Začínající učitelé jsou často na všechno sami. Zabránit odchodům má nový systém podpory

Události: Pětina učitelů začíná praxi bez podpory (zdroj: ČT24)

Kázeň žáků, jejich hodnocení a vyplňování školních dokumentů – právě s tím mají největší problémy začínající učitelé. Většině pomohou zkušenější kolegové, někteří ale zůstávají na všechno sami a téměř čtvrtina jich pak zvažuje, že školství úplně opustí. Učitelů je přitom nedostatek. Zabránit odchodům těch začínajících má nově vznikající systém jejich podpory.

Pětina mladých učitelů podle výzkumu Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV) začíná praxi bez uvádějícího učitele, mnozí také bez adaptačního plánu, který by jim začátky usnadnil. Má to přitom zásadní vliv na jejich setrvání ve školství, upozornili odborníci z projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO). 

„Ve školách, které mají vytvořený systém uvádění nového učitele do praxe, dochází k poměrně výrazným rozdílům v uvažování začínajícího učitele o jeho profesní kariéře,“ uvedla Kateřina Trnková z projektu SYPO. O případném odchodu ze školy či školství uvažuje asi 12 procent nových učitelů. Pokud systém nefunguje, uvažuje o odchodu až dvojnásobek.

„Neexistuje přitom žádná právní norma, která by školy zavazovala k tomu, aby se konkrétním způsobem o začínajícího učitele staraly,“ dodává Kateřina Trnková. Jestli škola nováčkům pomáhá, záleží na jejím vedení.

V mateřských školách je učitel přidělený nováčkovi v 70 procentech, na prvních stupních základních škol v 83 procentech a na druhém stupni až v 90 procentech. Uvádějícího učitele školy většinou vybírají hlavně podle blízké aprobace.

Systém podpory nováčků má být připraven za dva roky

Jenže ani přidělení zkušenějšího kolegy podle Moniky Brodské z projektu SYPO nemusí stačit. „Někdy zazní jen věta: Když budeš něco potřebovat, tak se zeptej. Když ale nevím, že něco nevím, tak nevím, na co se mám ptát,“ varuje Brodská. 

I proto vzniká systém, který by péči o nové kantory dal určitá pravidla. „Počet a obsah setkávání zúčastněných, tedy uvádějícího a začínajícího učitele, aby se nestalo, že se potkají na chodbě a řeknou: Tak co dneska, jaký to bylo?“ popisuje Brodská.

Více než polovina začínajících učitelů podle výzkumu potřebuje poradit s kázeňskými problémy žáků, vedením školní dokumentace a kolem 40 procent s hodnocením svěřenců. Kolem třetiny mladých pedagogů tápe v práci se žáky se speciálními potřebami nebo v komunikaci s rodiči.

Systém podpory začínajících učitelů má být připraven za dva roky. Po průzkumu se v květnu a červnu loňského roku zapojilo přes 700 škol. Od letošního června po celý příští školní rok budou asi tři desítky školských zařízení pilotně testovat modelové výstupy projektu, které by jim měly usnadnit adaptaci nových učitelů. Obsahovat bude metodiku i způsoby hodnocení. Souběžně budou také učitelé a ředitelé vzděláváni.

Úvahy o odchodu ze školství
Zdroj: ČT24

Loni absolvovalo pedagogické fakulty asi 5 tisíc lidí. V současnosti ale do škol nenastoupí zhruba polovina absolventů oboru učitelství. Z mateřských škol přitom zvažuje odejít zhruba procento učitelů s praxí do dvou let, v základních už je to ale přes devět procent, o odchodu ze středních škol přemýšlí skoro sedm procent nových pedagogů.