Zaměstnanci úřadů často čelí útokům. Instituce proto spolupracují s policií

7 minut
Události: Agrese vůči úředníkům
Zdroj: ČT24

Urážky, výhrůžky i fyzická napadání. S tím vším se stále častěji setkávají zaměstnanci nejrůznějších institucí, hromadné dopravy nebo zdravotnických zařízení. Například úřady práce proto začaly spolupracovat s policií, aby své lidi naučily, jak ve vyhrocených situacích správně komunikovat a v krajním případě si i zachránit život.

Nepříjemnou zkušenost má například úřednice z úřadu práce v menším městě. Zmínila, že lidé jsou vulgární, případně po pracovnici hodí propiskou. K výhrůžkám konkrétních klientů v práci se ale přidávají i obavy v běžném životě.

„Ty lidi potkávám, oni vás vidí, jak jdete s rodinou. Mně se tedy zatím nestalo, že by na mě zaútočili, ale ty pocity jsou vám nepříjemné,“ podotýká. Právě to jsou důvody, kvůli kterým se na úřadech práce v poslední době objevují policisté. Zaměstnancům vysvětlují i přímo v kancelářích, jak postupovat například i proti aktivnímu střelci.

Některé klienty rozčílí například to, že musí doložit chybějící doklady. „(Měli jsme) případ agresivního klienta, který se natahoval a přes přepážku chtěl vzít počítač a chtěl ho hodit po paní zprostředkovatelce,“ uvedl ředitel kontaktního pracoviště Úřadu práce Nymburk Miloš Kozák.

Na většině poboček se tak plánují nová opatření. „Jde o lepší objednávací systém, napojení na pulty Policie České republiky, teď soutěžíme i bezpečnostní agenturu,“ vysvětluje generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Asi nejtragičtější případ se stal před třemi lety, kdy pražští kriminalisté na ulici zadrželi Jiřího Dvořáka, který zastřelil zaměstnankyni úřadu práce, a to jen proto, že ho vyřadila ze seznamu uchazečů. Soudy mu uložily doživotní vězení.

V oblasti ochrany takzvaných měkkých cílů policisté za první pololetí proškolili 556 institucí – nejčastěji šlo o školy a nemocnice. Sami pak skoro osmdesátkrát cvičili zásah na aktivního střelce. Po útoku na filozofické fakultě v Praze dokončuje pracovní skupina také aktualizaci bezpečnostní metodiky pro školy. Hotová má být do konce října.

„Je důležité to, aby byly dobře zpracovány všechny plány, aby ve spolupráci například s hasiči, s policií byli také proškoleni všichni lidé, kteří v případě krizí řídí ta opatření,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Stupňující se agrese v nemocnicích

Také řada nemocnic, které ČT oslovila, zaznamenává stupňující se agresi ze strany pacientů. U svaté Anny v Brně zasahuje ostraha průměrně patnáctkrát za měsíc, mezi deseti a patnácti případy mají v Jindřichově Hradci, kolem deseti v Chebu.

Ochranka v kolínské nemocnici dříve bývala pouze v noci, nyní je ale připravená zasáhnout i přes den. V pondělí pacifikovala útočníka na transfúzním oddělení. „Z dálky jsem odhadl, že jde asi o feťáka. Vytáhl na mě nůžky,“ podotýká člen zásahové skupiny externí bezpečnostní služby Leo Vostrý.

Takto vážných případů nemocnice letos řešila už přes dvacet, což je více než za celý minulý rok. „(Konfliktní situace jsou) zejména v odpoledních a nočních hodinách, kdy je převážně hodně pacientů pod vlivem alkoholu nebo drog. Ale i tím, že tady musejí čekat několik hodin na ošetření, tak potom jsou verbální útoky,“ popisuje staniční sestra chirurgické ambulance Oblastní nemocnice Kolín Stanislava Elisek. Podle mluvčí nemocnice v Kolíně Ivety Vávrové nemocnice od února zaměstnává i krizového manažera, který má situaci na starost a řeší i školení pro tyto případy.

