Ivan David

Sedm českých europoslanců debatovalo v Událostech, komentářích o koncepci evropské bezpečnostní politiky. Shodli se na přínosu koordinace mezi státy, ale rozcházeli se v míře zapojení do struktur Severoatlantické aliance a využití možností evropské integrace. V pořadu také zazněla otázka bezpečnostních vazeb Evropy na Spojené státy americké.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.

Pětadvacet europoslanců z osmi zemí v čele s Alternativou pro Německo (AfD) založilo ve středu novou frakci nazvanou Evropa suverénních národů. Její ustavení potvrdil europoslanec AfD Petr Bystroň. Součástí skupiny je i česká Svoboda a přímá demokracie (SPD) s europoslancem Ivanem Davidem.

Nová frakce Evropského parlamentu (EP) Patrioti pro Evropu, kterou založila Svobodná strana Rakouska (FPÖ) spolu se stranou Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána a hnutím ANO Andreje Babiše, láká nové členy. Trojice stran potřebuje zástupce čtyř dalších zemí. Počítat mohou s portugalskou formací Dost. Probíhají jednání o založení evropské strany Evropa suverénních národů. Na ustavení nových skupin zbývá už jen jedenáct dní. Podle zahraničního zpravodaje ČT Petra Obrovského sice pravicové strany po eurovolbách posílily, ale jejich vliv v EP nemusí úměrně tomu vzrůst.

Potřetí za sebou vyhrálo v Česku ve volbách do Evropského parlamentu hnutí ANO, druhá skončila vládní koalice SPOLU, na třetí příčku vystoupalo dosud neparlamentní hnutí Přísaha v koalici se stranou Motoristé. Do Bruselu zamíří vyslanci sedmi různých uskupení, kteří diskutovali v Událostech, komentářích nejen o výsledcích voleb, ale také o prioritách jejich uskupení nebo o tom, kdo byl měl být českým eurokomisařem.

Kandidát koalice SPD a Trikolory kandidoval na post europoslance podruhé. Prvně úspěšně kandidoval v roce 2019 jako lídr kandidátky SPD. V europarlamentu byl součástí politické skupiny Identita a demokracie. Během svého působení se vyjadřoval negativně například k přijetí Green Dealu, byl proti omezení obchodních vztahů s Ruskem nebo proti poskytnutí pomoci státům EU na zmírnění ekonomických dopadů koronavirové pandemie.

Vítězství ve volbách do Evropského parlamentu v Česku slaví ANO, získalo sedm mandátů. Druhá koalice SPOLU bude mít v europarlamentu šest zástupců, třetí Přísaha a Motoristé dva, stejně jako Stačilo! a Starostové. Po jednom křesle získali Piráti a SPD s Trikolorou. Češi o právě skončené eurovolby projevili velký zájem, volební účast byla v tuzemsku dosud nejvyšší.

Úspěchem pro SPD a Trikoloru ve volbách do Evropského parlamentu by byla obhajoba dvou mandátů, prohlašoval ještě krátce před vyhlášením volebních výsledků lídr kandidátky Petr Mach. Nakonec je z toho nejhorší výsledek za poslední roky. Naopak úspěch slaví jiné volební strany, které jsou k Evropské unii kritické – Přísaha a Motoristé a také koalice Stačilo!. Jsou evropské volby pro SPD varováním?

Konkurence ve volbách do Evropského parlamentu byla značná. O jedenadvacet mandátů se ucházelo 674 kandidátů. Svým favoritům mohli voliči pomoct až dvěma preferenčními hlasy na jedné kandidátce, čehož také využívali. Velké překvapení se nekonalo, přesto s pořadím zamíchali.

Za velké zadostiučinění označil vítězství ANO v evropských volbách předseda hnutí Andrej Babiš. Představitelé SPOLU mluvili o slušném výsledku a touze být u vyjednávání o budoucí podobě Evropské komise. Spokojený s výsledkem je Filip Turek, lídr kandidátky koalice Přísahy a Motoristů, která skončila na třetím místě.

V Česku v sobotu odpoledne skončily historicky páté volby do Evropského parlamentu. Volební místnosti se po noční přestávce otevřely v osm ráno, zavřely se ve 14 hodin. Letošní účast byla zřejmě vyšší než u eurovoleb před pěti lety. V některých městech a obcích lidé také rozhodovali v místních referendech o lokálních záležitostech.

Do evropských voleb zbývá týden. Ve třetí tematické debatě České televize o evropské budoucnosti a vizi diskutovali Ivan David (SPD a Trikolora), Klára Dostálová (ANO), Marcel Kolaja (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Danuše Nerudová (Starostové a osobnosti pro Evropu), Filip Turek (Přísaha a Motoristé), Alexandr Vondra (SPOLU) a Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Debatu o Green Dealu, migraci i nových technologiích moderoval Martin Řezníček.

