Před 32 lety uložil soud poslední trest smrti v Československu. Pachatel vraždy jedenáctileté dívky nakonec popraven nebyl. Po změně režimu byly všechny absolutní tresty zrušeny a změněny na doživotí. Trest smrti pak výslovně zakázala v Ústavě zakotvená Listina základních práv a svobod.
Novelu, která z trestního zákona trest smrti vypustila a vynesené rozsudky změnila na doživotí, přijalo tehdejší Federální shromáždění v květnu roku 1990. A to přesto, že veřejnost nebyla jednoznačně pro jeho zrušení.
„Upalování čarodějnic bylo zrušeno nařízením vrchnosti v době, kdy by veřejnost velice ráda tyto čarodějnice upalovala. Znát názory veřejnosti neznamená jim vždy podlehnout,“ komentoval rozhodnutí tehdejší poslanec Federálního shromáždění a současný prezident Miloš Zeman.
„Existence trestu smrti doteď nezabránila páchání skutků, za které se trest smrti dával,“ doplnil Zemana tehdejší předseda federální vlády Marián Čalfa.
Trest doživotí si podle vězeňské služby aktuálně v Česku odpykává 43 odsouzených, z toho tři ženy.
Více než 1200 trestů smrti v historii Československa
O zrušení trestu smrti se začalo mluvit hned po pádu totality. Mezi jeho velké odpůrce patřil i Václav Havel.
„Dosud existuje jeden z pozůstatků středověku, kterého se všechny civilizované země už dávno zbavily, a totiž trest smrti. A to se chceme ambiciózně do této rodiny vrátit,“ pronesl na začátku roku 1990 Havel.
Za dobu existence Československa byl absolutní trest vykonán ve více než 1200 případech. Do těchto čísel se však nezapočítávají oběti nacistických perzekucí. Nejčastěji se popravovalo kvůli válečným zločinům, za komunistické totality pak kvůli politickým důvodům.
Jen zhruba každý pátý rozsudek trestu smrti padl za kriminální trestné činy, hlavně vraždy. „Ty byly spáchány buď zvláště zavrženíhodným způsobem, nebo byly mnohočetné,“ připomněl v červnu 2019 ředitel Muzea Policie České republiky Radek Galaš.