Agresivita u dětí

V pražském Motole ostraha zasahuje denně, v průměru pětkrát až čtyřikrát. Výjimečné to není ani na dětském urgentním příjmu. „Agresivita ze strany dětí přibývá, protože jsou to případy mládeže šestnácti-, sedmnáctileté, kdy jsou pod vlivem drog a omamných látek,“ uvedl také vedoucí krizového řízení Fakultní nemocnice Motol Michal Kotalík. Čtyřiadvacet hodin zde tak funguje i kamerový dispečink.

Dispečink funguje i v ostravské fakultní nemocnici, kde po střelbě před pěti lety rozšířili kamerový systém i o prvky umělé inteligence. „Umí příkladně detekci pádu. (...) Jsou i místa, kde je zakázaný vstup a kdyby vstoupila cizí osoba, tak to vyšle detekci na integrovaný dispečink,“ vysvětluje vedoucí vnitřního bezpečnostního odboru Fakultní nemocnice Ostrava Daniel Naivert. Další bezpečnostní prvky ještě plánují, například detekci zvuků jako je střelba nebo křik.

„Když se spoléháme na ostatní lidi, že nahlásí mimořádnou událost, tak jde často o jednotky minut, kdežto technologie to detekuje v řádu vteřin,“ dodává specialista na bezpečnostní opatření Dalibor Smažínek.

Napadání revizorů

Městská nemocnice v Ostravě zvažuje nákup kamer, které by byly přímo na těle personálu. Nyní vyhodnocuje, nakolik by při testu odradily od agrese. Kamerové systémy využívají v některých městech revizoři, namátkou v Brně, Ostravě nebo Hradci Králové a nyní o nich uvažují i v Praze.

Jen loni revizory napadlo 125 lidí a za letošní první půlrok je případů šedesát, přičemž zhruba polovina se týká Prahy. „Některé případy potom končí až pracovní neschopností,“ uvádí mluvčí Sdružení dopravních podniků ČR Linda Hailichová.

„Jednou se mi stalo, že pán neměl jízdenku. Poté mě napadl pěstí, měl jsem z toho rozdrcenou lícní kost a zlomenou čelist,“ podotýká jeden z pražských revizorů. Pro takové případy dopravní podniky revizory i školí. „Ani sebelepší chování revizora kolikrát nemusí být dostačující k tomu, aby prostě člověk k agresivitě nesáhnul. Má to prostě v sobě, chce se na někom vybít,“ dodává další pražský revizor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Špatné parkování je jedním z nejčastějších přestupků

Policie jen v centru Prahy loni evidovala téměř 170 tisíc případů špatného parkování. Řidiči často chybují u vyhrazených stání určených například pro invalidy, sanitky či nabíjení elektromobilů. Za neoprávněné parkování na vyhrazeném stání pro handicapované hrozí na místě pokuta až 3500 korun, ve správním řízení je to až deset tisíc. Za tento přestupek se navíc přičítají dva body. Strážníci můžou pokutovat i špatně zaparkované vozy v garážích nákupních center. Za stání na místě vyhrazeném pro elektromobily je pokuta až 1500 korun.
před 7 hhodinami

Pomoc hledá stále víc obětí násilí. Dle organizací chybí komplexní péče

Stali se obětí kriminality i domácího násilí, přesto se mnohdy těžko dostávají k rychlé a odborné pomoci. Stále více lidí hledá právní i psychologickou podporu na linkách pomoci. Podle organizací ale v Česku pořád chybí strategie komplexní péče o oběti.
před 7 hhodinami

Zájem řídit vlak má stále víc žen

Strojvůdkyň v Česku stále přibývá. Aktuálně tuto profesi zastává 110 žen. Ještě před pěti lety to byla polovina. Celkový počet strojvedoucích ale klesá. Komplikací jsou odchody do důchodu, kterých bude v nejbližších letech výrazně víc. České dráhy už kvůli tomu školí stovky nových zájemců.
před 17 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci se integrovali, soudí většina Čechů. Pětina chce jejich odchod

Tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu si téměř čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a těm dosavadním neměnit podmínky pobytu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Na druhé straně více než pětina lidí si přeje, aby Ukrajinci Česko opustili. Podle většiny dotázaných se přitom běženci zvládli začlenit do společnosti.
před 18 hhodinami

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 23 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
včera v 11:05

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
včera v 09:00

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
včera v 06:00
Načítání...