V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity, přesto tu kulturní život fungoval. Ilegální umění pomáhalo vězeňkyním snášet každodenní hrůzy a zachovávat si lidskou důstojnost. Překvapivě se z oné doby dochovalo poměrně velké množství kreseb i textů.
Múzy přes všechny ty hrůzy. Ženám v Ravensbrücku pomáhalo umění
Umění pomáhalo ženám v Ravensbrücku přežít (zdroj: ČT24)
V Ravensbrücku byla vězněna například tanečnice, choreografka a kostýmní výtvarnice Nina Jirsíková. Objevila se třeba po boku Voskovce a Wericha ve filmu Pudr a benzin. V roce 1942 byla zatčena, mimo jiné spolu s divadelníkem E. F. Burianem, a deportována do koncentračního tábora.
„Podmínky v lágru byly samozřejmě velmi tristní a psychicky náročné. Ženy hledaly nějaký bod, k němuž by se upnuly,“ říká historička Pavla Plachá, která v revue Paměť a dějiny uveřejnila studii Múzy v Ravensbrücku.
GALERIE
Dílo Niny Jirsíkové z koncentračního tábora v Ravensbrücku: Kotec šílených
Záchytným bodem bylo i umění, přestože bylo trestáno. Nina Jirsíková v Ravensbrücku nastudovala s voicebandem Máchův Máj a organizovala recitaci poezie. Kresbami také dokumentovala život vězeňkyň.
Cokoliv vlastnit bylo zakázané, papíry a tužky si ženy sháněly tajně. Podobně vznikal i módní žurnál. „V letní neděli na lágrovku nosí se letos vyprané kalhotky přes ruku (aby uschly) a jako zvlášť vkusný doplněk lžička efektně zaťuknutá v knoflíkové dírce a jídelní miska u pasu,“ doplňuje v jednom ze zachovaných čísel vyobrazený „model“ i ironický text.
Módní žurnál z Ravensbrücku
Umění z Ravensbrücku se dochovalo i díky tomu, že vězeňkyně si svoje texty či kresby z lágru odvezly. „Natolik si jich cenily, že si je vzaly s sebou například i na pochod smrti,“ podotýká Pavla Plachá. Ve své práci se soustředí na různé skupiny a jejich život v koncentračních táborech. Vedle umělkyň se chce zaměřit i na ženy z chudých vrstev a ženy politicky angažované.