Osudy žen z Ravensbrücku vypráví on-line výstava. Jako příklad statečnosti

3 minuty
Osudy žen z Ravensbrücku připomíná výstava
Zdroj: ČT24

Výstava v Památníku Ravensbrück měla loni připomenout příběhy žen, které byly vězněny v tamním koncentračním táboře. Kvůli omezením souvisejícím s covidem-19 bylo její zahájení nakonec odloženo. V české verzi je ale dostupná on-line na stránkách Muzea Policie ČR, které se na přípravě expozice také podílelo.

Na výstavě Tváře Evropy původně plánované k pětasedmdesátému výročí osvobození koncentračního tábora Ravensbrück je představeno dvacet sedm příběhů žen ze třinácti evropských zemí. Mezi nimi i Češky Miroslavy Berdychové, která se do Ravensbrücku dostala za odbojovou činnost. Strávila v něm tři a půl roku.

Po návratu o zážitcích z lágru nemluvila. „Rodiče nás chtěli dlouho šetřit a pak jsme zase chtěli šetřit my je. Když jsem se jí zeptala na koncentrák, měla osmdesáté narozeniny,“ podotýká její dcera Kateřina Kočková.

Koncentrační tábor v Ravensbrücku byl určen především pro ženy. Až do konce války jich na tomto místě prošlo vězněním přes sto dvacet tisíc. Mimo jiné tam byly dovezeny i necelé dvě stovky Češek z vypálených Lidic. „Vůbec netušily, že jejich muži byli zastřelení a jejich děti zplynované. Byla nepsaná dohoda, že jim to v koncentráku nikdo nevyzradí, a ony žily pro své drahé,“ poznamenává badatelka Milena Městecká.

Příklad soudržnosti a odolnosti

Autoři výstavy chtějí historickými příběhy posílit virtuální návštěvníky v současné koronavirové situaci. Příběhy vězněných žen chápou také jako výpověď o soudržnosti a vzájemné pomoci. „Jde o psychickou odolnost, můžeme se naučit regulovat své negativní emoce, posilovat svoji vůli. To všechno hrálo roli,“ upřesnil psycholog Štěpán Vymětal, který se také podílel na organizaci výstavy. 

Posledních dvacet tisíc vězňů, kteří v Ravensbrücku přežili, vyhnali nacisté na pochod smrti dva dny před jeho osvobozením Rudou armádou. Mnozí trasu téměř pět set kilometrů přes nepřátelské území nepřežili.

Osud vězněných žen přibližuje výstava Tváře Evropy do konce února tohoto roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
12. 1. 2026

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
12. 1. 2026

Filmový agent si vyřizuje účty v Pákistánu a posiluje nacionalismus Indů

Ve sporu mezi Indií a Pákistánem přilil olej do ohně nový bollywoodský špionážní thriller, který v Indii trhá návštěvnické rekordy. Snímek Dhurandhar popisuje infiltraci tajného agenta do zločinecké sítě v pákistánském městě Karáčí. Dokresluje nacionalistický trend v indickém filmovém průmyslu. Jedna pákistánská politická strana už filmaře žaluje.
9. 1. 2026
Načítání...