Lidice

Třináct milionů korun shání lidický památník na zrestaurování Pomníku dětských obětí války. Stav sousoší 82 dětí, které nacisté zavraždili v roce 1942, je podle památníku v kritickém stavu. Vyhlásil proto veřejnou sbírku. Peníze od lidí pomohly už při odlévání soch. Tehdy na ně přispěli nejen Češi, ale i Němci, Dánové nebo Japonci.

Památníky v Lidicích i v Terezíně kvůli úsporám omezují otevírací dobu a také ruší některé akce. Zdůvodnily to inflací a vládními škrty. Ministerstvo kultury ale tvrdí, že i v době konsolidace veřejných financí mají příspěvkové organizace adekvátní rozpočty.

Zemřela Věra Čepelová, rozená Vokatá, jedno z devíti dětí z vypálených Lidic na Kladensku, které nacisti poslali na převýchovu do německé rodiny. Bylo jí 88 let. Na sociálních síti X o tom informoval Památník Terezín. V Německu dostala Čepelová jméno Vera Melnik, domů se dostala až v říjnu 1946. Česky už mluvit neuměla, ale pamatovala si původní jméno a že je z Lidic.

V místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku si v neděli lidé připomínají výročí vyhlazení obce nacisty. Němci ji před 81 lety vypálili a obyvatele vyvraždili. Pietního setkání se účastnil mimo jiné předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Poslední přeživší ležácké tragédie z roku 1942 položila k památníku 11 bílých růží, které symbolizují 11 zavražděných ležáckých dětí. Jarmile Doležalové, rozené Šťulíkové, bude letos 84 let.

Česko si v sobotu připomíná 81. výročí od vyhlazení obce Lidice nacisty. Vypálení domů a zatýkání a vraždění obyvatel bylo odvetou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Položením věnce u hromadného hrobu lidických mužů uctil památku obětí prezident Petr Pavel, následují ho i další politici. Vzpomínky se účastní například šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředsedové dolní komory Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček nebo ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS). Pieta začala bohoslužbou na základech kostela svatého Martina.

Lidé si v sobotu v Praze u památníku Anthropoid připomněli 81. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Česká republika si výročí připomíná jako významný den s označením Den národního vzdoru. Na místě útoku parašutistů na zastupujícího říšského protektora se sešlo několik desítek lidí, zástupci Prahy 8, parlamentu a organizace Orel, jejímiž členy byli i vojáci a výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík.

V katedrále svatého Víta v Praze se konala zádušní mše za oběti heydrichiády. Ta na konci října tradičně připomíná 294 Čechoslováků, které nacisté zavraždili. Mši celebroval pražský arcibiskup Jan Graubner a promluvil také kardinál Dominik Duka. Od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha letos uplynulo osmdesát let.

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Požár na Děčínsku ukazuje, že ve střední Evropě potřebujeme mezinárodní síť hasicích vrtulníků a letadel, prohlásila při návštěvě Česka německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. V Černínském paláci jednala se šéfem české diplomacie Janem Lipavským (Piráti). Ministři také ocenili fungování kompenzací za české dodávky zbraní na Ukrajinu.

Zatímco Lidice vyhladili nacisté tragickou náhodou, v Ležákách se ukrývali parašutisté. Vojenský historik Eduard Stehlík říká, že zavražděné obyvatele Ležáků nevnímá jen jako oběti, ale taky jako hrdiny. Spisovatelka a badatelka Jarmila Doležalová, jejíž matka je poslední přeživší tragédie, v Událostech, komentářích dodala, že celé Ležáky o parašutistech nevěděly.

Autentické repliky, dobové kostýmy i skutečné lokace klíčových historických událostí nabídla série spotů, které rekonstruují události heydrichiády. Diváci je v posledních týdnech mohli pravidelně sledovat ve vysílání České televize. Tvůrci chtěli přiblížit tuto významnou kapitolu českých dějin nejen co nejvěrněji, ale postavit diváky do role protagonistů. Klíčové momenty tak sledují „jejich očima“.

