Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) v pondělí představil nového ředitele Památníku Lidice. V konkurzu, který se konal minulý týden, zvítězil vojenský historik Eduard Stehlík. „Je to uznávaný historik, jeden z nemnoha čestných občanů Lidic, autor některých výstav v Lidicích. Je schopen komunikovat se všemi a obnovit důvěru,“ zdůvodnil svou volbu Zaorálek. Podle něj by se měl Stehlík zaměřit na to, aby se součástí lidické tragédie stal i příběh židovky Štěpánky Mikešové.
Památník Lidice povede Eduard Stehlík. Věnovat se má i osudu židovky Mikešové
Události: Památník Lidice povede Eduard Stehlík (zdroj: ČT24)
Zaorálek předal Stehlíkovi jmenovací dekret. „Památník nemá smysl, pokud nebude sloužit a spolupracovat se všemi přeživšími. Vztahy s lidmi jsou v památníku klíčové,“ zdůraznil Zaorálek. Podle něj právě Stehlík dokáže spolupracovat na budování „specifické memoriální kultury, která v Česku chybí“.
„Udělám maximum pro to, aby se vztahy mezi památníkem a obcí daly do pořádku. Osobně obejdu všechny přeživší s kyticí,“ řekl v pondělí Stehlík, co bude patřit k jeho prvním krokům. Lidicím věnoval několik svých knih, uvedl, že Lidičtí ho znají a že je také autorem expozice. „Památník nemůže fungovat bez spolupráce s obcí, jejíž předky připomíná,“ dodal.
Lidická starostka Veronika Kellerová, která je vnučkou lidické ženy a za přeživší se nyní vyjadřuje do médií, řekla, že si lidičtí pamětníci zvolení Stehlíka přáli. „Jsou všichni strašně rádi,“ uvedla. Podle ní je pro ně autoritou a má empatii.
Stehlík vedl odbor válečných veteránů
Čtyřiapadesátiletý Stehlík se věnuje především československým vojenským dějinám, zejména období let 1914 až 1956. Byl ředitelem odboru pro válečné veterány ministerstva obrany, kde skončil ke konci loňského roku. Působil také jako historik Vojenského historického ústavu v Praze a je předsedou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.
Stehlík se zúčastnil výběrového řízení spolu s dalšími čtyřmi kandidáty. Od komise dostal téměř maximální počet bodů a byl spolu s dalším kandidátem doporučen výběrovou komisí ministrovi kultury.
„Začínám prakticky okamžitě,“ řekl Stehlík. Už dříve prohlásil, že nové vedení památníku podle něj čeká práce krizového manažera, který musí zajistit navázání normálních vztahů s pamětníky a obcí, postavit potřebný pracovní tým a zorganizovat nejbližší akce včetně pietních aktů.
Památník Lidice povede Eduard Stehlík, oznámil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) (zdroj: ČT24)
Osud židovky Mikešové se má podle Zaorálka stát součástí památníku
Bývalá ředitelka památníku Martina Lehmannová, která památník vedla od dubna 2017, v lednu rezignovala kvůli sporu s některými lidickými pamětníky. Později podala výpověď i část vedoucích a odborných pracovníků.
Lehmannová skončila poté, co ji část pamětníků obvinila z toho, že překrucuje fakta. Reagovali tak na pořad Reportéři ČT, konkrétně příspěvek o údajném udání obyvatelky Lidic, která prý četníkům nahlásila svou židovskou podnájemnici Štěpánku Mikešovou.
Udání prý učinila matka Marie Šupíkové, která lidickou tragédii přežila. Šupíková kvůli reportáži přerušila spolupráci s památníkem, na její stranu se postavila mimo jiné předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu v Lidicích Jana Bobošíková, která si na reportáž stěžovala.
Právě osudem Mikešové by se měl nyní nástupce Lehmannové zabývat. „Požádal jsem pana Stehlíka, aby se napravila jedna věc, která mi vadí a která byla předmětem debat. Aby se i Štěpánka Mikešová stala součástí paměti Lidic. Doufám, že se to povede, jak jsem o tom mluvil s pamětníky, tak tomu nic nebrání,“ uvedl v pondělí ministr Zaorálek.
V pondělí proto v hale Muzea Památníku Lidice přibyla deska, která má osud ženy připomínat. „Památka Štěpánky Mikešové je připomenuta, a to i navzdory všem okolnostem, které otázka této židovské ženy v posledních měsících vyvolala,“ uvedl mluvčí památníku Filip Petlička.
