V mateřských školách meziročně vzrostlo rizikové chování dětí, jako je šikana a nadávky. Vyplývá to mimo jiné z výroční zprávy České školní inspekce za uplynulý školní rok. Roste i počet verbálních útoků nejmenších vůči učitelkám.
Podle inspekce v mateřských školách mírně přibylo šikany. Oproti necelým třem procentům evidovaným ve školním roce 2017/2018 zaznamenala inspekce 3,7 procenta případů v následujícím školním cyklu.
Verbálních útoků vůči učiteli přibylo o necelá tři procenta z 5,1 na 7,8 procenta. A statisticky v každé desáté školce museli řešit nepřiměřenou agresi, násilí nebo ubližování si mezi dětmi, píší autoři zatím poslední výroční zprávy inspekce.
Za zhoršujícím se chováním dětí ve školách mohou podle učitelek i psychologů většinou výchovné chyby rodičů, někdy ale i krizové situace v rodinách. „Z naší praxe vyplývá, že školy jsou velmi často nebo spíš nejčastěji jedním z nejstabilnějších prostředí pro dítě. Bohužel,“ říká metodička prevence Lenka Marušková k tomu, že dětem se v řadě případů nedostává stability v rodinách.
Za nárůstem rizikového chování předškoláků ale stojí podle zprávy i přeplněné třídy mateřských škol. Nyní je v jedné třídě až 28 předškoláků na učitelku. Zlepšení by mohl přinést záměr ministerstva do roku 2023 snížit nejvyšší povolený počet dětí ve třídě školky na 20.
Inspekce také ve zprávě uvádí, že základní a mateřské školy nedostatečně spolupracují při přípravě dětí na nástup do první třídy.
Hodně šestiletých dětí do školy nejde
Větší spolupráce je potřebná ke snížení vysokého počtu odkladů povinné školní docházky. Školky by se proto měly více zaměřovat na nácvik psaní a rozvoj řeči dětí a základní školy by se měly víc zajímat o způsob jejich práce. Společně by pak měly aktivněji komunikovat i s rodiči, vyplývá ze zprávy.
Podíl dětí, které nastupují do základní školy v sedmi letech místo v šesti je v ČR dlouhodobě vysoký a nedaří se ho snižovat. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) činil v minulém školním roce 23 procent prvňáků, tedy podobně jako zhruba před deseti lety. Podle odborníků by se přitom mělo jednat o výjimečné opatření, které by se mohlo týkat asi dvou procent dětí.
Mezi hlavní důvody k odkladu školní docházky patří podle inspekce celková nezralost dítěte, která se týká asi 36 procent případů. Kolem 23 procent dětí s odkladem má vady řeči, devět procent není dost samostatných a 6,4 procenta má potíže při kreslení či psaní. U chlapců je dle ČSÚ odklad školní docházky asi dvakrát častější než u dívek. Rozdíly jsou i regionální. Nejčastěji nastupují do školy děti až v sedmi letech v Olomouckém, Ústeckém a Karlovarském kraji. Nejméně často pak v Praze a na Vysočině.