Sedm českých europoslanců hodnotilo pro pořad ČT24 Týden v politice své působení ve Štrasburku v posledních pěti letech. Za klíčovou věc končící éry označili někteří politici rozhodnutí o podpoře jádra, mnozí také s negativním pohledem zmiňují Green Deal. Řada europoslanců v rozhovorech uvedla zajištění bezpečnosti Evropy jako jeden z hlavních úkolů nového europarlamentu. Osloveni byli poslanci stran zastoupených v europarlamentu, kteří jsou zároveň členy některé z evropských frakcí, přičemž se vychází z volebních koalic.

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).

Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) si na celostátní konferenci zvolilo nové vedení. Funkci předsedy obhájil lídr a zakladatel hnutí Tomio Okamura, získal 88 procent hlasů. I předsednictvo strany zůstává beze změny, včetně místopředsedy Radima Fialy. V úvodu programu přítomní drželi minutu ticha za zesnulého poslance hnutí Jaroslava Baštu, poté zazněla zdravice bývalého prezidenta Miloše Zemana, následovaly projevy předsedy a místopředsedy strany. Na konferenci vystoupí i kandidáti do evropských voleb.

Slovensko si v sobotu zvolilo za svého nového prezidenta Petera Pellegriniho. Není to proruský politik, jak píší některá média, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda ANO Karel Havlíček. Také člen předsednictva SPD Ivan David uvedl, že Pellegrini nikdy neřekl nic, z čeho by se dalo soudit, že je jednostranně zaměřen na Rusko. „To se ukáže v nejbližší době, zda je proruským,“ soudí naopak místopředseda STAN Jan Lacina. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pak zmínila protiamerické narativy slovenských vládních politiků.

Přibližně devět set traktorů blokovalo dopravu v centru Bruselu, kde se v pondělí konalo mimořádné jednání unijních ministrů zemědělství. Hlavním tématem mají být právě protesty farmářů, které v posledních měsících zachvátily Evropu. Některým demonstrantům se podařilo prolomit policejní bariéry a začali po policistech házet hnůj, lahve a vejce. Zemědělci požadují, aby Evropská unie přijala opatření v různých oblastech, od levných cen v supermarketech až po dohody o volném obchodu se skupinou jihoamerických zemí Mercosur.

Přijetí eura je dle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) politická záležitost, vůli jej jednoho dne přijmout prý vnímá u většiny politických stran. „Proč se nemůžeme začít připravovat teď?“ táže se. Závazek, který trvá dvacet let, je podle ní potřeba naplnit. O vstupu do eurozóny by dle europoslance Ivana Davida (SPD) měli rozhodnout občané v referendu na základě objektivních informací. „Lidé musí vědět, jaká to přináší rizika, výhody a nevýhody. Pak se mohou rozhodovat,“ řekl v pořadu Události, komentáře.

Evropský parlament ve středu většinou 496 hlasů ku 70 přijal rezoluci odsuzující snahy vlády premiéra Roberta Fica měnit slovenské trestní právo a zrušit Úřad speciální prokuratury (ÚSP). Takový krok by narušil snahu bojovat proti korupci na unijní úrovni, shodli se poslanci, kteří rovněž kritizují Ficovu neochotu účastnit se veřejné debaty ohledně změn.

Společnou kandidátku opozičního SPD a neparlamentní Trikolory pro eurovolby povede někdejší europoslanec Petr Mach (SPD), který v minulosti vedl Svobodné. Za ním budou na listině nynější europoslanec Ivan David (SPD) a někdejší poslankyně ODS, předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová. Při sobotní celostátní konferenci SPD v Praze to oznámil její předseda Tomio Okamura.

Díky Evropskému parlamentu, členským státům a mému týmu komisařů se nám podařilo splnit přes devadesát procent toho, co bylo v roce 2019 vytyčeno, prohlásila ve svém tradičním projevu o stavu Evropské unie před europoslanci šéfka Komise Ursula von der Leyenová. „Společně jsme ukázali, že když je Evropa odvážná, dokáže věci dotáhnout do konce,“ uvedla v proslovu, který byl letos poprvé tlumočen i do znakového jazyka.

Nad ránem 24. února 2022 zaútočilo Rusko na Ukrajinu. Jak změnil konflikt Českou republiku? Co Česko před začátkem velké invaze nevidělo? A stačí dávat dvě procenta HDP na obranu? O tom mimo jiné hovořili v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jaroslav Bžoch (ANO), europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS), poslanec Ondřej Havel (TOP 09), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Horák (KDU-ČSL), místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD).

Možnost odděleného vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance v úterý připustil  generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zdůraznil, že důležitější je, aby bylo rozšíření Aliance rychlé. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý řekl v pořadu Události, komentáře, že to bude asi nezbytný postup. Naopak europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) si myslí, že oddělený vstup by nebyl vhodný zejména symbolicky a nyní by se mělo spolupracovat hlavně na evropské úrovni.

Před poslance Evropského parlamentu ve Štrasburku ve středu předstoupil český premiér Petr Fiala (ODS). Na úvod českého předsednictví Radě EU přednesl projev, ve kterém se vyslovil pro hledání shody při řešení současných krizí a udržení jednotného postoje proti Rusku. Česká republika během svého předsednictví zaujme roli moderátora, která pomůže nalezení potřebných kompromisů, řekl Fiala europoslancům.