Téměř tři čtvrtiny žáků prvního a dvě třetiny žáků druhého stupně základních škol se setkávají s fyzickým ubližováním ve třídě. Vyplývá to z průzkumu Mapa školy společnosti Scio. 93 procent učitelů pak považuje problém šikany na jejich škole za vyloučený nebo absolutně výjimečný. Každý třetí žák druhého stupně se podle průzkumu ve škole necítí dobře.
Scio: Většina žáků se setkává s ubližováním. Učitelé o tom nevědí, rodiče zajímají výsledky
- Do průzkumu společnosti Scio se zapojilo 164 základních škol.
- Celkem odpovědělo 70 370 respondentů.
- Žáků prvního stupně se podílelo 23 546.
- Žáků druhého stupně 14 148.
- Rodičů se zúčastnilo 28 208.
- Učitelů se zapojilo 3218; provozních zaměstnanců 1103; ředitelů 147.
Mezi dětmi na prvním stupni 17 procent deklarovalo, že se s formou ubližování přímo ve třídě setkávají poměrně často. Že tomu tak je občas, uvedlo 56 procent dětí, 27 procent žáků to ve svém kolektivu nezaznamenalo. Na druhém stupni je podle žáků z 15 procent fyzické ubližování časté, téměř polovina jich pak odpověděla, že se tomu tak alespoň někdy děje.
Verbální agrese jde ruku v ruce s fyzickou
„Trend je takový, že čím častěji se na škole děti setkávají s násilím ve smyslu nadávek či ponižování, tím pravděpodobnější je, že se tam objevuje i násilí fyzické,“ řekl na tiskové konferenci Martin Drnek z vedení společnosti Scio.
Šikana podle výsledků průzkumu souvisí s atmosférou ve třídě, prostředím a prostory školy, případným přetěžováním žáků náročnou domácí přípravou či pedagogickými schopnostmi učitelů a jejich vztahem k žákům.
Většina dětí se nemá komu svěřit
Za alarmující považují autoři studie skutečnost, že jen 43 procent žáků ve škole zná někoho, komu by se bez obav svěřili se svým problémem. Obdobný podíl dětí uvedl, že ve škole neví o nikom, kdo umí dobře řešit problémy se šikanou mezi žáky.
S tím podle Drnka také může souviset skutečnost, že učitelé naopak problém se šikanou příliš nevnímají. Jen podle sedmi procent pedagogů se ubližování vyskytuje v jejich škole pravidelně, zatímco podle 14 procent vůbec a podle 79 procent výjimečně.
Mezi rodiči obecně panuje spokojenost se školami, do kterých docházejí jejich potomci. S celkovou úrovní výuky je spokojeno 88 procent rodičů, podobný podíl by školu ohodnotil známkou jedna nebo dva. Také s pedagogickými schopnostmi vyučujících nemají rodiče z velké většiny problém.
Co nejvíc znalostí, přejí si rodiče
Na většině cílů školy se učitelé a rodiče shodují. „Rozdíly jsou například v tom, že pro učitele je o něco důležitější naučit žáky dodržovat pravidla. Naopak rodiče považují za důležitější předat maximum znalostí a dovedností. Největší rozdíl je pak v náhledu na to, jak velkým úkolem školy je připravovat žáky na přijímací zkoušky. Rodiče to považují za jeden z nejhlavnějších cílů, z učitelů to je významně menší část,“ uvedl analytik Jon Samuel Šotola.
Tři čtvrtiny pedagogů vyjádřily nespokojenost se státní politikou v oblasti vzdělávání a s působením ministerstva školství. Naopak přístup vedení školy k nim oceňuje 95 procent učitelů. Ředitelé za největší ohrožení školy považují změny legislativy, nezájem rodičů spolupracovat se školou nebo nedostatek žáků.
