Lidice strana 2 z 4

Osmdesáté výročí vypálení osady Ležáky na Chrudimsku a vyvraždění tamních obyvatel nacisty připomnělo v neděli pietní shromáždění v místech, kde vesnice stála. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. K pietní akci se připojily stovky lidí, včetně jedné z přeživší.

Hlavním tématem po volbách do Federálního shromáždění byl bezesporu další osud federace. Co si o vývoji situace myslí, se českých občanů ptali redaktoři ČST.

V Lidicích začala v neděli mší pod širým nebem na základech kostela svatého Martina pietní akce při příležitosti 80. výročí zničení obce nacisty. Sloužil ji kardinál Dominik Duka. Památku obětí uctil premiér Petr Fiala (ODS), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), ministryně obrany Jana Černochová (ODS), ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), zástupci obcí a spolků. Piety se účastnily i stovky lidí z různých míst Česka i ze zahraničí.

Před 80 lety nacisté v odplatě za smrt zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vypálili vesnici Lidice. Muže popravili, ženy poslaly do koncentračních táborů, část dětí zavraždili a část jich poslali na převýchovu. Hrůzné události vyvolaly vlnu sounáležitosti, která překročila hranice země i kontinentu. Na obnovení vesnice přispívali lidé sami postižení válkou z celého světa, solidarita vedla k natočení filmů i přejmenování měst. A zachycená svědectví vedla i k odsouzení nacistických zločinců v Norimberku.

Potomci přeživších i hosté uctili v kladenském gymnáziu památku lidických žen a dětí, které zde v roce 1942 strávily tři dny. Poté nacisté děti matkám odebrali. Vzpomínku na zavražděné havíře z Lidic připravil také Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích u Kladna. Hlavní pietní akt se uskuteční v neděli na lidickém pietním území. Od tragédie, kterou nepřežilo 192 mužů, 60 žen a 88 dětí, uplynulo 80 let.

Před osmdesáti lety provedli nacisté odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V den jeho pohřbu padlo v Berlíně rozhodnutí vyhladit středočeské Lidice. V noci na 10. června gestapo a policie Lidice obklíčily a začaly se zatýkáním a vražděním obyvatel i s vypalováním domů. Krutost, s jakou si německé jednotky počínaly, vzbudila vlnu rozhořčení po celém světě.

Noc z 3. na 4. června 1942 byla poslední, kterou byl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich po atentátu naživu. Čtvrtého června v půl páté ráno zemřel. Ve stejnou dobu už probíhalo v Lidicích i první zatýkání. Do té doby neznámá obec se nacistům dostala do hledáčku kvůli nevinnému milostnému dopisu.

Česko si i během soboty připomíná páteční osmdesáté výročí operace Anthropoid, při které výsadkáři Josef Gabčík a Jan Kubiš provedli úspěšný útok na nacistického zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Celodenní vzpomínkové akce stále probíhají na různých místech. Připomínají se také oběti takzvané heydrichiády. Reakce nacistického režimu byla brutální a zatýkání začalo hned druhý den po útoku.

Česko si v pátek připomnělo 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. V pražské Libni se odehrála rekonstrukce útoku, který 27. května 1942 provedli s pomocí domácího odboje dva výsadkáři vyslaní z Británie – Čech Jan Kubiš a Slovák Josef Gabčík. Čeští i zahraniční politici při následné pietě mluvili i o aktuální ruské invazi na Ukrajinu.

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

Rekonstrukce útoku, slavnostní shromáždění, piety i výstavy v pátek v Česku připomenou 80 let od útoku československých výsadkářů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava a jednoho ze spolutvůrců holocaustu. Zúčastní se jich čelní představitelé státu i zahraniční hosté včetně slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

Pietními akty a setkáním pamětníků si lidé v Pardubicích připomněli 80. výročí heydrichiády. U Památníku Zámeček se odpoledne rozsvítilo 194 svíček, které symbolicky připomněly ležácké a lidické obyvatele, které Němci po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha zavraždili.

