Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.
„Pokud Rusko a já nebudeme schopni dosáhnout dohody na zastavení krveprolití na Ukrajině a já si budu myslet, že je to ruská chyba... Tak uvalím sekundární cla na ropu, všechnu ropu z Ruska,“ upřesnil Trump. Výše cel by se podle něj pohybovala od 25 do 50 procent. „To by znamenalo, že pokud kupujete ropu z Ruska, nemůžete ve Spojených státech podnikat,“ doplnil.
To, že je na Putina „velmi rozzlobený“ a „naštvaný“, pronesl Trump v souvislosti s návrhem vládce Ruska na zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila uspořádání prezidentských voleb v zemi, a tím pádem vedla ke konci Zelenského ve funkci. Podle Trumpa takové komentáře „nejdou správným směrem“. Ukrajinská ústava navíc během války konání voleb neumožňuje.
Zároveň však americký prezident podotkl, že má s Putinem velmi dobrý vztah, takže se jeho hněv může rychle rozplynout, šéf Kremlu udělá, co je správné. V nadcházejícím týdnu by spolu oba politici měli znovu hovořit.
Trump se snaží zprostředkovat příměří ve válce, kterou zahájilo Rusko a která už trvá přes tři roky. Přes ruský závazek neútočit na energetiku a infrastrukturu napadené země ale útoky nadále pokračují, Moskva a Kyjev se z úderů obviňují navzájem.
Výhrůžky Teheránu
Trump v tom samém interview zároveň pohrozil Íránu bombardováním a sekundárními cly na tamní ropu, jestliže Teherán nebude souhlasit s novou jadernou dohodou. Trump dal tento měsíc Íránu na dosažení dohody dvouměsíční ultimátum.
„Pokud dohodu neuzavřou, bude bombardování. Bude to bombardování, jaké nikdy předtím neviděli,“ řekl šéf Bílého domu. Zároveň pohrozil, že uvalí sekundární cla na země, které by odebíraly íránskou ropu.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve čtvrtek sdělil, že Teherán svou odpověď Washingtonu zaslal prostřednictvím Ománu.
„Oficiální odpověď zahrnuje dopis, v němž jsou plně vysvětlena naše stanoviska k současné situaci a dopisu pana Trumpa,“ přiblížil Arakčí. „Naším postojem je i nadále nevést přímé rozhovory (se Spojenými státy), dokud je na nás vyvíjen maximální tlak a je nám vojensky vyhrožováno,“ podotkl také podle státní agentury IRNA.
Íránský prezident Masúd Pezeškján nyní podle agentury AP potvrdil, že Teherán se nebrání nepřímým jednáním s USA. „Ačkoli byla možnost přímých jednání mezi oběma stranami v této odpovědi odmítnuta, zdůraznili jsme, že cesta k nepřímým jednáním zůstává otevřená,“ uvedl Pezeškján k reakci Íránu na Trumpovo ultimátum.
Šéf Bílého domu v rozhovoru s NBC k jednáním s Teheránem uvedl, že američtí a íránští představitelé spolu „mluví“.
Třetí funkční období?
Trump také prohlásil, že nežertuje ohledně možnosti ucházet se o třetí funkční období, což nyní americká ústava zakazuje. Na podobné úvahy je ale podle něj zatím brzy, nyní se chce soustředit na současný mandát.
Podle 22. dodatku ústavy Spojených států mohou američtí prezidenti zastávat pouze dvě čtyřletá funkční období, ať už jdou po sobě, či nikoliv. Trump od ledna vykonává druhý prezidentský mandát, předtím zastával funkci hlavy státu v letech 2017 až 2021.
„Existují způsoby, jak to udělat,“ dodal Trump s tím, že hodně lidí ho prý žádá, aby o třetí období v Bílém domě usiloval. Jeden z možných scénářů je podle něj ten, kdy by současný viceprezident JD Vance kandidoval na prezidenta a pak tuto funkci přenechal právě Trumpovi. Další cesty vedoucí k jeho setrvání v Bílém domě i po roce 2029 odmítl komentovat.
Změna americké ústavy, která by zrušila omezení dvou funkčních období, by byla nesmírně obtížná a vyžadovala by buď dvě třetiny hlasů Kongresu, nebo dvě třetiny států, které by souhlasily se svoláním ústavního konventu, který by změny navrhl. Oba způsoby by pak vyžadovaly ratifikaci třemi čtvrtinami států, připomíná NBC.
