Před 79 lety začali nacisté s vyvražďováním obyvatel středočeské obce Lidice. Přímo v místě zavraždili 172 mužů starších 15 let a o rok mladšího chlapce. Ženy odvezli do koncentračního tábora, část dětí násilně předali k takzvané převýchově, většinu z nich ale zabili.
Celkem přišlo o život v souvislosti s vyhlazením Lidic 192 mužů, 60 žen a 88 dětí. Samotnou obec pak nacisté kompletně zbourali a její jméno vymazali z mapy.
Nacistům šlo o odvetu za smrt Reinharda Heydricha. „Hitler volal po okamžitém odstrašujícím příkladu, aby se zalekl český i evropský odboj,“ vysvětluje historička a předsedkyně Spolku pro zachování odkazu českého odboje Gabriela Havlůjová.
Nejprve podle ní nacisté uvažovali o zastřelení 20 tisíc mladých mužů. „Nacisté měli myšlenku, že by mohla více odradit situace, že se jedna vesnice zničí. Že to více zapůsobí, když se ublíží ženám, dětem i mužům,“ přibližuje Havlůjová. Záminkou pro vyhlazení Lidic byla spolupráce dvou místních mladíků s odbojem.
„Na první pohled se může zdát, že lidické ženy z toho vyšly nejlépe, přežily tragédii, zemřelo jich šedesát, 146 žen se vrátilo do vlasti, ale už se nezmiňuje, že musely absolvovat pochod smrti. Během čtyř dnů ušly 130 kilometrů a ne všechny přežily,“ přibližuje Havlůjová.
Až na hranicích se pak dozvěděly, co se vlastně s jejich vesnicí stalo. „Věřily ještě tomu, že se shledají aspoň s dětmi, přišly do Lidic a zjistily, že nemají muže a pátrá se po dětech. Několik dalších let doufaly, že se najdou, ale bohužel se dětí vrátilo jen sedmnáct,“ popisuje osudy lidických žen historička.
Původní Lidice se vrací v 3D modelu
Původní obec se nyní znovu buduje v počítačovém 3D modelu. Kostel svatého Martina byla první stavba, která vyrostla v nově vznikajících virtuálních Lidicích. „Hotovo máme šest základních objektů, těch nejdůležitějších, to znamená Horákův statek, fara, škola, trafika, hostinec,“ popisuje vedoucí oddělení 3D ve společnosti Movisio Vojtěch Chaloupka.
Grafici tvoří podle dochovaných černobílých fotografií a mnohdy nepřesných plánů. S barvami fasád nebo střech jim pomáhá i umělá inteligence. „U některých těch objektů byl trochu problém, že jsme měli fotografie jen po vypálení,“ přibližuje Chaloupka.
Virtuální 3D model má umožnit znovu se projít po obci, kterou nacisté chtěli vymazat z povrchu. Ale nejen to, už teď vizualizace potvrdila třeba to, že lidičtí muži nemohli být před zastřelením zavřeni ve sklepě Horákova statku.
„Není možné 173 chlapů a mladých hochů nacpat do malého sklepa pod tou obytnou budovou, podle mého názoru byli v celém prostoru,“ říká ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.
V Lidicích se staví nejen virtuálně, v památníku obnovou prochází i budova muzea, do října bude znovu instalována i stálá výstava. „Celá ta expozice už je připravena, máme tady kompletně zrekonstruované podlahy, stropy, vyměnili jsme promítací techniku,“ přibližuje Stehlík.
Zmizí ale takzvané staré muzeum, postavené v 50. letech pro první expozici. „Bourat se bude z jednoho prostého důvodu, muzeum je v místech, které spousta lidí už nepovažuje za pietní území, přijde jim, že tam už Lidice nestály, přitom přesně tam byl statek číslo 24, Rákosův statek, jeden z nejstarších v Lidicích,“ vyhodnocuje Stehlík.
V plánu je i úprava okolí, vykácení křovin a obnova části ovocného sadu, který se dodnes zachoval. Do příštího roku, k 80. výročí lidické tragédie, by se mělo úprav dočkat i místo na pražském Veleslavíně, kde stále roste šest ořešáků, které vyrostly z plodů donesených z Lidic v roce 1942. Podle vzpomínek jednoho z pamětníků byly právě ze sadu Rákosova statku.
