Alice Weidelová a Tino Chrupalla zůstávají spolupředsedy Alternativy pro Německo (AfD). Při absenci protikandidátů je ve funkcích velkou většinou hlasů potvrdili delegáti na dvoudenním sjezdu v Essenu, který doprovázejí velké protesty. Dva policisté utrpěli vážná zranění při útoku neznámých pachatelů. Průzkumy veřejného mínění AfD v současnosti řadí do pozice druhé nejsilnější celostátní strany.
Pro pokračování Weidelové ve spolupředsednické funkci se vyslovilo bezmála osmdesát procent z více než 550 delegátů, v případě Chrupally to bylo zhruba 83 procent.
Weidelová v zahajovacím projevu vyzvala vládu kancléře Olafa Scholze k odstoupení a zkritizovala zejména její přistěhovaleckou politiku a podporu Ruskem napadené Ukrajiny. „Milá vládo, konečně táhněte, uvolněte cestu k novým volbám!“ vzkázala kabinetu.
Více než pět set delegátů ji potleskem odměnilo za slova o tom, že je v zájmu Německa i Evropy, „aby Ukrajina nepatřila do Evropské unie a do Evropy“. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), do jehož hledáčku se AfD dostala kvůli podezření z krajně pravicových aktivit, pak pětačtyřicetiletá politička označila za „nepřítele ústavy“ a vyzvala k jeho zrušení v dosavadní podobě.
Devětačtyřicetiletý Chrupalla zase apeloval na spolustraníky, aby dávali větší pozor při výběru kandidátů do voleb. „Do budoucna se na naše kandidáty musíme lépe podívat,“ podotkl. Červnové volby do Evropského parlamentu z pohledu AfD poznamenalo to, že dvojice jejích čelných kandidátů čelila obviněním z korupce v souvislosti s činností proruského serveru Voice of Europe.
Protesty zkomplikovaly příjezd delegátů
Západoněmecké město několik měsíců hledalo způsoby, jak konání stranické konference AfD zabránit. Nakonec však u soudu neuspělo. Příjezd delegátů narušily protesty. Někteří účastníci jednání se na místo dostali bez problémů pěšky, některé poslance ale vyzvedla v hotelu policie a doprovodila je, jiní museli přelézat policejní zábrany, aby se do sálu dostali.
Úřady očekávají, že demonstrací a jiných akcí souvisejících se stranickým sjezdem se během víkendu zúčastní až sto tisíc lidí z celého Německa i ze zahraničí. Už dopoledne jich v ulicích západoněmeckého města byly desetitisíce. Na místě je několik tisíc policistů.
K prvnímu střetu mezi demonstranty a policií došlo už před šestou hodinou ranní, kdy se větší skupina pokusila překonat zátarasy. Policie proti nim použila pepřový sprej a obušky.
Dva z policistů utrpěli vážná zranění, když je napadli neznámí útočníci. Příslušníci bezpečnostních sborů doprovázeli jednoho z politiků v bezprostřední blízkosti Grugahalle, kde se sjezd koná, když se stali terčem útoku. I když už byli na zemi, tak do nich útočníci kopali. Oba strážci zákona jsou nyní v nemocnici. Po útočnících policie pátrá. Lehká zranění při útoku utrpělo i dalších sedm policistů.
Několik stovek lidí si sedlo na silnici u dálničního nájezdu. Mluvčí blokádní kampaně „widersetzen"“ (vzdorovat) hovořila o „několika tisících“ účastníků akce. Policie zmiňuje také „několik tisíc“ demonstrantů. „Žádné dálnice zablokované nejsou,“ uvedla ovšem policejní mluvčí.
