Mateřská škola

Platy politiků by mohly do budoucna meziročně růst nejvýše o pět procent, navrhl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Platová novela je ve sněmovně před schvalováním. Poslanci podpořili i návrh vládní koalice, podle kterého se digitalizace služeb státu zřejmě odkládá o dva roky na rok 2027. Důvodem je, aby se úřady stačily na vše připravit. Na začátku jednání zákonodárci minutou ticha uctili oběti loňské střelby na filozofické fakultě v Praze. Sněmovna se znovu sejde až v lednu.

Nově zvolený předseda KDU-ČSL Marek Výborný, který vládní stranu vedl už v minulosti, se v pátečním Interview ČT24 věnoval mimo jiné prioritám, které má vláda řešit v průběhu následujících měsíců. Svou stranu považuje za pravicově konzervativní, ale nemá prý „moralizovat“, řekl v souvislosti se sňatky homosexuálů. Výborný podporuje setrvání KDU-ČSL v koalici SPOLU a připustil i myšlenku vzniku dlouhodobého uskupení, jako je například německá CDU/CSU. Hovořil také o struktuře vedení strany. Podle něj první místopředseda musí zvládnout navenek komunikovat o obtížných tématech. Na tuto pozici delegáti v pátek večer zvolili Pavla Bělobrádka poté, co v předcházejícím hlasování nezískal dost hlasů ministr životního prostředí Petr Hladík.

Do většiny škol v Opavě se už po záplavách vrátili žáci. Někde ale musely být učebny zřízené v náhradních prostorech. Některé školy ovšem zůstanou ještě do konce týdne zavřené. Povodeň zasáhla základní, mateřské i střední školy, jejich návrat do normálu bude trvat řadu měsíců. Vedení Opavy doufá, že s opravami pomůžou státní peníze.

S novým školním rokem skončila povinnost platit školkovné pro rodiče, kteří pobírají přídavky na děti. Někteří provozovatelé se i kvůli částečnému výpadku příjmů rozhodli zdražit. Někde o pár set korun, jinde i násobně víc.

Mimořádný zájem zaznamenala architektonická soutěž na stavbu mateřské školy ve Vimperku. Přihlásilo se rekordních sedmdesát zájemců z pěti zemí, což zástupci osmitisícového města vůbec nečekali. O to složitější bylo také vybrat vítěze soutěže. Vítězným návrhem se nakonec stal ten od architekta Logana Amonta ze Švýcarska.

Malé Hradislo na Prostějovsku řeší problémy s pitnou vodou. Ta, kterou obyvatelé pili doposud, obsahuje zvýšené množství dusičnanů. Takovou nesmí pít malé děti, místní mateřská škola nebo mladé rodiny si proto musejí jezdit pro vodu balenou. Příčina problémů zatím není jasná, vodárna se ale chystá instalovat technologii, která bude tyto látky z vody odbourávat.

V Česku přibývá dětí, které ve školních jídelnách vyžadují speciálně upravené jídlo. I kvůli tomu jídelny v únoru obdržely od ministerstva zdravotnictví metodiku pro poskytování stravy, která je vhodná například pro diabetiky nebo celiaky. Alternativa k běžným obědům ale stále zůstává spíše výjimkou. Například v Pardubicích takto vaří jen na jedné základní škole a v jedné školce.

Rodiče v Praze od letošního září zaplatí za dítě v mateřských školách zřizovaných hlavním městem 800 korun měsíčně, ve školních družinách a klubech 400 korun měsíčně, schválili v úterý pražští radní. Současná měsíční výše poplatku je v mateřských školách v rozmezí 300 až tisíc korun a ve školních družinách může být do 800 korun. Poslední rok před nástupem do základní školy je vzdělávání ve školce podle zákona bezúplatné.

Kdo se letos chystá hlásit dítě do školky, může na mnoha místech počítat s návalem. O kapacity je už teď velký zájem, a to zápisy teprve proběhnou. Volná místa se dají hledat třeba během dnů otevřených dveří, které teď jednotlivá zařízení pořádají. Po zkušenostech z minulých let se města brání především takzvané spádové turistice, kdy se k nim snažili děti dostat i rodiče z okolních obcí.

Školám by se příští rok mohly navýšit kapacity díky nové hygienické vyhlášce. Ministerstvo zdravotnictví už vypořádalo připomínky. Kritikům vadila například možnost společných toalet pro chlapce a dívky a objevily se i obavy, že kolem mateřských škol budou chybět ploty. Podle autorů změn šlo často o dezinformace.

Spoustu obcí a menších měst v Česku trápí vylidňování. Lidé se stěhují za prací do velkých měst, do své rodné obce se už často nevrátí. Zlínský kraj to chce zvrátit, spolupracovat by na tom chtěl i se zlínskou Univerzitou Tomáše Bati. Opačná situace panuje v obci Modrá na Uherskohradišťsku, kam naopak mladé rodiny chtějí, ale Modrá není „nafukovací“. Situaci v obci zmapoval pořad SeČTeno.

