Podpora Orbána slábne, míní Gregorová. David označil zákaz budapešťského pochodu za chybu

Nahrávám video

Vládní zákaz sobotního pochodu hrdosti v Budapešti byl velkou politickou chybou, řekl europoslanec Ivan David (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Liberální vedení hlavního města přesto akci povolilo a pochod přerostl v protest proti vládě Viktora Orbána. Podle médií se ho zúčastnilo na sto tisíc lidí, organizátoři mluví dokonce o dvou stech tisících. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) míní, že podpora maďarského premiéra slábne.

Policie proti sobotnímu pochodu hrdosti v Budapešti, který byl vládou zakázaný, nezasáhla a dohlížela na jeho bezproblémový průběh. Podle agentury Reuters musela pouze držet zpět malou skupinku příznivců krajní pravice, která se pokusila akci narušit. Trasa pochodu byla odkloněna tak, aby k žádným střetům nedošlo.

Europoslankyně Gregorová připomněla, že se neočekávalo, že pochod projde bez problémů. „Nejen, že (...) ho povolil pouze primátor města (Gergely Karácsony), ale navíc byly povoleny čtyři neonacistické pochody, takže se očekávaly různorodé střety,“ popsala Gregorová, která se akce účastnila.

Vládní zákaz pochodu byla chyba, míní David

Zákaz budapešťského pochodu hrdosti ze strany vlády na základě zákona schváleného parlamentem ovládaným Orbánovou stranou Fidesz byl podle europoslance Davida velkou politickou chybou. „Překvapilo mě, že politici s tak dlouhou politickou zkušeností přistoupí na to, že by se snažili nějakým způsobem takovou akci omezovat, protože to samozřejmě povede ke zvýšení zájmu,“ podotkl.

„Obsahem protestní akce bylo něco jiného, než co bylo v minulých letech, čili ti, kteří zvolili cestu zákazu, si na sebe vlastně ušili bič,“ míní europoslanec.

Podpora Orbána zcela zjevně slábne, říká Gregorová

„Vzkaz je jasný, nemají nad námi žádnou moc,“ řekl davu v sobotu budapešťský liberální primátor Karácsony. Podle Gregorové Orbán v Maďarsku „zcela zjevně slábne“. „Hlavní opoziční strana Tisza má momentálně o deset procent víc v průzkumech než Fidesz, a to i ve chvíli, kdy Fidesz v roce 2011 překreslil hranice volebních okrsků,“ uvedla europoslankyně.

David se naopak domnívá, že „když stoupenci Viktora Orbána uvidí tyto masové akce, aktivizuje je to a může to posílit jeho podporu“.

Maďarské zákony

Maďarští poslanci v roce 2021 schválili návrh zákona, který zakázal šířit mezi mladými lidmi do osmnácti let jakékoli materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu a změnu pohlaví. Norma mimo jiné znemožňovala osvětu ve školách týkající se sexuálních menšin.

Maďarský parlament, který ovládá Fidesz, pak letos v březnu přijal další zákon, který zakazuje pořádat shromáždění, která jsou považovaná za škodlivá pro děti, a podle něhož má ochrana dětí přednost před právem na shromažďování.

David se domnívá, že co se týče sexuální identity, má mít každý právo „jednat podle vlastních tendencí“. Je ale proti tomu, aby byl „předmětem indoktrinace člověk“.

„Pokud se budou sdílet informace nebo se vzdělávat o homosexuálních vztazích či transgenderové identitě, bylo by to indoktrinací jenom v případě, že by u toho zároveň bylo zakazováno i informování o heterosexuálních vztazích,“ podotkla Gregorová.

Podle ní maďarský zákon cílí pouze na homosexuály, transgender osoby a obecně lidé patřící k LGBT+ komunitě. „Tím pádem je diskriminační, rozporuje Listinu základních práv a svobod, konkrétně článek 11,“ uvedla s tím, že jde pouze o kulturní válku proti právům LGBT+ osob.

David však poznamenal, že děti takové informace nepotřebují a jsou jim vnucovány. „Například do škol ve Švédsku či Finsku přicházejí osoby, které mají odlišnou sexuální identitu a vyprávějí o tom dětem v mateřské školce. To si myslím, že je poněkud nevhodné. Něco jiného je to u lidí, kteří už jsou vyspělejší, jsou v pubertě. Samozřejmě informace o tom nějaké mít mají a je potřeba je upřesnit, aby neměli vůči osobám s jinou orientací předsudky,“ řekl David.

Gregorová však připomněla, že Orbánův zákon mluví o zákazu lidem do osmnácti let věku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 5 mminutami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 14 mminutami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
16:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
13:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za krádež vzácné rumunské přilby poslal nizozemský soud do vězení tři muže

Nizozemský soud za účast na krádeži 2500 let staré přilby zapůjčené z Rumunska poslal v pátek tři muže na téměř čtyři roky za mříže, informovaly agentury AP a AFP. Pachatelé v lednu 2025 ukradli z muzea Drents v nizozemském Assenu zdobenou přilbu z Cotsofenešti a tři zlaté náramky, které patří mezi nejcennější rumunské národní poklady.
před 3 hhodinami

V rumunském přístavu explodoval ukrajinský námořní dron

Dron, který explodoval v rumunském přístavu Konstanca v Černém moři, byl součástí pětičlenné skupiny ukrajinských strojů, uvedla média. Další vybuchl na Ukrajině. Rumunská armáda poté pátrala po dalších podobných zařízeních, odpoledne však prezident Nicušor Dan oznámil, že se další drony samy zničily. Žádné oběti nejsou hlášeny, sdělily rumunské úřady. Ukrajinské námořnictvo potvrdilo, že šlo o ukrajinský dron, nad kterým v Černém moři ztratilo kontrolu kvůli ruským prostředkům elektronického boje.
10:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael tajně poslal komanda do Ázerbájdžánu, píše CNN

Izrael během války s Íránem tajně nasadil do Ázerbájdžánu elitní vojenské a zpravodajské jednotky, aby usnadnil operace proti islámské republice. Americké stanici CNN to řekly čtyři zdroje obeznámené se situací, Baku to ale popírá. Izraelci v době konfliktu údajně působili také na základnách v Somalilandu, Iráku a Emirátech.
před 5 hhodinami
Načítání...