Ve věku 83 let v sobotu ráno zemřel Václav Zelenka, přeživší lidické dítě a dlouholetý starosta Lidic. Během svého života se věnoval šíření odkazu lidické tragédie mezi širokou veřejností, uvedla na webu Památníku Lidice Jana Chourová Plachá. Zelenka byl jedním z několika dětí vybraných nacisty k poněmčení, 82 lidických dětí zahynulo v deportačním táboře v plynovém autě.

Pražský hrad zveřejnil jména nových držitelů státních vyznamenání, která se tradičně udělují u příležitosti státního svátku 28. října. Ceremoniál se ale kvůli onemocnění a hospitalizaci prezidenta neuskutečnil. Z rukou prezidenta by měli laureáti vyznamenání převzít až 1. ledna. Mezi letošními oceněnými jsou Jiřina Bohdalová, kosmonaut Vladimír Remek, judista Lukáš Krpálek nebo in memoriam podnikatel Petr Kellner.

Před 79 lety vypálili a částečně vyvraždili příslušníci německých jednotek SS středočeskou obec Lidice. Široká veřejnost si bude moci tragédii v lidickém památníku připomenout celé odpoledne. Dopoledne položili na pietní místo květiny a věnce pamětníci, zástupci vlády a parlamentu či Středočeského kraje.

„Lidice Shall Live“ neboli „Lidice budou žít“ je název britského hnutí, které podporovalo obnovení vypálené obce. Myšlenku převzala i československá vláda. Ta pár metrů od původní vesnice začala v roce 1947 budovat nové domy. Symbolem obnovy se stal i Jan Kučera, který je prvním po válce narozeným lidickým dítětem.

Před 79 lety začali nacisté s vyvražďováním obyvatel středočeské obce Lidice. Přímo v místě zavraždili 172 mužů starších 15 let a o rok mladšího chlapce. Ženy odvezli do koncentračního tábora, část dětí násilně předali k takzvané převýchově, většinu z nich ale zabili.

Novým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se stane historik a archivář Vojtěch Šustek. Jeho nominaci prezidentem Milošem Zemanem ve středu Senát schválil. Místo v radě je neobsazeno déle než čtyři roky. Hlava státu po dvou neúspěšných pokusech z roku 2017 nikoho nenavrhovala.

Zemřela Marie Šupíková, jako dítě přežila vyhlazení Lidic, bylo jí 88 let. Oznámil to ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Vyzdvihl ji jako jednoho z nejaktivnějších pamětníků.

Česko má tisíce národních hrdinů, proti kterým stojí jeden Švejk. A zatímco o něm vědí všichni, o tisících statečných neví nikdo nic. V rozhovoru pro ČT24 ke stému výročí od vydání Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka to prohlásil vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.

Na pietní území Památníku Lidice zamířily o uplynulém víkendu desítky sáňkařů a bobistů, někteří jezdili i po starém hřbitově a po místech, kde stály nacisty zdemolované domy. Ředitel památníku Eduard Stehlík apeluje na dodržování piety a chování, které určuje návštěvní řád památníku. Lidé by si podle něj měli uvědomit, na jakém místě jsou a že pietní území není jen část poblíž silnice.

Výstava v Památníku Ravensbrück měla loni připomenout příběhy žen, které byly vězněny v tamním koncentračním táboře. Kvůli omezením souvisejícím s covidem-19 bylo její zahájení nakonec odloženo. V české verzi je ale dostupná on-line na stránkách Muzea Policie ČR, které se na přípravě expozice také podílelo.

Nad Chrudimskem se v úterý vznášely dva cvičné stroje z druhé světové války. Začátek listopadu nadšenci z RAF Station Czechoslovakia nevybrali náhodou. V době, kdy si lidé připomínají Památku zesnulých, s letadly zamířili nad místa, kde se za války umíralo.

V polovině srpna 1945 se do vlasti z Velké Británie začali vracet piloti československých perutí RAF. Na pražském ruzyňském letišti tehdy své krajany vítaly tisíce lidí včetně příbuzných. Dřív se vrátili jen dva letci –⁠ Josef Stříbrný a Josef Horák. V červnu 1945 se totiž účastnili piety ve vyhlazených Lidicích, odkud oba pocházeli.