Obce a kraje budou nejspíš muset začít pravidelně sledovat demografický vývoj, a to kvůli zřizování či rušení školek a škol. Minimálně jednou ročně by měly zjišťovat věkové složení obyvatel, počty přistěhovaných či počty odmítnutých žádostí o umístění dětí. Výslovně to ukládá chystaná novela o dětských skupinách se změnami školského zákona, kterou zveřejnila na svém webu vláda. Návrh počítá také s tím, že by tříleté děti měly mít místo ve spádové školce zaručené. Dosud žádné plošné systematické plánování školních kapacit s ohledem na porodnost a migraci nikdo nedělal, což vedlo k nedostatku míst s dorůstáním silnějších ročníků do věků nástupu do školek a různých typů škol.

Tisíce dětí s nejtěžším kombinovaným handicapem jen obtížně získávají vzdělání. Mnohdy naopak slyší výzvy, aby raději zůstaly doma a do škol nechodily. O problému poprvé debatovali poslanci se zástupci resortů. Zároveň navštívili specializované zařízení.

Školy i školky stále častěji řeší postup u žáků s diabetem, celiakií nebo při vytahování klíšťat. Legislativa jim tento typ zdravotních služeb provádět umožňuje, některé školy to ale odmítají. Resort zdravotnictví proto jedná o sjednocení pravidel.

Policista, kterému náhodně vystřelila na začátku března služební zbraň po besedě v přerovské mateřské školce, porušil předpisy a byl potrestán písemným napomenutím. České televizi to na základě žádosti o poskytnutí informace sdělil Petr Malacka z ředitelství olomoucké policie. Incident se stal na začátku března v mateřské škole Dvořákova, nikdo se nezranil.

Místa v mateřských i základních školách hledají rodiče z Pardubicka stále obtížněji. Týká se to i lokalit, kde měli dosud slíbenou spádovost své obce. Rodiče často školy posílají i do vesnic v sousedství. Někteří starostové už ale začali takové smlouvy vypovídat. Přespolní nepřijmou, protože místo potřebují pro místní. To je případ třeba Rohovládovy Bělé na Pardubicku.

Developeři, kteří budou chtít stavět v Drásově na Brněnsku, budou muset městysu zaplatit příspěvek na vybudování veřejné infrastruktury. Tamní zastupitelé totiž přijali nové zásady pro výstavbu, které odstraňují individuální sjednávání podobných příspěvků. Městys už několik let čelí nárůstu obyvatel a developerských počinů nejrůznějšího rozsahu. Například tamní čistírna odpadních vod je už na hraně své kapacity. Její rozšíření bude pro obec finančně náročné.

Na obědy pro děti z nemajetných rodin vyčlenilo ministerstvo školství sto milionů korun. Nově se projekt rozšířil i na mateřské školy. V nich jsou hrazené i svačiny. Rodičů, kteří si platby za jídlo nemůžou dovolit, přibylo kvůli rostoucím cenám.

Povinný poslední ročník v mateřských školách je v Česku zavedený už skoro šest let. Koalice se teď vrátila k úvahám o tom, jestli ho nenechat dobrovolným. Předběžně se kloní spíš k zachování nynější varianty, rozhodnout chtějí politici ještě letos.

V jedné z přerovských mateřských škol ve čtvrtek při besedě s dětmi policista při manipulaci se zbraní náhodně vystřelil. Při incidentu se nikdo nezranil, okolnosti vyšetřuje odbor vnitřní kontroly. Podle zástupců přerovské radnice se událost odehrála v mateřské škole v Dvořákově ulici. Besedy s policisty se podle informací ČTK zúčastnilo dvanáct předškoláků, součástí byla i ukázka rozložení a složení zbraně. Zbraň policistovi vystřelila po přednášce.

V Ústeckém kraji chybí děti ve školkách. Města musí rodiče lákat k tomu, aby je zapsali. Děti si doma nechávají hlavně sociálně slabé rodiny. Nemají totiž dostatek peněz na obědy ani na oblečení. Jídlo tak za některé platí stát. Vyplatí se mu to – dítě, které do školky chodí, má totiž obvykle lepší výsledky ve škole.

Příčinou pádu vrtulníku s vedením ukrajinského ministerstva vnitra byla chyba pilota. Informoval o tom ukrajinský server Strana.ua s odvoláním na nejmenované zdroje z ministerstva, obeznámené s předběžnými závěry expertů. K neštěstí přispěla mlha, nízká výška letu a obavy z případného zaměření a sestřelení stroje raketou odpálenou z Běloruska, kde se nalézají ruská vojska.

Obce kritizují ministerstvo pro místní rozvoj za způsob rozdělování evropských dotací na rozšiřování školek. Podle samospráv resort nepřihlíží k demografickému vývoji regionů. Největší zájem o nové kapacity je ve Středočeském kraji. Nejvíc peněz ale mohou získat jiné regiony, které o ně tolik nestojí.

Vedení ukrajinského ministerstva vnitra včetně ministra Denyse Monastyrského zahynulo ve středu ráno při havárii vrtulníku u Kyjeva. Ukrajinská Státní služba pro mimořádné události po prvních odhadech snížila počet obětí havárie na 14 lidí včetně dítěte. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že podle jeho názoru nešlo o nešťastnou náhodu. Vláda zároveň jmenovala náčelníka policie Ihora Klymenka náměstkem ministra vnitra. Bude dočasně vykonávat ministerské povinnosti.