Před 77 lety byly vyhlazeny Lidice. Dodnes vidím domy i tváře dětí, říká nejmladší lidická žena

V Lidicích na Kladensku si lidé připomínají 77 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Pietního aktu se účastnil i předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). Závěrečné slovo měla pamětnice Marie Šupíková, která lidickou tragédii jako dítě přežila, a starostka obce Lidice Veronika Kellerová, která je vnučkou jedné z obětí vyhlazení obce.

„Likvidace Lidic měla vystrašit ty, které nebylo možné ponížit na základě barvy vlasů, očí nebo víry. Měla vystrašit ty, kdo se odvažovali vzdorovat a bojovat proti nacismu a nesvobodě,“ zdůraznila v úvodním projevu ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová. Lidické oběti nám připomínají hodnoty, za které má smysl bojovat i v nejtěžších chvílích, dodala.

„Jako každý znám příběh vyhlazení Lidic. Něco jiného je stát na tomto místě a je jedno, jestli poprvé nebo podesáté. Nevyhladili Lidice, ale učinili z nich symbol pro celý svět. Zlo vyplní každé místo, ale nemůže se dostat tam, kde žijí dobří lidé,“ prohlásil předseda sněmovny Radek Vondráček. V Lidicích tím parafrázoval slova amerického ministra námořnictva Williama Franklina Knoxe, která Knox pronesl tři dny po vyhlazení obce.

Nahrávám video
77 let od vyhlazení Lidic
Zdroj: ČT24

Vojenský kaplan Miloslav Kloubek apeloval na přítomné, aby „Lidice v našich hlavách byly nerozbořené, vztahy neporušené. To je základem pro moji modlitbu, kterou vysílám za vás všechny.“ Starostka obce Kellerová, která je vnučkou jedné z obětí, poděkovala přítomným, že si přišli „připomenout památku našich příbuzných“. 

Pietní akt začal ranní mší českobudějovického biskupa Vlastimila Kročila na základech kostela svatého Martina. Biskup připomněl lidického faráře Josefa Štemberku, od jehož narození letos uplynulo 150 let. Byl zastřelen spolu s lidickými muži.

Pomník lidickým dětem
Zdroj: Michaela Říhová/ČTK

Akce pokračovala u společného hrobu lidických mužů, kde byly položeny desítky věnců různých delegací včetně státních, politických a dalších organizací. Po projevech následovala tradiční celostátní přehlídka dětských pěveckých sborů Světlo za Lidice. Letos přijelo na 600 pěvců.

Letos v zimě oznámil Památník Lidice, který je pořadatelem pietních aktů v Lidicích a v Ležákách, že předseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jaroslav Vodička nepromluví na letošních pietních akcích ani v Lidicích, ani v Ležákách. Jako důvod památník uvedl Vodičkovo nevhodné vystupování a celkovou kontroverzi, které podle památníku neodpovídají důstojnosti a vážnosti pietních aktů v Lidicích a v Ležákách.

Ghetto, hlad, vši, mrtvý tatínek, připomněla své vyhnání z obce jedna z lidických dívek

Na osudný červnový den vzpomínala i Marie Šupíková, rozená Doležalová. V době vyhlazení obce jí bylo deset let a patřila mezi 105 lidických dětí, z nichž přežilo jen sedmnáct.

„Netušila jsem, že to nejhorší mě čeká, když nás vyhnali.  Kladenská reálka byla první zastávkou na mé cestě do neznáma. Ženy a děti zde na slámě strávily společné tři dny před násilným odebráním nás dětí od maminek. Nevěděla jsem, že už nemám tatínka. Pak mě odvezli do ghetta v Lodži. Ghetto, hlad, vši, spaní na studené betonové podlaze,“ vrátila se 77 let do minulosti Šupíková.

Do roka ji adoptovali němečtí manželé; teprve v roce 1946 se Šupíková setkala znovu se svou matkou, která ale na následky trýznění v koncentračním táboře záhy zemřela. Šupíková přišla při vyhlazení Lidic také o patnáctiletého bratra.

Marie Šupíková
Zdroj: ČT24

Masakr si dodnes připomíná i Jaroslava Skleničková. Tehdy šestnáctiletá dívka byla nejmladší lidickou ženou, kterou nacisté poslali do koncentračního tábora. Kdyby byla jen o tři měsíce mladší, nacisté by ji zavraždili stejně jako další lidické děti. Místo toho skončila v Ravensbrücku a přežila.

„Když sem přijedete, vidíte holou pláň. Já vidím domy, všechno. Nebyla to malá vesnice, přirovnala bych ji ke střediskové obci. Měli jsme krásný barokní kostel sv. Martina, obchody, řezníka… Když se čtou jména dětí, kolik jim bylo let, jak se jmenovali, tak je před sebou poznávám,“ říká dnes Skleničková.

