Dětí s odkladem školní docházky přibývá. Zatímco před pěti lety bylo sedmiletých prvňáků necelých 20 procent, letos už je jich skoro čtvrtina. Ministerstvo školství přitom chtělo odložené nástupy do školy omezit přesunutím zápisů do prvních tříd z ledna na duben. Letošní zápisy začínají v pondělí.
„Podle informací, které mám od kolegů a kolegyň, mohu potvrdit, že trend odkladů roste,“ říká prezidentka Asociace ředitelů základních škol a ředitelka základní školy v Plzni-Božkově Hana Stýblová. Zatímco před pěti lety bylo v prvních třídách zhruba 21 a půl tisíce dětí, kterým bylo sedm a více let, letos jich je bezmála 25 tisíc.
Potvrzuje to ředitel Základní školy v Pardubicích-Pardubičkách Jaroslav Karcol. „Liší se to škola od školy, ale za svou kariéru musím říct, že ten zájem narůstá a na některých školách je to procento dětí vysoké,“ upozornil.
Ministerstvo školství si slibovalo posunutím zápisů na jaro, že se počet odkladů sníží. „Vyhodnocení posunutí termínu zápisů lze komentovat až po možném srovnatelném období,“ říká k tomu tisková mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Víc se k situaci resort vyjádřit nechtěl.
Odklady komplikují práci školy
Podle odborníka na školství z Informačního centra o vzdělání EDUin Bohumila Kartouse ale posunutí zápisů nemá na rozhodování rodičů téměř žádný vliv. „Byl to jen pokus, který byl založen na tom, že pokud se termín zápisů posune, budou děti už víc připravené. Ale zjistilo se, že ten rozdíl pár měsíců není faktor, který by to ovlivňoval,“ vysvětluje Kartous.
„Rozhodnutí je vždy na rodičích,“ říká prezidentka Asociace ředitelů základních škol. Pokud si podle ní rodiče o odklad zažádají, je jim vždy vyhověno. „Zamítnutí žádosti jsem za svoje léta praxe ještě neviděla,“ dodává Stýblová.
Podle ní ale příliš mnoho odkladů komplikuje práci školy. „Těžko se nám pak skládají třídy, když v nich máme děti, které šly do školy předčasně, pak sedmileté, co měly odklad, a pak šestileté,“ říká prezidentka.
Obavy rodičů
Důvodem odkladu školní docházky jsou podle Kartouse obavy rodičů, že jejich děti nezvládnou přechod mezi školkou a školou. „Ten tvrdý přechod by měl být plynulejší, rodiče by pak neměli takovou obavu,“ uvažuje Kartous.
Stejného názoru je také speciální pedagožka a ředitelka pedagogicko-psychologické poradny Pavla Kubíčková. „Stoupá úzkostnost rodičů. Bojí se, že jejich dítě to nezvládne,“ říká.
Podle ní by první dva ročníky základní školy měly být volnější a na děti by neměl být vyvíjen větší tlak, například přísným známkováním. „Kdyby se změnilo hodnocení, tak by se tlaky uvolnily a mladší prvňáčci, kteří nebyli tolik dozrálí, by během prvních dvou ročníků měli šanci to dohnat,“ dodává.
Vedle sedmiletých dětí můžou být v prvních třídách i děti, kterým je pět let. Jejich počet se ale snižuje. Zatímco před devíti lety jich byla v prvních třídách skoro tisícovka, letos jich je necelých šest set. Pětileté a mladší děti musí mít doporučení od školského poradenského zařízení a v některých případech i dětského lékaře.
Zápisy do prvních tříd začínají v pondělí 1. dubna a potrvají až do konce měsíce. Jejich termíny si určují ředitelé škol. Podle odhadů ministerstva školství by letos mělo k zápisům přijít až 137 tisíc dětí.
