Muzeum Policie České republiky

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.

Jeden z nejznámějších případů v dějinách české kriminalistiky je zřejmě objasněn. Za devadesát let starou vraždou Otýlie Vranské stáli s nejvyšší pravděpodobnosti Josef Pěkný a Antonie Koklesová. Výsledky dlouholetého pátrání představili policisté. Rozřezané tělo Otýlie Vranské bylo nalezeno ve dvou kufrech ve vlacích v září 1933.

Před 32 lety uložil soud poslední trest smrti v Československu. Pachatel vraždy jedenáctileté dívky nakonec popraven nebyl. Po změně režimu byly všechny absolutní tresty zrušeny a změněny na doživotí. Trest smrti pak výslovně zakázala v Ústavě zakotvená Listina základních práv a svobod.

Historikům z Muzea Policie se naskytla unikátní možnost doplnit jeden ze střípků v případu smrti protektorátního četníka Františka Ometáka. Středočeská obec, které patří jeho hrob, se rozhodla místo zrekonstruovat a při té příležitosti byla vyzvednuta i rakev s ostatky. Cílem expertů je najít střelu, která muže 30. dubna 1942 zabila.

Výstava v Památníku Ravensbrück měla loni připomenout příběhy žen, které byly vězněny v tamním koncentračním táboře. Kvůli omezením souvisejícím s covidem-19 bylo její zahájení nakonec odloženo. V české verzi je ale dostupná on-line na stránkách Muzea Policie ČR, které se na přípravě expozice také podílelo.