Nahrávám video
Nejmladší lidická žena: Nacisté si vybrali Lidice i proto, že to byla bohatá vesnice. Její demolice se musela vyplatit
Zdroj: ČT24

340 mrtvých

Vyhlazení Lidic bylo součástí německého teroru rozpoutaného po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. V obci žilo za druhé světové války kolem pěti set obyvatel, 10. června 1942 zastřelili nacisté 173 lidických mužů. Ženy a děti nejdříve strávily tři dny v tělocvičně kladenského gymnázia, poté byly děti od matek odděleny. Ženy byly převezeny do koncentračních táborů. Děti, které nebyly vybrány k poněmčení nebo přesáhly jeden rok věku, skončily v polském Chelmnu, kde je nacisté s největší pravděpodobností hromadně zavraždili plynem.

Obec byla zcela srovnána se zemí. Zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Na počátku tragického příběhu Lidic byl dopis, v němž se jistý Josef Říha snažil ukončit mimomanželský vztah s dělnicí Annou Maruščákovou. Aby před svou milou neztratil tvář, stylizoval se do role odbojáře, který musí kvůli své činnosti zmizet. Dopis se ale naneštěstí dostal do rukou továrníka a slánského starosty Jaroslava Pály, který ho obratem předal kladenskému gestapu.

Při výslechu se Maruščáková zmínila, že se jí její milenec Říha jednou ptal, zda zná rodinu Horákových z Lidic. Když dostal kladnou odpověď, požádal Maruščákovou, aby Horákovým vyřídila, že jejich syn Pepík je zdráv a že se mu daří dobře.

Gestapo později zjistilo, že Josef Horák spolu s dalším lidickým rodákem, Josefem Stříbrným, sloužil v Britském královském letectvu – a vyšetřovatelům se tak nabízela hypotéza: nemohl být Josef Horák jedním z účastníků atentátu na Heydricha?

Domovní prohlídky ani výslechy sice neodhalily nic, co by zmíněnou domněnku potvrzovalo, a kromě nejasného dopisu milence-hochštaplera gestapo nemělo v ruce nic, co by Lidice se smrtí německého kata spojovalo. Rozkaz z Berlína přesto žádal exemplární trest: Vymazat Lidice z mapy.

Vypálení Lidic
Zdroj: ČT24

Asi nejvýraznějším symbolem lidskosti a hrdinství se stal tehdy třiasedmdesátiletý katolický kněz Josef Štemberka, který před zdí statku poskytoval svým farníkům poslední duchovní útěchu. Milost z rukou nacistů odmítl – a jako poslední se dobrovolně postavil před popravčí četu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
14:31Aktualizovánopřed 16 mminutami

ŽivěSněmovna potvrdila stav legislativní nouze pro projednání zákona o regulaci cen paliv

Sněmovna odpoledne potvrdila hlasy koalice stav legislativní nouze, který vyhlásil v pondělí předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) pro projednání návrhu zákona o vládní regulaci cen pohonných hmot. Kabinet zdůvodnil žádost o zrychlené projednání především snahou zabránit hospodářským škodám státu. Neúspěšně to zpochybňovali zástupci opozice. Debata vyplnila zhruba 2,5 hodiny. Následně se poslanci začali zabývat změnami navrhovaného programu schůze, hlasovat by mohli později večer. Koalice prosadila už v úvodu možnost nočního jednání dolní komory.
04:17Aktualizovánopřed 19 mminutami

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
před 31 mminutami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
před 2 hhodinami

Reportéři ČT mapovali, jak náměstci ministrů šíří kremelskou propagandu

Na vlivných i politicky významných postech na některých ministerstvech jsou lidé, kteří se podílejí na legitimizaci kremelské propagandy. Šíří informace ze zdrojů, které jsou podle tajných služeb přímo napojené na Rusko, a jsou tak bezpečnostním rizikem, když otevřeně míří proti českým zájmům. Takovým na Kreml přímo napojeným zdrojům někteří politici také poskytují rozhovory. Reportéři ČT zjišťovali, jak to vysvětlují a co na to jejich nadřízení ministři. Natáčeli Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 5 hhodinami

ÚS vyhověl stížnosti Knížáka, justice musí znovu rozhodovat o rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka. Justice se musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině. Vazba trvala od 23. října 1974 do 7. února 1975. Za situace, kdy zákon umožňuje dvojí výklad, je zapotřebí zvolit ten, který je ve prospěch rehabilitace a nepřidává ke staré křivdě novou, plyne z nálezu. Jeho vyhlášení se Knížák osobně nezúčastnil.
13:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ministerstvo obrany tvrdí, že nezakázalo armádě zveřejnit rozhovor s Pavlem

Ministerstvo obrany odmítlo, že by armádě zakázalo zveřejnění rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem, který vznikl v rámci podcastu Kamufláž. Video mělo vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se ale neobjevilo, protože podle webu Aktuálně.cz zasáhlo ministerstvo. Podle resortu však armáda čekala na založení nového samostatného YouTube kanálu, který doposud sdílí s ministerstvem. O vzniku kanálu se však vedou interní diskuse a armáda měla podle obrany možnost odvysílat rozhovor na tom dosavadním. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas řekl, že se k této kauze armáda zatím vyjadřovat nebude.
13:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...