Lidice strana 2 z 3

Česko si i během soboty připomíná páteční osmdesáté výročí operace Anthropoid, při které výsadkáři Josef Gabčík a Jan Kubiš provedli úspěšný útok na nacistického zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Celodenní vzpomínkové akce stále probíhají na různých místech. Připomínají se také oběti takzvané heydrichiády. Reakce nacistického režimu byla brutální a zatýkání začalo hned druhý den po útoku.

Česko si v pátek připomnělo 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. V pražské Libni se odehrála rekonstrukce útoku, který 27. května 1942 provedli s pomocí domácího odboje dva výsadkáři vyslaní z Británie – Čech Jan Kubiš a Slovák Josef Gabčík. Čeští i zahraniční politici při následné pietě mluvili i o aktuální ruské invazi na Ukrajinu.

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

Rekonstrukce útoku, slavnostní shromáždění, piety i výstavy v pátek v Česku připomenou 80 let od útoku československých výsadkářů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava a jednoho ze spolutvůrců holocaustu. Zúčastní se jich čelní představitelé státu i zahraniční hosté včetně slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

Pietními akty a setkáním pamětníků si lidé v Pardubicích připomněli 80. výročí heydrichiády. U Památníku Zámeček se odpoledne rozsvítilo 194 svíček, které symbolicky připomněly ležácké a lidické obyvatele, které Němci po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha zavraždili.

Ve věku 83 let v sobotu ráno zemřel Václav Zelenka, přeživší lidické dítě a dlouholetý starosta Lidic. Během svého života se věnoval šíření odkazu lidické tragédie mezi širokou veřejností, uvedla na webu Památníku Lidice Jana Chourová Plachá. Zelenka byl jedním z několika dětí vybraných nacisty k poněmčení, 82 lidických dětí zahynulo v deportačním táboře v plynovém autě.

Pražský hrad zveřejnil jména nových držitelů státních vyznamenání, která se tradičně udělují u příležitosti státního svátku 28. října. Ceremoniál se ale kvůli onemocnění a hospitalizaci prezidenta neuskutečnil. Z rukou prezidenta by měli laureáti vyznamenání převzít až 1. ledna. Mezi letošními oceněnými jsou Jiřina Bohdalová, kosmonaut Vladimír Remek, judista Lukáš Krpálek nebo in memoriam podnikatel Petr Kellner.

Před 79 lety vypálili a částečně vyvraždili příslušníci německých jednotek SS středočeskou obec Lidice. Široká veřejnost si bude moci tragédii v lidickém památníku připomenout celé odpoledne. Dopoledne položili na pietní místo květiny a věnce pamětníci, zástupci vlády a parlamentu či Středočeského kraje.

„Lidice Shall Live“ neboli „Lidice budou žít“ je název britského hnutí, které podporovalo obnovení vypálené obce. Myšlenku převzala i československá vláda. Ta pár metrů od původní vesnice začala v roce 1947 budovat nové domy. Symbolem obnovy se stal i Jan Kučera, který je prvním po válce narozeným lidickým dítětem.

Před 79 lety začali nacisté s vyvražďováním obyvatel středočeské obce Lidice. Přímo v místě zavraždili 172 mužů starších 15 let a o rok mladšího chlapce. Ženy odvezli do koncentračního tábora, část dětí násilně předali k takzvané převýchově, většinu z nich ale zabili.

Novým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se stane historik a archivář Vojtěch Šustek. Jeho nominaci prezidentem Milošem Zemanem ve středu Senát schválil. Místo v radě je neobsazeno déle než čtyři roky. Hlava státu po dvou neúspěšných pokusech z roku 2017 nikoho nenavrhovala.

Zemřela Marie Šupíková, jako dítě přežila vyhlazení Lidic, bylo jí 88 let. Oznámil to ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Vyzdvihl ji jako jednoho z nejaktivnějších pamětníků.

Česko má tisíce národních hrdinů, proti kterým stojí jeden Švejk. A zatímco o něm vědí všichni, o tisících statečných neví nikdo nic. V rozhovoru pro ČT24 ke stému výročí od vydání Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka to prohlásil vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.

Na pietní území Památníku Lidice zamířily o uplynulém víkendu desítky sáňkařů a bobistů, někteří jezdili i po starém hřbitově a po místech, kde stály nacisty zdemolované domy. Ředitel památníku Eduard Stehlík apeluje na dodržování piety a chování, které určuje návštěvní řád památníku. Lidé by si podle něj měli uvědomit, na jakém místě jsou a že pietní území není jen část poblíž silnice.

Výstava v Památníku Ravensbrück měla loni připomenout příběhy žen, které byly vězněny v tamním koncentračním táboře. Kvůli omezením souvisejícím s covidem-19 bylo její zahájení nakonec odloženo. V české verzi je ale dostupná on-line na stránkách Muzea Policie ČR, které se na přípravě expozice také podílelo.

Nad Chrudimskem se v úterý vznášely dva cvičné stroje z druhé světové války. Začátek listopadu nadšenci z RAF Station Czechoslovakia nevybrali náhodou. V době, kdy si lidé připomínají Památku zesnulých, s letadly zamířili nad místa, kde se za války umíralo.

V polovině srpna 1945 se do vlasti z Velké Británie začali vracet piloti československých perutí RAF. Na pražském ruzyňském letišti tehdy své krajany vítaly tisíce lidí včetně příbuzných. Dřív se vrátili jen dva letci –⁠ Josef Stříbrný a Josef Horák. V červnu 1945 se totiž účastnili piety ve vyhlazených Lidicích, odkud oba pocházeli.

Kamenická osada Ležáky na Chrudimsku sloužila během druhé světové války jako útočiště parašutistů skupiny Silver A. Ve vsi ukryli radiostanici Libuši vyslanou z Londýna. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha ale do Ležáků vtrhli nacisté a zavraždili všechny obyvatele kromě dvou dětí. Osada byla 24. června 1942 vypálena a srovnána se zemí.

Ač se k výrokům radních běžně nevyjadřuji, po přečtení rozhovoru s novou radní ČT Hanou Lipovskou v Týdeníku ECHO („Jsem trochu partyzánka“, ECHO, 11. 6. 2020) udělám výjimku. Hana Lipovská samozřejmě není jediná, kdo má kritické připomínky ke kauze Lidice, kterou jsme vysílali loni v červnu (Vpředvečer tragédie, Reportéři ČT, 10. 6. 2019), takže zároveň odpovím nejen jí.

19. června 1945 vydal prezident Edvard Beneš takzvaný velký retribuční dekret. V jeho důsledku pak vznikly mimořádné lidové soudy, které po válce trestaly okupanty a kolaboranty s nacismem. Před soudem ale končili kromě zrádců i nevinní lidé. Hlavně v roce 1948, když komunisté retribuci obnovili, aby odstranili své odpůrce.

I když Lidice po vypálení prakticky zmizely z mapy, stále na ně existuje „živá“ vzpomínka v podobě ořechové aleje v pražských Dejvicích. Hned v roce 1942 ji z piety mezi ulicemi Nad Tratí a V Předním Veleslavíně vysadil zahradník Jiří Procházka, který si pro vlašské ořechy navzdory nebezpečí tajně došel přímo do vypálené vesnice.

Msta za smrt zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, na něhož byl spáchán atentát 27. května 1942, si vyžádala o dva týdny později zničení obce Lidice, 10. června. Muži a chlapci starší 15 let byli popraveni, ženy a děti byly odvlečeny do koncentračních táborů. Pietní akce byla poprvé od roku 1945 neveřejná kvůli koronavirovým opatřením.

Nacisté za druhé světové války vypálili a ničili desítky českých vesnic, jejichž symbolem se staly obce Lidice a Ležáky. Dokument Markéty Oddfish Nešlehové chce taková Místa ticha připomenout. Předpremiéru měl tento týden v Ležácích za účasti pamětníků a příbuzných někdejších obyvatel. Právě oni jsou protagonisty smutného vyprávění. Diváci České televize snímek uvidí 2. června od 21:00 na Dvojce.

Odbor pro válečné veterány na ministerstvu obrany od dubna povede plukovník Karel Vávra, který vyhrál výběrové řízení. Oznámil to Marek Vala z tiskového oddělení ministerstva obrany. Místo ředitele odboru je volné po odchodu historika Eduarda Stehlíka, kterému na konci roku skončil závazek vojáka.