Osmdesáté výročí vypálení osady Ležáky na Chrudimsku a vyvraždění tamních obyvatel nacisty připomnělo v neděli pietní shromáždění v místech, kde vesnice stála. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. K pietní akci se připojily stovky lidí, včetně jedné z přeživší.
„Je důležité, aby děti znaly, co se tu odehrálo," zaznělo na pietním shromáždění k výročí vypálení Ležáků
Záznam: Pietní akt k 80. výročí vyhlazení obce Ležáky (zdroj: ČT24)
Pietní program zahájila bohoslužba, následovalo položení věnců, čtení jmen zavražděných obyvatel a modlitba za oběti ležácké tragédie. Vzpomínku zakončilo zapálení ohně a nízký přelet vojenského vrtulníku. Připomněl parašutisty vyslané do protektorátu z Británie, kteří se za války v Ležákách ukrývali. Plánovaný seskok vojenských parašutistů do ležáckého údolí se kvůli silnému větru neuskutečnil.
Ředitel Památníku Lidice, který spravuje památník Ležáky, Eduard Stehlík uvedl, že zavražděné obyvatele Ležáků vnímá nejen jako oběti, ale i jako hrdiny. Považuje za důležité, aby jejich příběhy byly předávány i dalším generacím. „Je nesmírně důležité, abychom pracovali s naší mládeží. Aby se děti dozvídaly, co se tu kdysi odehrálo, aby viděly vzory, hrdiny a měly ke komu vzhlížet,“ uvedl Stehlík při projevu.
Přeživší Jarmila Doležalová: Stále se dozvídám něco nového
Podle jediné přeživší z Ležáků Jarmily Doležalové, která byla mezi stovkami účastníků sobotní akce, má řada mladých lidí zájem se o tehdejší době něco dozvědět. Sama se prý o době před osmdesáti lety i nyní dozvídá řadu nových informací, především díky badatelské práci své dcery. „Dozvěděla jsme se například, že jsem tehdy byla v (dnešním) Polsku asi měsíc v nemocnici. Bohužel pamětníci odcházejí a já bych na ně měla dost otázek,“ řekla. Kromě ní masakr přežila již jen její sestra Marie, ta zemřela v roce 2018.
Události: Uplynulo 80 let od vypálení Ležáků (zdroj: ČT24)
Na rozdíl od pietních shromáždění v minulosti k osmdesátému výročí v Ležákách nehovořil žádný politik. Podle Stehlíka, který památníky vede od roku 2020, přítomní vědí, proč přišli, a je zbytečné, aby jim politický funkcionář sděloval věci, které znají. „Přišli jsme těm lidem vzdát úctu a k tomu sluší spíš ticho a modlitba než sáhodlouhé politické projevy,“ řekl.
V den výročí vypálení Ležáků, tedy 24. června, odehraje v památníku koncert Komorní filharmonie Pardubice, promítnut bude také nový dokumentární film o operaci Silver A. Stranou pietního území vznikne tábor československé armády z roku 1940.
Obec srovnaná se zemí
Ležáky lehly popelem dva týdny po vyhlazení obce Lidice, která je také mementem heydrichiády. Gestapo odhalilo, že v Anglii vycvičení parašutisté z Ležáků udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.
Nacisté ještě 24. června, tedy v den vypálení, v Pardubicích popravili 33 dospělých, 13 dětí odvlekli. Přežily jen sestry Marie a Jarmila Šťulíkovy, kterým bylo tehdy jeden a dva a půl roku. Byly poslány do Německa na převýchovu, obě se po válce do vlasti vrátily.
Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou. Vesnici připomínají žulové náhrobky s vytesaným křížem na půdorysech devíti domů. „Zatímco některé lidické ženy přežily hrůzy koncentračního tábora a vrátily se, v případě Ležáků bylo veškeré dospělé obyvatelstvo zlikvidováno. Už v létě 1942 se rozvinuly podpůrné akce na obnovu Lidic. Bylo to rozhodnutí našeho exilu, že Lidice budou žít, jak zněl název hnutí, které vzniklo ve Velké Británii,“ vysvětlil historik Jan Němeček, proč Ležáky – na rozdíl od stejným osudem zasažených Lidic – nebyly nikdy znovu vystavěny.