Listina základních práv a svobod

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu, který před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly, nyní ÚS konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru s odrazujícím účinkem a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Cibulka rozhodnutí i odůvodnění ocenil. Zeměměřický úřad sdělil, že zatím nemá nález k dispozici, nebude se tedy vyjadřovat.

Stát sice pozvolna digitalizuje většinu svých služeb, podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) ale nesměřuje k tomu, že by k elektronickým službám nebyla alternativa. Považuje proto za zbytečné úsilí části senátorů zakotvit právo na nevyužívání digitálních služeb státu do Listiny základních práv a svobod. Podle jednoho z těchto senátorů Zdeňka Hraby (nestr. zvolený za STAN, dnes v klubu ODS) je to klíčové jednak kvůli ochraně lidí, kteří nejsou digitálně zdatní, ale také proto, aby stát nezkolaboval při mimořádných situacích, jako by mohl být blackout. Digitalizaci se věnovaly pořady 90‘ ČT24 a Události, komentáře.

V roce 2023 se podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy vrátily věci do „normálních ústavních kolejí“. Je si vědom, že na stůl instituce, jejíhož vedení se loni ujal, se dostanou pravděpodobně nové problémy. V Interview ČT24 nicméně zdůraznil, že hlavním úkolem Ústavního soudu je poměřovat předložené otázky limity ústavnosti, nikoliv o nich uvažovat politicky, na což podle něho politici často zapomínají.

Hnutí ANO v pátek podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zpřísněného zákona o střetu zájmů. Předloha je podle opozičního subjektu protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. Návrh podepsalo sedmdesát poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.

Poslanci v prvním čtení odhlasovali návrh zákona o manželství pro stejnopohlavní páry a rozšířili dobu na jeho projednání. O případné kompromisní variantě, která by změnila název dané instituce, mluvila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Sněmovna v prvním čtení schválila i ústavní zakotvení ochrany manželství jako svazku muže a ženy.

I když je čtvrtek v Poslanecké sněmovně tradičně zasvěcen interpelacím, ráno, kdy měli odpovídat na písemné dotazy poslanců, byli ministři z drtivé většiny omluveni. Nezazněla tak ani jedna odpověď. Po obědě se poslanci k interpelacím vrátili v části věnované ústním dotazům. Před pauzou dlouho diskutovali o novele, která by zavedla manželství pro všechny, ta ovšem bude čelit i návrhu na zamítnutí již v prvním čtení. Již v úvodu sněmovna takto „pohřbila“ opoziční návrh, který měl zlepšit právní ochranu učitelů.

Stejnopohlavní páry možná budou moci vstoupit do registrovaného partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na čtrnácti z nich jako nyní. Změnu předpokládá vládní novela zákona o matrikách, kterou v úvodním kole schválila sněmovna. Poslanci také podpořili novelu liniového zákona. Nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury by měly díky ní získat povolení ve lhůtě čtyř let. Změna má zajistit rychlejší povolování staveb, v účinnost by měla vstoupit letos 10. srpna.

Muž uspěl u Ústavního soudu se stížností na Krajský soud v Plzni, který trval na jeho vazbě v komplikované rodinné situaci. Staral se o dítě, jemuž krátce před tím zemřela matka. Ústavní soud rozhodnutí krajského soudu zrušil s odůvodněním, že byla porušena základní práva stěžovatele na soudní ochranu a osobní svobodu zaručenou Listinou základních práv a svobod. Podle něj měl soud dbát nejlepšího zájmu nezletilého syna, kterého by se vazba otce nepochybně závažně dotkla. Muž měl problémy se zákonem kvůli drogové trestné činnosti.

Patrik Tušl a Tomáš Čermák se brání proti trestům za nenávistné výroky o Ukrajincích v nahrávce na sociálních sítích. Proti říjnovému rozsudku podali odvolání. ČT to řekl mluvčí Okresního soudu v Kladně Ivo Poštolka. Soud oba muže nepravomocně poslal do vězení – Tušla na deset měsíců, Čermáka na šest měsíců. Důvodem je video, ve kterém podle obžaloby dehonestovali Ukrajince. Oba muži vinu odmítli, připustili ale nevhodnost projevu.

