Urážky, výhrůžky i fyzická napadání. S tím vším se stále častěji setkávají zaměstnanci nejrůznějších institucí, hromadné dopravy nebo zdravotnických zařízení. Například úřady práce proto začaly spolupracovat s policií, aby své lidi naučily, jak ve vyhrocených situacích správně komunikovat a v krajním případě si i zachránit život.
Nepříjemnou zkušenost má například úřednice z úřadu práce v menším městě. Zmínila, že lidé jsou vulgární, případně po pracovnici hodí propiskou. K výhrůžkám konkrétních klientů v práci se ale přidávají i obavy v běžném životě.
„Ty lidi potkávám, oni vás vidí, jak jdete s rodinou. Mně se tedy zatím nestalo, že by na mě zaútočili, ale ty pocity jsou vám nepříjemné,“ podotýká. Právě to jsou důvody, kvůli kterým se na úřadech práce v poslední době objevují policisté. Zaměstnancům vysvětlují i přímo v kancelářích, jak postupovat například i proti aktivnímu střelci.
Některé klienty rozčílí například to, že musí doložit chybějící doklady. „(Měli jsme) případ agresivního klienta, který se natahoval a přes přepážku chtěl vzít počítač a chtěl ho hodit po paní zprostředkovatelce,“ uvedl ředitel kontaktního pracoviště Úřadu práce Nymburk Miloš Kozák.
Na většině poboček se tak plánují nová opatření. „Jde o lepší objednávací systém, napojení na pulty Policie České republiky, teď soutěžíme i bezpečnostní agenturu,“ vysvětluje generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Asi nejtragičtější případ se stal před třemi lety, kdy pražští kriminalisté na ulici zadrželi Jiřího Dvořáka, který zastřelil zaměstnankyni úřadu práce, a to jen proto, že ho vyřadila ze seznamu uchazečů. Soudy mu uložily doživotní vězení.
V oblasti ochrany takzvaných měkkých cílů policisté za první pololetí proškolili 556 institucí – nejčastěji šlo o školy a nemocnice. Sami pak skoro osmdesátkrát cvičili zásah na aktivního střelce. Po útoku na filozofické fakultě v Praze dokončuje pracovní skupina také aktualizaci bezpečnostní metodiky pro školy. Hotová má být do konce října.
„Je důležité to, aby byly dobře zpracovány všechny plány, aby ve spolupráci například s hasiči, s policií byli také proškoleni všichni lidé, kteří v případě krizí řídí ta opatření,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Stupňující se agrese v nemocnicích
Také řada nemocnic, které ČT oslovila, zaznamenává stupňující se agresi ze strany pacientů. U svaté Anny v Brně zasahuje ostraha průměrně patnáctkrát za měsíc, mezi deseti a patnácti případy mají v Jindřichově Hradci, kolem deseti v Chebu.
Ochranka v kolínské nemocnici dříve bývala pouze v noci, nyní je ale připravená zasáhnout i přes den. V pondělí pacifikovala útočníka na transfúzním oddělení. „Z dálky jsem odhadl, že jde asi o feťáka. Vytáhl na mě nůžky,“ podotýká člen zásahové skupiny externí bezpečnostní služby Leo Vostrý.
Takto vážných případů nemocnice letos řešila už přes dvacet, což je více než za celý minulý rok. „(Konfliktní situace jsou) zejména v odpoledních a nočních hodinách, kdy je převážně hodně pacientů pod vlivem alkoholu nebo drog. Ale i tím, že tady musejí čekat několik hodin na ošetření, tak potom jsou verbální útoky,“ popisuje staniční sestra chirurgické ambulance Oblastní nemocnice Kolín Stanislava Elisek. Podle mluvčí nemocnice v Kolíně Ivety Vávrové nemocnice od února zaměstnává i krizového manažera, který má situaci na starost a řeší i školení pro tyto případy.
Agresivita u dětí
V pražském Motole ostraha zasahuje denně, v průměru pětkrát až čtyřikrát. Výjimečné to není ani na dětském urgentním příjmu. „Agresivita ze strany dětí přibývá, protože jsou to případy mládeže šestnácti-, sedmnáctileté, kdy jsou pod vlivem drog a omamných látek,“ uvedl také vedoucí krizového řízení Fakultní nemocnice Motol Michal Kotalík. Čtyřiadvacet hodin zde tak funguje i kamerový dispečink.
Dispečink funguje i v ostravské fakultní nemocnici, kde po střelbě před pěti lety rozšířili kamerový systém i o prvky umělé inteligence. „Umí příkladně detekci pádu. (...) Jsou i místa, kde je zakázaný vstup a kdyby vstoupila cizí osoba, tak to vyšle detekci na integrovaný dispečink,“ vysvětluje vedoucí vnitřního bezpečnostního odboru Fakultní nemocnice Ostrava Daniel Naivert. Další bezpečnostní prvky ještě plánují, například detekci zvuků jako je střelba nebo křik.
„Když se spoléháme na ostatní lidi, že nahlásí mimořádnou událost, tak jde často o jednotky minut, kdežto technologie to detekuje v řádu vteřin,“ dodává specialista na bezpečnostní opatření Dalibor Smažínek.
Napadání revizorů
Městská nemocnice v Ostravě zvažuje nákup kamer, které by byly přímo na těle personálu. Nyní vyhodnocuje, nakolik by při testu odradily od agrese. Kamerové systémy využívají v některých městech revizoři, namátkou v Brně, Ostravě nebo Hradci Králové a nyní o nich uvažují i v Praze.
Jen loni revizory napadlo 125 lidí a za letošní první půlrok je případů šedesát, přičemž zhruba polovina se týká Prahy. „Některé případy potom končí až pracovní neschopností,“ uvádí mluvčí Sdružení dopravních podniků ČR Linda Hailichová.
„Jednou se mi stalo, že pán neměl jízdenku. Poté mě napadl pěstí, měl jsem z toho rozdrcenou lícní kost a zlomenou čelist,“ podotýká jeden z pražských revizorů. Pro takové případy dopravní podniky revizory i školí. „Ani sebelepší chování revizora kolikrát nemusí být dostačující k tomu, aby prostě člověk k agresivitě nesáhnul. Má to prostě v sobě, chce se na někom vybít,“ dodává další pražský revizor.
