„Máme povinnost připomínat, k čemu vede ideologie, jež pohrdá člověkem.“ Pietní akt připomněl vyvraždění Lidic

Před 79 lety vypálili a částečně vyvraždili příslušníci německých jednotek SS středočeskou obec Lidice. Široká veřejnost si bude moci tragédii v lidickém památníku připomenout celé odpoledne. Dopoledne položili na pietní místo květiny a věnce pamětníci, zástupci vlády a parlamentu či Středočeského kraje.

Pieta v Památníku Lidice začala v 10 hodin, sešli se na ni premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a také místopředsedové obou parlamentních komor. Věnec poslal také prezident Miloš Zeman.

Po položení věnců zazněla modlitba za oběti lidické tragédie. „Máme povinnost připomínat zvláště mladým lidem, k jak neslýchanému násilí může vést ideologie, jež pohrdá člověkem a porušuje jeho práva,“ řekl při ní duchovní správce Památníku Lidice Gabriel Rijad Mulamuhič.

Podle Radka Vondráčka v Lidicích „to bylo poprvé, co nacisté odhalili, co jsou, kdy se tím ještě pochlubili“. „Myslím, že to byl přelomový okamžik druhé světové války a boje proti nacismu,“ doplnil. Předseda vlády vyzval k zamyšlení, „jak je možné, že se to stalo“. „Možná i dneska přemýšlet o tom, proč v naší společnosti je také taková nenávist, co to vyvolává,“ uvedl Babiš.

„Více než 300 lidických obětí je kromě jiného také žádostí pro nás pro všechny, abychom už nikdy nepřipustili, aby se zbytečné nevinné oběti opakovaly,“ poznamenal po pietě předseda Senátu Vystrčil.

Celé odpoledne bude památník zdarma přístupný, takže budou moci i ostatní položit na pietní místo květniny. Již dopoledne se otevřela Lidická galerie a dům s číslem 116.

Nacisté obec s 503 obyvateli vypálili 10. června 1942. Důvodem bylo podezření gestapa na spojitost místních s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha – ovšem bezdůvodné. Zastřeleno bylo 173 lidických mužů a chlapců starších patnácti let. Ženy skončily v koncentračním táboře. Část dětí putovala do německých rodin na poněmčení a část do vyhlazovacího tábora v Chelmnu, kde byly povražděny.

Po válce se do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. O opětovném vybudování obce rozhodla československá vláda. Základní kámen byl položen v létě 1947.

Zpráva o vyhlazení Lidic se dostala do celého světa. Řada míst v různých zemích se pak na počest české vesnice přejmenovala jejím jménem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé v Brně se vydali na Pouť smíření, která připomíná odsun Němců

Lidé přijeli do Pohořelic na Brněnsku, aby se vydali do Brna na Pouť smíření. Letos je akce připomínající takzvaný pochod smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádný tím, že se v Brně souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nekonají v Německu, ale v Česku. Pochod smíření se uskutečnil poprvé pod hlavičkou festivalu Meeting Brno v roce 2016. Památník pochodu smrti v noci na sobotu někdo pomaloval hákovými kříži. Policisté hledají pachatele.
před 15 mminutami

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 40 mminutami

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 1 hhodinou

VideoCeny letenek rostou kvůli palivu i většímu zájmu o některé destinace

Ceny letenek rostou. Zatímco loni vyšel červencový spoj mezi Prahou a Barcelonou průměrně na tři tisíce korun, letos je cena o pět set korun vyšší. Ceny letenek se pojí se zdražováním leteckého paliva. To od začátku blízkovýchodního konfliktu podražilo o více než sedmdesát procent. Dalším důvodem zdražování letenek je vyšší zájem o některé destinace. Zatímco poptávka po spojích do Asie klesla, na cesty po Evropě naopak stoupla. Mezi oblíbenými zeměmi je Španělsko, Itálie i Řecko. V některých případech proto letenky zdražily o více než dvacet procent.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 4 hhodinami

Komáři začínají být aktivní. O víkendu především na východě Čech

Během víkendu už mohou lidi na některých místech Česka potrápit komáři. Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) očekává střední aktivitu hlavně v části Moravy a Slezska, ve východních Čechách pak může být v neděli lokálně dokonce vysoká. V sobotu budou mít komáři vhodné podmínky zejména v části západních a severních Čech. Na většině území ale meteorologové předpovídají mírnější aktivitu.
před 5 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 14 hhodinami
Načítání...