďarský Fidesz jedenáct a FPÖ šest.

Ve volbách do Evropského parlamentu posílily strany nespokojené s dosavadním směřováním EU. Zisky si připsaly i v nejvýznamnějších státech, tedy ve Francii a v Německu, kde propadly vládní strany.

ANO, Fidesz i FPÖ jsou ve svých zemích vítězi eurovoleb, které se konaly na začátku června. ANO už před více než týdnem oznámilo odchod z europarlamentní frakce Renew Europe (Obnova Evropy) i ze strany ALDE. Rakouská FPÖ a francouzské Národní sdružení (RN) Marine Le Penové jsou zatím ve frakci Identita a demokracie, jehož členem je i české opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD).

Jeho předseda Tomio Okamura ale v pátek řekl, že hnutí bude napříště součástí nové frakce Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN). Fidesz byl původně až do roku 2000 členem Liberální internacionály, poté vstoupil do Evropské lidové strany. Jejím členem zůstal až do roku 2021, od té doby v EP působí ve skupině nezařazených.

Dosavadní či nové frakce parlamentu musejí svůj název a složení oznámit do 15. července. Od 16. do 19. července se ve Štrasburku uskuteční ustavující plenární zasedání nového Evropského parlamentu, který tvoří 720 europoslanců. Ti zvolí svého předsedu a 14 místopředsedů, kvestory, předsedy a místopředsedy výborů a delegací.

Reakce českých politiků

Kritičtí jsou k uskupení představitelé českých vládních stran. „Vzniká národovecká frakce, která nebude mít za cíl něco dokázat prosadit v Evropě, ale vzniká kvůli zájmům národních politiků doma,“ prohlásil nově zvolený europoslanec Jan Farský (STAN). Očekává, že frakce bude předkládat návrhy, které nebudou mít šanci v EP uspět, ale umožní politikům vymezovat se proti EU. „Jejich aktivity budou směřovat k oslabení spolupráce a EU. Což je proti národním zájmům všech států EU. Ale je to v zájmu Ruska," dodal.

O proruském zaměření uskupení hovoří i další politici. „Orbán i FPÖ dlouhodobě odmítají podporu Ukrajině a také zpochybňují, že Rusko je hrozbou pro Evropu,“ míní europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). Potvrzuje se podle ní, že ANO a Babiš pro Česko znamenají bezpečnostní hrozbu. „Teď už je to naprosto jasné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Andrej Babiš je přítel přátel Ruska,“ doplnila.

„Už nikdo nemůže zpochybnit, že Andrej Babiš se inspiruje Orbánovým autoritářstvím a napomáháním Kremlu. Je třeba nazývat věci pravými jmény: Patrioti pro Evropu jsou pátou kolonou Ruska v EU,“ dodala šéfka TOP 09 a sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) bere skupinu jako potvrzení, že Babiš je bezpečnostním rizikem. „Z agenta StB se stal autor hnědého manifestu autoritářských a silně národoveckých stran,“ napsal.

Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) míní, že ANO se dobrovolně vzdalo jakékoli možnosti prosadit v EU cokoli pozitivního pro Česko. „Jejich europoslanci budou jen pobírat královský plat a lacině kritizovat vše, co z EU přijde. A Putin se v Moskvě směje,“ napsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 48 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled