Výstava v Památníku Ravensbrück měla loni připomenout příběhy žen, které byly vězněny v tamním koncentračním táboře. Kvůli omezením souvisejícím s covidem-19 bylo její zahájení nakonec odloženo. V české verzi je ale dostupná on-line na stránkách Muzea Policie ČR, které se na přípravě expozice také podílelo.
Osudy žen z Ravensbrücku vypráví on-line výstava. Jako příklad statečnosti
Na výstavě Tváře Evropy původně plánované k pětasedmdesátému výročí osvobození koncentračního tábora Ravensbrück je představeno dvacet sedm příběhů žen ze třinácti evropských zemí. Mezi nimi i Češky Miroslavy Berdychové, která se do Ravensbrücku dostala za odbojovou činnost. Strávila v něm tři a půl roku.
Po návratu o zážitcích z lágru nemluvila. „Rodiče nás chtěli dlouho šetřit a pak jsme zase chtěli šetřit my je. Když jsem se jí zeptala na koncentrák, měla osmdesáté narozeniny,“ podotýká její dcera Kateřina Kočková.
Koncentrační tábor v Ravensbrücku byl určen především pro ženy. Až do konce války jich na tomto místě prošlo vězněním přes sto dvacet tisíc. Mimo jiné tam byly dovezeny i necelé dvě stovky Češek z vypálených Lidic. „Vůbec netušily, že jejich muži byli zastřelení a jejich děti zplynované. Byla nepsaná dohoda, že jim to v koncentráku nikdo nevyzradí, a ony žily pro své drahé,“ poznamenává badatelka Milena Městecká.
Příklad soudržnosti a odolnosti
Autoři výstavy chtějí historickými příběhy posílit virtuální návštěvníky v současné koronavirové situaci. Příběhy vězněných žen chápou také jako výpověď o soudržnosti a vzájemné pomoci. „Jde o psychickou odolnost, můžeme se naučit regulovat své negativní emoce, posilovat svoji vůli. To všechno hrálo roli,“ upřesnil psycholog Štěpán Vymětal, který se také podílel na organizaci výstavy.
Posledních dvacet tisíc vězňů, kteří v Ravensbrücku přežili, vyhnali nacisté na pochod smrti dva dny před jeho osvobozením Rudou armádou. Mnozí trasu téměř pět set kilometrů přes nepřátelské území nepřežili.
Osud vězněných žen přibližuje výstava Tváře Evropy do konce února tohoto roku.