Žádná normalizace se nechystá, shodli se Zaorálek se Stehlíkem
Ministr Zaorálek zdůraznil, že badatelská práce bude v Lidicích pokračovat. „Pan Stehlík je znám i jako badatel. Nechystá se žádná normalizace, jak jsem v minulosti slyšel,“ dodal Zaorálek.
K tomu se vyjádřil i Stehlík: „Normalizační výklad by byl proti mému osobnímu přesvědčení.“ Uvedl také, že si do práce nenechá mluvit žádnou organizací, ani Českým svazem bojovníků za svobodu.
K reportáži, která vyvolala spor mezi některými pamětníky, Stehlík v pondělí řekl, že byla jednak nešťastně načasovaná na výročí lidické tragédie a navíc podle něj existovala stanoviska jiných historiků, kteří existenci dokumentu dokládajícího udání zpochybňovala.
Památník připomíná nacistické vyhlazení obce v červnu 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha. Ze zhruba pěti set obyvatel Lidic jich válku přežilo 160.
Přímo v Lidicích nacisté 10. června zastřelili 173 mužů, 16. června v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře zemřelo 82 lidických dětí, většina z nich byla udušena v plynovém autě. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. Pod správu památníku spadá i Památník Ležáky.
Vojenský historik je v poslední době známý zejména kvůli působení v čele odboru válečných veteránů ministerstva obrany. Stehlík jej vedl od března 2014, skončil po krátkém váhání loni v prosinci. Resort nejprve rozhodl, že odbor by měl vést civilista a Stehlík skončí. Poté, co se ho zastal premiér i poslanci branného výboru, ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) rozhodnutí změnil a Stehlíkovi nabídl, aby pokračoval. Ten si vzal čas na rozmyšlenou, nabídku nakonec nepřijal.
S Lidicemi a zdejším památníkem spolupracoval Stehlík již v minulosti, od roku 2006 je mimo jiné čestným občanem obce. Tématům spojeným s vesnicí, vyhlazenou v roce 1942 nacisty, se věnoval také ve své vědecké a publikační činnosti. Napsal třeba ceněnou knihu Lidice: Příběh české vsi (2004), uspořádal sbírku výpovědí a vzpomínek lidických žen a dětí Lidická vzpomínání (2007). Podílel se i na publikaci Pocta Marii Uchytilové (2009), vydané k výstavě o autorce pomníku lidických dětí.
Pražský rodák (30. března 1965) po maturitě na gymnáziu vystudoval ruštinu a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1989). Později Stehlík absolvoval také studium MBA (2014), kurz generálního štábu na Univerzitě obrany v Brně (2016) a na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci získal doktorát z historie (2016). Má zkušenosti jako pedagog, přednášel na Fakultě sociálních věd a Filozofické fakultě UK nebo vysoké škole CEVRO Institut.
Většinu života strávil Eduard Stehlík v uniformě, do civilu odešel koncem loňského roku v hodnosti plukovníka. Začínal v roce 1989 jako civilní zaměstnanec Vojenského historického ústavu (VHÚ), v prosinci 1992 se stal vojákem z povolání. Ve VHÚ pracoval nejprve jako historik, v letech 2002 až 2008 byl zástupcem ředitele a šéfem muzejně-správního odboru, poté čtyři roky vedl oddělení vzdělávání a vojenské knihovny. V letech 2012 až 2014 působil jako poradce ministra obrany.
Stehlíkovo jméno je také dlouhá léto spojeno s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kde byl v minulosti mimo jiné prvním náměstkem tehdejšího ředitele Daniela Hermana (od srpna 2012 do června 2013). Již od roku 2008 působil v Radě ÚSTR, později se stal jejím předsedou (odešel po jmenování náměstkem). Do rady se opět vrátil v červnu 2014 a s krátkou přestávkou před opětovným zvolením v létě 2019 v ní působí dodnes, od prosince 2017 radě předsedá.
Jako historik se Eduard Stehlík zaměřuje na vojenské dějiny Československa od roku 1914 až do začátku 50. let minulého století. Těžištěm jeho práce je období druhé světové války, kromě osudu Lidic se věnoval například operaci Athropoid a atentátu na Reinharda Heydricha, meziválečnému pohraničnímu opevnění, historii čs. a českého generálního štábu nebo vojákům střežícím hranice. Spolupracoval také s televizí, například na diskusním cyklu Historický magazín.
Eduard Stehlík