AfD vznikla jako odpověď na posun CDU
AfD vznikla 6. února 2013. „Tenkrát především jako odpověď na eurokrizi, ve které zakladatelé, což byli neoliberální ekonomové a profesoři, odmítli způsob, jakým Angela Merkelová a Evropská komise řešily eurokrizi,“ vysvětlil docent Vladimír Handl z Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Druhý důvod vzniku AfD byl ten, že bývalí členové CDU (Křesťanskodemokratické unie) měli pocit, že Angela Merkelová jim unesla jejich konzervativní CDU do levého středu politického spektra. Rozhodli se proto odejít a vytvořit novou stranu, v jejich očích správnou konzervativní verzi CDU,“ doplnil Handl. Konkrétně ji založili profesor ekonomie Bernd Lucke, novinář Konrad Adam a Alexander Gauland, bývalý člen CDU.
Vzestup nastartovala migrační krize
Vzestup AfD nastartovala celoevropská migrační krize. „Když v září 2014 začala, měla AfD podporu asi 3,5 procenta voličů. Její tehdejší šéf Gauland se tenkrát nechal slyšet, že jim ji seslalo samo nebe. Oni okamžitě převzali roli těch, kteří se čím dál tím víc vyslovovali proti způsobu, jakým ji Merkelová řešila. To je bezesporu zachránilo a dostalo zpět do hry,“ upozornil Handl.
Poté, co největší vlna migrační krize opadla, pomohla AfD podle experta další krize, tentokrát koronavirová od roku 2020. „Opět se totiž snažili postavit se do čela těch, co kritizovali poměrně ostrá opatření federální i zemské vlády.“
Před loňskými podzimními regionálními volbami ve východních spolkových zemích měla AfD i proto podporu více než třicet procent, přestože byla nejradikálnější pravicovou stranou. Její lídr v Durynsku Björn Höcke, který v květnu letošního roku dostal u soudu v Halle pokutu za použití zakázaného nacistického hesla Vše pro Německo (v němčině Alles für Deutschland) v celkové výši 13 tisíc eur (zhruba 323 tisíc korun), upíral dokonce zrak k premiérskému úřadu.
Východ vs. západ
Faktem ovšem je, že AfD je velmi rozdílně vnímána na východě a na západě Německa, což se mimo jiné projevilo v nedávných volbách do Evropského parlamentu.
Zatímco na západě je strana označována víceméně jako nebezpečí, které je třeba eliminovat, na východě tento striktní přístup rozšířený není. Naopak. Od dob totality zde totiž panuje určitá ostražitost vůči těm, kteří lidem na východě říkají, co si mají myslet.
AfD se i proto mnohdy volí západoněmeckým elitám natruc, s čímž souhlasí i Handl, ale zároveň dodává: „AfD už ale není jen protestní strana, ale i programová. Většina ji sice volí jako protest proti například establishmentu, ale třicet až čtyřicet procent programově.“
„AfD se stala trvalou součástí německého stranického systému,“ řekla na loňském desátém výročí AfD současná spolupředsedkyně Alice Weidelová, po jejímž boku figuruje Tino Chrupalla.
Část voličů odradilo několik skandálů
V posledních měsících ale vzrůstající popularitu AfD poznamenala řada skandálů. Kromě zmíněného Höckeho se před eurovolbami houfně řešilo jméno lídra AfD pro volby do EP Maximiliana Kraha a spolkového poslance Petra Bystroně.
Krahovu bruselskou kancelář v květnu nechalo prohledat německé státní zastupitelství kvůli podezřením dlouholetého Krahova spolupracovníka Jiana Guoa ze špionáže pro Čínu. Krah krátce nato oznámil, že už nebude vystupovat v kampani a že končí i v předsednictvu strany.
Bystroňův byt v Praze prohledávali podle Deníku N čeští policisté na základě žádosti německých kolegů v červnu. V Česku narozený politik čelí podezření, že od proruského serveru Voice of Europe přijímal úplatky.
„Část lidí, zejména ze společenského středu, to odradilo, což se promítlo ve výsledku eurovoleb. V lednu letošního roku byla podpora AfD na úrovni 22 až 23 procent a v eurovolbách dostala 15,9 procenta. Myslím si, že pokud by ke skandálům nedošlo, voliči by jim zůstali, ale tohle bylo moc i na ně,“ prohlásil Handl.
