Výhrůžky

Urážky, výhrůžky i fyzická napadání. S tím vším se stále častěji setkávají zaměstnanci nejrůznějších institucí, hromadné dopravy nebo zdravotnických zařízení. Například úřady práce proto začaly spolupracovat s policií, aby své lidi naučily, jak ve vyhrocených situacích správně komunikovat a v krajním případě si i zachránit život.

Kriminalisté zadrželi osmnáctiletého studenta, který podle nich vyhrožoval svým spolužákům vystřílením třídy jedné ze škol v Praze 8. Veřejně také dával najevo, že si chce pořídit zbrojní průkaz a opakovaně před svými spolužáky souhlasil s tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Při domovní prohlídce u zadrženého studenta našli airsoftové a vzduchové zbraně i nože.

„Poznatky vyměněné s našimi partnery svědčí o tom, že je to určitě koordinovaný útok, který má s velkou mírou pravděpodobnosti nějaký zahraniční původ,“ sdělil ve čtvrtečních Událostech, komentářích k vlně výhrůžek mířících na tuzemské školy ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Zdůraznil, že se v žádném případě neukázalo, že by hrozba byla reálná.

Přes 490 škol ve čtvrtek opět dostalo výhrůžný e-mail, uvedla policie na síti X. Závažnost hrozby považuje za velmi nízkou. Postupovat bude jako v předchozích dnech, kdy se snažila co nejméně narušit výuku. V úterý dostaly stovky škol v celém Česku oznámení, jehož autor hrozil, že jsou zaminované. Ve středu některé obdržely e-mail vyhrožující výbuchem. Podobným výhrůžkám čelí také školy na Slovensku.

Zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedlo k velkým zásahům proti odpůrcům režimu uvnitř Ruska. Téměř všichni aktivisté a nezávislí novináři uprchli ze země. Nyní řada kritiků Kremlu žijících v Evropě říká, že Rusko stupňuje své úsilí ve snaze umlčovat, zastrašovat a pronásledovat oponenty v zahraničí, napsala stanice BBC na svém webu.

Francouzští učitelé se bouří kvůli obavám o vlastní bezpečnost. Tamní školy se stále častěji stávají terčem kybernetických útoků. Na desítkách z nich přišly žákům přílohy s uřezanými hlavami i výhrůžkami smrtí.

Velká Británie posiluje policejní ochranu poslanců. Zavádí zvýšené ostrahy v budově parlamentu nebo více hlídek v místech, kde někteří zákonodárci žijí. Ministerstvo vnitra na to vyčlenilo v přepočtu téměř miliardu korun. Poslanci si stěžují na nebývalý nárůst zastrašování, a dokonce i výhrůžek smrtí. Vše podle nich začalo s vypuknutím války v Gaze.

Okresní soud v Plzni v pátek poslal do vazby osmnáctiletého muže, kterého policie ve čtvrtek obvinila ze znásilnění a z pokusu o vraždu mladé dívky. Obviněný je podle policie cizinec dlouhodobě žijící v Česku, zemi původu neupřesnila. Plzeňský primátor Roman Zarzycký (ANO), který kvůli situaci svolal bezpečnostní tým, uvedl, že obviněný je Ukrajinec, nikoliv ale uprchlík. Primátor, stejně jako ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) varoval před násilím, šířením nenávisti a generalizací a vyzval lidi, aby nechali policii pracovat. Ukrajinské velvyslanectví v Česku násilný čin v Plzni odsoudilo a vyjádřilo upřímný soucit oběti.

Státní zástupce podmíněně zastavil stíhání muže z Berounska, který podle policie vyhrožoval na sociálních sítích redaktorovi České televize (ČT) Jiřímu Hynkovi, sdělil obvodní státní zástupce pro Prahu 4 Jan Vychyta. Muž, který dostal roční zkušební dobu, vyhrožoval Hynkovi kvůli jeho reportážím o bývalé člence Rady ČT Haně Lipovské. K činu se přiznal, podle Hynka se ale omluvil až po začátku stíhání.

Patrik Tušl a Tomáš Čermák se brání proti trestům za nenávistné výroky o Ukrajincích v nahrávce na sociálních sítích. Proti říjnovému rozsudku podali odvolání. ČT to řekl mluvčí Okresního soudu v Kladně Ivo Poštolka. Soud oba muže nepravomocně poslal do vězení – Tušla na deset měsíců, Čermáka na šest měsíců. Důvodem je video, ve kterém podle obžaloby dehonestovali Ukrajince. Oba muži vinu odmítli, připustili ale nevhodnost projevu.

Řada žen si neuvědomuje, že domácí násilí může skončit vraždou. Je důležité, aby vyhledaly pomoc, vyzvala v pátečních Událostech, komentářích socioterapeutka a místopředsedkyně centra pro ženy Rosa Zdena Prokopová. Kriminolog a instruktor sebeobrany Pavel Houdek upozornil, že agresor vychází z předpokladu, že se oběť nebude bránit. Kritickým momentem je odchod od agresora, shodují se odborníci.

