Podpora Orbána slábne, míní Gregorová. David označil zákaz budapešťského pochodu za chybu

16 minut
Události, komentáře: Mimořádné okolnosti průvodu hrdosti v Budapešti
Zdroj: ČT24

Vládní zákaz sobotního pochodu hrdosti v Budapešti byl velkou politickou chybou, řekl europoslanec Ivan David (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Liberální vedení hlavního města přesto akci povolilo a pochod přerostl v protest proti vládě Viktora Orbána. Podle médií se ho zúčastnilo na sto tisíc lidí, organizátoři mluví dokonce o dvou stech tisících. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) míní, že podpora maďarského premiéra slábne.

Policie proti sobotnímu pochodu hrdosti v Budapešti, který byl vládou zakázaný, nezasáhla a dohlížela na jeho bezproblémový průběh. Podle agentury Reuters musela pouze držet zpět malou skupinku příznivců krajní pravice, která se pokusila akci narušit. Trasa pochodu byla odkloněna tak, aby k žádným střetům nedošlo.

Europoslankyně Gregorová připomněla, že se neočekávalo, že pochod projde bez problémů. „Nejen, že (...) ho povolil pouze primátor města (Gergely Karácsony), ale navíc byly povoleny čtyři neonacistické pochody, takže se očekávaly různorodé střety,“ popsala Gregorová, která se akce účastnila.

Vládní zákaz pochodu byla chyba, míní David

Zákaz budapešťského pochodu hrdosti ze strany vlády na základě zákona schváleného parlamentem ovládaným Orbánovou stranou Fidesz byl podle europoslance Davida velkou politickou chybou. „Překvapilo mě, že politici s tak dlouhou politickou zkušeností přistoupí na to, že by se snažili nějakým způsobem takovou akci omezovat, protože to samozřejmě povede ke zvýšení zájmu,“ podotkl.

„Obsahem protestní akce bylo něco jiného, než co bylo v minulých letech, čili ti, kteří zvolili cestu zákazu, si na sebe vlastně ušili bič,“ míní europoslanec.

Podpora Orbána zcela zjevně slábne, říká Gregorová

„Vzkaz je jasný, nemají nad námi žádnou moc,“ řekl davu v sobotu budapešťský liberální primátor Karácsony. Podle Gregorové Orbán v Maďarsku „zcela zjevně slábne“. „Hlavní opoziční strana Tisza má momentálně o deset procent víc v průzkumech než Fidesz, a to i ve chvíli, kdy Fidesz v roce 2011 překreslil hranice volebních okrsků,“ uvedla europoslankyně.

David se naopak domnívá, že „když stoupenci Viktora Orbána uvidí tyto masové akce, aktivizuje je to a může to posílit jeho podporu“.

Maďarské zákony

Maďarští poslanci v roce 2021 schválili návrh zákona, který zakázal šířit mezi mladými lidmi do osmnácti let jakékoli materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu a změnu pohlaví. Norma mimo jiné znemožňovala osvětu ve školách týkající se sexuálních menšin.

Maďarský parlament, který ovládá Fidesz, pak letos v březnu přijal další zákon, který zakazuje pořádat shromáždění, která jsou považovaná za škodlivá pro děti, a podle něhož má ochrana dětí přednost před právem na shromažďování.

David se domnívá, že co se týče sexuální identity, má mít každý právo „jednat podle vlastních tendencí“. Je ale proti tomu, aby byl „předmětem indoktrinace člověk“.

„Pokud se budou sdílet informace nebo se vzdělávat o homosexuálních vztazích či transgenderové identitě, bylo by to indoktrinací jenom v případě, že by u toho zároveň bylo zakazováno i informování o heterosexuálních vztazích,“ podotkla Gregorová.

Podle ní maďarský zákon cílí pouze na homosexuály, transgender osoby a obecně lidé patřící k LGBT+ komunitě. „Tím pádem je diskriminační, rozporuje Listinu základních práv a svobod, konkrétně článek 11,“ uvedla s tím, že jde pouze o kulturní válku proti právům LGBT+ osob.

David však poznamenal, že děti takové informace nepotřebují a jsou jim vnucovány. „Například do škol ve Švédsku či Finsku přicházejí osoby, které mají odlišnou sexuální identitu a vyprávějí o tom dětem v mateřské školce. To si myslím, že je poněkud nevhodné. Něco jiného je to u lidí, kteří už jsou vyspělejší, jsou v pubertě. Samozřejmě informace o tom nějaké mít mají a je potřeba je upřesnit, aby neměli vůči osobám s jinou orientací předsudky,“ řekl David.

Gregorová však připomněla, že Orbánův zákon mluví o zákazu lidem do osmnácti let věku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 3 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 7 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...