Před osmdesáti lety, 24. června 1942, nacisté vypálili obec Ležáky na Chrudimsku jako pomstu za útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Památník Ležáky připravil na pátek celodenní pietní program. U bývalého Švandova mlýna se také uskuteční první klapka natáčení nového filmu Ležáky.

V Klatovech si připomněli osmdesát let od smrti třiasedmdesáti lidí v době heydrichiády. Byli mezi nimi i obyvatelé jihočeských Bernartic, které měly skončit podobně jako Lidice nebo Ležáky. Část ostatků obětí z klatovského popraviště našlo město před pěti lety. Postupně je v urnách vrací rodinám.

Osmdesáté výročí vypálení osady Ležáky na Chrudimsku a vyvraždění tamních obyvatel nacisty připomnělo v neděli pietní shromáždění v místech, kde vesnice stála. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. K pietní akci se připojily stovky lidí, včetně jedné z přeživší.

Hlavním tématem po volbách do Federálního shromáždění byl bezesporu další osud federace. Co si o vývoji situace myslí, se českých občanů ptali redaktoři ČST.

V Lidicích začala v neděli mší pod širým nebem na základech kostela svatého Martina pietní akce při příležitosti 80. výročí zničení obce nacisty. Sloužil ji kardinál Dominik Duka. Památku obětí uctil premiér Petr Fiala (ODS), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), ministryně obrany Jana Černochová (ODS), ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), zástupci obcí a spolků. Piety se účastnily i stovky lidí z různých míst Česka i ze zahraničí.

Před 80 lety nacisté v odplatě za smrt zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vypálili vesnici Lidice. Muže popravili, ženy poslaly do koncentračních táborů, část dětí zavraždili a část jich poslali na převýchovu. Hrůzné události vyvolaly vlnu sounáležitosti, která překročila hranice země i kontinentu. Na obnovení vesnice přispívali lidé sami postižení válkou z celého světa, solidarita vedla k natočení filmů i přejmenování měst. A zachycená svědectví vedla i k odsouzení nacistických zločinců v Norimberku.

Potomci přeživších i hosté uctili v kladenském gymnáziu památku lidických žen a dětí, které zde v roce 1942 strávily tři dny. Poté nacisté děti matkám odebrali. Vzpomínku na zavražděné havíře z Lidic připravil také Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích u Kladna. Hlavní pietní akt se uskuteční v neděli na lidickém pietním území. Od tragédie, kterou nepřežilo 192 mužů, 60 žen a 88 dětí, uplynulo 80 let.

Před osmdesáti lety provedli nacisté odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V den jeho pohřbu padlo v Berlíně rozhodnutí vyhladit středočeské Lidice. V noci na 10. června gestapo a policie Lidice obklíčily a začaly se zatýkáním a vražděním obyvatel i s vypalováním domů. Krutost, s jakou si německé jednotky počínaly, vzbudila vlnu rozhořčení po celém světě.

Noc z 3. na 4. června 1942 byla poslední, kterou byl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich po atentátu naživu. Čtvrtého června v půl páté ráno zemřel. Ve stejnou dobu už probíhalo v Lidicích i první zatýkání. Do té doby neznámá obec se nacistům dostala do hledáčku kvůli nevinnému milostnému dopisu.

Česko si i během soboty připomíná páteční osmdesáté výročí operace Anthropoid, při které výsadkáři Josef Gabčík a Jan Kubiš provedli úspěšný útok na nacistického zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Celodenní vzpomínkové akce stále probíhají na různých místech. Připomínají se také oběti takzvané heydrichiády. Reakce nacistického režimu byla brutální a zatýkání začalo hned druhý den po útoku.

Česko si v pátek připomnělo 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. V pražské Libni se odehrála rekonstrukce útoku, který 27. května 1942 provedli s pomocí domácího odboje dva výsadkáři vyslaní z Británie – Čech Jan Kubiš a Slovák Josef Gabčík. Čeští i zahraniční politici při následné pietě mluvili i o aktuální ruské invazi na Ukrajinu.

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

Rekonstrukce útoku, slavnostní shromáždění, piety i výstavy v pátek v Česku připomenou 80 let od útoku československých výsadkářů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava a jednoho ze spolutvůrců holocaustu. Zúčastní se jich čelní představitelé státu i zahraniční hosté včetně slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.