Česká vláda zatím poskytla Ukrajině napadené Ruskem vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce. Vládě navrhne v nejbližší době další vojenské dodávky za 600 až 700 milionů korun, avizovala. Potvrdila, že Česko dodává na Ukrajinu i těžkou vojenskou techniku. Konkretizovat to ale odmítla.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina netouží po rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale že se musí vyrovnat s tím, že vzájemná komunikace bude pravděpodobně nutná k ukončení války. Britský premiér mezitím vyzval k dodávkám salvových raketometů na Ukrajinu. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jednala o aktuální situaci na Ukrajině se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm. Společně odmítli tvrzení o existenci dohody v NATO, podle které země Aliance nebudou dodávat na Ukrajinu některé těžké zbraně.

Muž, který loni v únoru na sociální síti vyhrožoval likvidací členům české vlády, souhlasil s tříletou podmínku. Dohodu o vině a trestu schválil i Krajský soud v Hradci Králové. České televizi to řekla jeho mluvčí Kateřina Podeszwová. Muž zveřejnil výhrůžky na ruské sociální síti VKontaktě, vládu tím chtěl přimět k neprodlužování nouzového stavu.

Potíže britského premiéra Borise Johnsona se vrší. Ještě neskončilo vyšetřování jeho účasti na večírku během koronavirových opatření a už se objevily údajné výhrůžky vůči konzervativním poslancům, aby se ho nepokoušeli sesadit. Informoval o tom zpravodaj ČT v Británii Bohumil Vostal.

Zdravotníci v nemocnicích i v očkovacích centrech se potýkají s rostoucí agresivitou lidí. Častěji čelí slovním útokům, někde řeší ale i fyzickou agresi. Podle nemocnic za tím stojí zvyšující se napětí ve společnosti v souvislosti s covidem. Například Fakultní nemocnice Ostrava z důvodu útoků musela několikrát navýšit ostrahu. Na očkovací centra v brněnském obchodním centru (OC) Olympia nebo ve Frýdku-Místku pak dohlíží policie.

Policie obvinila dva muže ze severu Čech kvůli videonahrávce, na které jeden z nich vyhrožuje pobodáním šéfa SPD Tomia Okamury. Druhý obviněný nahrávku živě vysílal na sociální síti. V případě odsouzení jim hrozí až tři roky za mřížemi. České televizi to sdělila mluvčí policie v Libereckém kraji Vladimíra Šrýtrová. Deník N uvedl, že účastníci setkání v českolipské restauraci tvrdí, že šlo o nadsázku.

Soud v pátek poslal do vazby šestašedesátiletého muže, kterého policie viní z vraždy zaměstnankyně úřadu práce a z dalších trestných činů. Panují obavy, že by muž na svobodě pokračoval v trestné činnosti nebo že by utekl. Po skončení vazebního zasedání to řekla mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcela Pröllerová.

Zářijový termín úplného stažení desetitisícové mise NATO z Afghánistánu se blíží a v zemi narůstají obavy z Talibanu. Největší strach mají místní, kteří v minulých letech spolupracovali se zahraničními silami. Tlumočníci, kuchaři či zásobovači se obávají pomsty islamistů. Lidskoprávní organizace zvyšují tlak na západní vlády, aby se o své spolupracovníky postaraly.

Policie znovu hlídá ústřední postavu kauzy nemocničních zakázek Tomáše Horáčka. Detektivové mají k dispozici svědectví i nahrávky, z nichž vyplývá, že muž, který mluví o pozadí údajné korupce, může být v ohrožení života.

Česká města i obce během příštího týdne získají data o nákaze koronavirem na svém území. Uvedl to ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Podle něho tak obce prostřednictvím jeho úřadu získají údaje na úrovni obcí s rozšířenou působností. Starostové a hejtmani během minulého měsíce kritizovali, že jim stát o nákaze v jejich regionech neposkytuje dostatečné informace.

Obavy z nákazy i osamělost. Psychologové upozorňují, že současná krize může mít na některé lidi i dlouhodobé dopady. Na lince zřízené armádou mluví i s volajícími, kteří čelí útokům okolí kvůli tomu, že prodělali koronavirové onemocnění.

Série anonymních výhrůžek komplikuje život v některých velkých ruských městech. Neznámí pachatelé vyhrožují bombovými útoky především v Moskvě už téměř dva měsíce. Zaměřují se hlavně na místa, kde se soustředí hodně lidí. Podle ruských tajných služeb část anonymních e-mailů přichází ze zahraničí.

Při nehodě tchajwanského armádního vrtulníku ve čtvrtek zahynulo osm lidí, včetně náčelníka generálního štábu Šen I-minga a dalších vysoce postavených představitelů armády. Uvedlo to místní ministerstvo obrany. Havárii přežilo pět ze 13 lidí, kteří byli na palubě.