Možné odposlouchávání deseti výslechových cel ve vazební věznici v Brně-Bohunicích bylo podle České advokátní komory (ČAK) porušením práv. V celách se údajně pořizovaly záznamy přesto, že v nich advokáti s klienty rozmlouvali a měli porady. Vedení komory bude zjišťovat, kolik jednání mezi advokáty a klienty se za danou dobu uskutečnilo. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí ČAK Iva Chaloupková.

Před 32 lety uložil soud poslední trest smrti v Československu. Pachatel vraždy jedenáctileté dívky nakonec popraven nebyl. Po změně režimu byly všechny absolutní tresty zrušeny a změněny na doživotí. Trest smrti pak výslovně zakázala v Ústavě zakotvená Listina základních práv a svobod.

Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Na návštěvě České republiky je předseda maďarské vlády Viktor Orbán. V pražské Kramářově vile ho přivítal premiér Andrej Babiš (ANO), poté zamířili do Ústí nad Labem, kde projednávali například investice, energetiku a migraci. Babiš v Ústeckém kraji vede volební kandidátku a po skončení pracovního programu se oba politici, kteří udržují dobré vztahy, sešli v ústeckém divadle s příznivci a členy hnutí. Na tiskovou konferenci obou premiérů se nedostali někteří žurnalisté, novinářské organizace kritizují porušení Listiny základních práv a svobod.

Policejní prezident Jan Švejdar se omluvil za slova mluvčí středočeské policie, že srpnové shromáždění spolku Milionu chvilek při předvolební autogramiádě premiéra Andreje Babiše (ANO) v Průhonicích bylo nepovolené. Připomněl, že právo shromažďovací nepodléhá povolení, ale zásadně jen oznámení. Sousloví „nepovolené shromáždění“ se tudíž v žádném vyjádření české policie vůbec nemělo objevit, uvedl na Twitteru.

Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude v Česku ústavně zakotveno, doplní Listinu základních práv a svobod. Úprava je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci Evropské unie. Senát ve středu podle očekávání potvrdil souhlas s doplněním listiny, které sám navrhl. Změnu nyní dostane k podpisu prezident, který na rozdíl od běžných předpisů ústavní zákon vetovat nemůže.

Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude ústavně zakotveno. Sněmovna beze změn schválila senátní doplnění Listiny základních práv a svobod, které je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci Evropské unie. Souhlas s novelou nyní ještě musí stvrdit horní parlamentní komora.

Miloš Zeman není podle senátního bezpečnostního výboru schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. O návrhu zbavit ho funkce hlavy státu bude příští týden rozhodovat Senát. Informoval o tom předseda výboru Pavel Fischer (nestr.). Případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat úřad by musela podle ústavy potvrdit sněmovna. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček krok výboru označil za útok na ústavnost, svobodu a demokracii.

Ústavní soud (ÚS) ve středu zrušil část trestního zákoníku, kterým vláda stanovovala, jaké rostliny a houby považuje za omamné a psychotropní látky, určovala také jejich trestné množství. Okresní soud v Chrudimi jako navrhovatel v paragrafech trestního zákoníku týkajících se drog poukazoval na slovní spojení „větší než malé“, které zákoník opakovaně používá pro bližší určení množství drog, za něž hrozí trest. Podle chrudimského soudu to ale nestačí.

Soud zrušil jako nezákonnou část opatření ministerstva zdravotnictví, která po Češích paušálně žádá před návratem ze zahraničí negativní test na covid-19. Ministerstvo totiž podle soudního senátu nevysvětlilo, proč nepostačí občany podrobit opatřením teprve po jejich návratu. Rozsudek bude účinný od 5. dubna. Informoval o tom mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig. Ministerstvo se zatím k verdiktu nechtělo vyjádřit. S rozsudkem se teprve seznamuje, sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.