Lidice strana 3 z 3

Štěpánka Mikešová žila v Lidicích, v rukou nacistů ale skončila ještě před jejich vypálením; její domácí ji totiž udala gestapu a Mikešová zemřela v Osvětimi. Ženino jméno se tak mezi oběťmi lidické tragédie neobjevuje. Připomenul ji až historik Vojtěch Kyncl a osud chtěla vzpomenout i ředitelka Památníku Lidice, někteří ji ale obvinili z překrucování historie – a nakonec kvůli příběhu udání v čele památníku skončila. Případu se věnovali Reportéři ČT.

Poslanecká sněmovna schválila financování poslaneckých klubů – dostanou stejné příspěvky jako loni. Zákonodárci také projednávali výroční zprávu veřejné ochránkyně práv za předminulý rok. Anna Šabatová ji na plénu osobně hájila, čelila kritice zprava. Kromě toho byly ve čtvrtek na programu zejména interpelace.

Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová k úternímu datu rezignovala. Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) postrádala schopnost komunikovat s lidmi a empatii nutnou pro jednání s přeživšími. Protože je odborně zdatná, na pondělní schůzce jí nabídl, aby post sama opustila. Ministr chce nyní vyhlásit výběrové řízení na jejího nástupce. Lehmannová uvedla, že je na svou práci v památníku hrdá a odchází, protože nemá důvěru v ministra Zaorálka.

Zemřela Miloslava Kalibová, která přežila vypálení Lidic, pobyt v koncentračním táboře i pochod smrti. Dožila se téměř 97 let. Své vzpomínky předávala veřejnosti prostřednictvím besed i dokumentů. Zprávu oznámil mluvčí Památníku Lidice Filip Petlička. Z 143 lidických žen, které se dočkaly konce války, žije už jen Jaroslava Skleničková.

Z berlínského hrobu někdejšího zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha, který zemřel na následky zranění způsobených československými výsadkáři, se někdo pokusil odnést ostatky tohoto válečného zločince. Případ vyšetřuje policie, podle které v hrobu všechny ostatky zůstaly, napsal list Der Tagesspiegel. Německá média uvádějí, že pachatel či pachatelé museli o místu uložení Heydricha vědět zřejmě z povolaných míst, neboť hrob byl po válce srovnán se zemí a anonymizován.

Památce tří stovek příbuzných a spolupracovníků parašutistů, kteří se v květnu 1942 podíleli na atentátu na Reinharda Heydricha, se v sobotu v katedrále svatého Víta poklonili zástupci církví, armády, válečných veteránů, sokolů a dalších organizací. Zádušní mši v chrámu sloužil podobně jako v minulých letech kardinál Dominik Duka, který zdůraznil hrdinství zavražděných a konstatoval, že se na ně zapomíná. Na mši navázalo odhalení desky, která připomíná zavražděné odbojáře manžele Jesenské.

Stovky lidí si na pietním shromáždění připomněly vypálení osady Ležáky na Chrudimsku a vyvraždění tamních obyvatel nacisty v roce 1942. Vzpomínka proběhla v místech, kde vesnice stála. Shromáždění začalo bohoslužbou, následovalo kladení věnců, čtení jmen zavražděných obyvatel obce a projevy hostů v čele s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO). Řečníci připomněli nutnost připomínat si tuto událost, aby se nikdy neopakovala.

Hrdinnou smrt sedmi československých výsadkářů připomněl pietní akt v Resslově ulici u pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Úterní akce se zúčastnily stovky lidí včetně politiků a válečných veteránů. Parašutisté padli po sedmihodinové bitvě s německou přesilou před 77 lety. V kostele a jeho kryptě našli útočiště po atentátu na Heydricha.

V Lidicích na Kladensku si lidé připomínají 77 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Pietního aktu se účastnil i předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). Závěrečné slovo měla pamětnice Marie Šupíková, která lidickou tragédii jako dítě přežila, a starostka obce Lidice Veronika Kellerová, která je vnučkou jedné z obětí vyhlazení obce.

Česko si připomíná 77. výročí od vyhlazení Lidic nacisty. S likvidací obce je spojováno jméno parašutisty skupiny Zinc a pozdějšího konfidenta gestapa Wiliama Gerika. Podle některých zdrojů měl do Lidic – na rozkaz nacistů – právě on nastrčit batoh se zbraněmi a součástkami vysílačky, která se pak stala hlavní záminkou k vypálení obce. Zbylí dva členové Zincu na rozdíl od Gerika zemřeli jako hrdinové.

„Dne 27. května byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera Heydricha. Na dopadení pachatelů se vypisuje odměna 10 milionů korun…,“ zněl začátek vyhlášky vydané poté, co Josef Gabčík s Janem Kubišem v pražských Kobylisích provedli v roce 1942 atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten následkům zranění o několik dní později podlehl. Jednalo se přitom o čin, který neměl obdoby. Kromě uznání Spojenců s sebou ale také přinesl krvavou německou odplatu. K příležitosti 77. výročí útoku připravila ČT24 unikátní 3D model místa atentátu.

Mnichovská dohoda znamenala pro Československo nejen ztrátu významné části území, ale také výrazné změny v politickém uspořádání. Česko-Slovensko však nevydrželo ani půl roku, a politické pořádky se měnily znovu. Prezident a předseda vlády už byli pouhými loutkami, skutečnou moc měl říšský protektor, jehož dohledu podléhala celá česká autonomní správa. Postupem času pak státní správa i samospráva přecházely do německých rukou.

Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička nebude moct promluvit na pietě k 77. výročí vyhlazení Lidic. Neumožní mu to přípravný výbor akce, informovala předsedkyně oblastní organizace Jana Bobošíková. Vodička a vedení svazu už delší dobu čelí kritice za některé kroky, v úterý se je část členů pokusila odvolat. Ve středu pak Senát vyzval své členy, aby omezili účast na akcích svazu.

„S Čechy už jsem skončil,“ prohlásil údajně Reinhard Heydrich. Větu připisovanou zastupujícímu říšskému protektorovi si do názvu výstavy v Lidicích vypůjčil Martin Zet. Jeho tvorba a sochy jeho otce v tamní galerii odkazují na tragickou historii spojenou právě s touto obcí.