Mateřská škola

Spoustu obcí a menších měst v Česku trápí vylidňování. Lidé se stěhují za prací do velkých měst, do své rodné obce se už často nevrátí. Zlínský kraj to chce zvrátit, spolupracovat by na tom chtěl i se zlínskou Univerzitou Tomáše Bati. Opačná situace panuje v obci Modrá na Uherskohradišťsku, kam naopak mladé rodiny chtějí, ale Modrá není „nafukovací“. Situaci v obci zmapoval pořad SeČTeno.

Obce a kraje budou nejspíš muset začít pravidelně sledovat demografický vývoj, a to kvůli zřizování či rušení školek a škol. Minimálně jednou ročně by měly zjišťovat věkové složení obyvatel, počty přistěhovaných či počty odmítnutých žádostí o umístění dětí. Výslovně to ukládá chystaná novela o dětských skupinách se změnami školského zákona, kterou zveřejnila na svém webu vláda. Návrh počítá také s tím, že by tříleté děti měly mít místo ve spádové školce zaručené. Dosud žádné plošné systematické plánování školních kapacit s ohledem na porodnost a migraci nikdo nedělal, což vedlo k nedostatku míst s dorůstáním silnějších ročníků do věků nástupu do školek a různých typů škol.

Tisíce dětí s nejtěžším kombinovaným handicapem jen obtížně získávají vzdělání. Mnohdy naopak slyší výzvy, aby raději zůstaly doma a do škol nechodily. O problému poprvé debatovali poslanci se zástupci resortů. Zároveň navštívili specializované zařízení.

Školy i školky stále častěji řeší postup u žáků s diabetem, celiakií nebo při vytahování klíšťat. Legislativa jim tento typ zdravotních služeb provádět umožňuje, některé školy to ale odmítají. Resort zdravotnictví proto jedná o sjednocení pravidel.

Policista, kterému náhodně vystřelila na začátku března služební zbraň po besedě v přerovské mateřské školce, porušil předpisy a byl potrestán písemným napomenutím. České televizi to na základě žádosti o poskytnutí informace sdělil Petr Malacka z ředitelství olomoucké policie. Incident se stal na začátku března v mateřské škole Dvořákova, nikdo se nezranil.

Místa v mateřských i základních školách hledají rodiče z Pardubicka stále obtížněji. Týká se to i lokalit, kde měli dosud slíbenou spádovost své obce. Rodiče často školy posílají i do vesnic v sousedství. Někteří starostové už ale začali takové smlouvy vypovídat. Přespolní nepřijmou, protože místo potřebují pro místní. To je případ třeba Rohovládovy Bělé na Pardubicku.

Developeři, kteří budou chtít stavět v Drásově na Brněnsku, budou muset městysu zaplatit příspěvek na vybudování veřejné infrastruktury. Tamní zastupitelé totiž přijali nové zásady pro výstavbu, které odstraňují individuální sjednávání podobných příspěvků. Městys už několik let čelí nárůstu obyvatel a developerských počinů nejrůznějšího rozsahu. Například tamní čistírna odpadních vod je už na hraně své kapacity. Její rozšíření bude pro obec finančně náročné.

Na obědy pro děti z nemajetných rodin vyčlenilo ministerstvo školství sto milionů korun. Nově se projekt rozšířil i na mateřské školy. V nich jsou hrazené i svačiny. Rodičů, kteří si platby za jídlo nemůžou dovolit, přibylo kvůli rostoucím cenám.

Povinný poslední ročník v mateřských školách je v Česku zavedený už skoro šest let. Koalice se teď vrátila k úvahám o tom, jestli ho nenechat dobrovolným. Předběžně se kloní spíš k zachování nynější varianty, rozhodnout chtějí politici ještě letos.

V jedné z přerovských mateřských škol ve čtvrtek při besedě s dětmi policista při manipulaci se zbraní náhodně vystřelil. Při incidentu se nikdo nezranil, okolnosti vyšetřuje odbor vnitřní kontroly. Podle zástupců přerovské radnice se událost odehrála v mateřské škole v Dvořákově ulici. Besedy s policisty se podle informací ČTK zúčastnilo dvanáct předškoláků, součástí byla i ukázka rozložení a složení zbraně. Zbraň policistovi vystřelila po přednášce.

V Ústeckém kraji chybí děti ve školkách. Města musí rodiče lákat k tomu, aby je zapsali. Děti si doma nechávají hlavně sociálně slabé rodiny. Nemají totiž dostatek peněz na obědy ani na oblečení. Jídlo tak za některé platí stát. Vyplatí se mu to – dítě, které do školky chodí, má totiž obvykle lepší výsledky ve škole.

Příčinou pádu vrtulníku s vedením ukrajinského ministerstva vnitra byla chyba pilota. Informoval o tom ukrajinský server Strana.ua s odvoláním na nejmenované zdroje z ministerstva, obeznámené s předběžnými závěry expertů. K neštěstí přispěla mlha, nízká výška letu a obavy z případného zaměření a sestřelení stroje raketou odpálenou z Běloruska, kde se nalézají ruská vojska.

Obce kritizují ministerstvo pro místní rozvoj za způsob rozdělování evropských dotací na rozšiřování školek. Podle samospráv resort nepřihlíží k demografickému vývoji regionů. Největší zájem o nové kapacity je ve Středočeském kraji. Nejvíc peněz ale mohou získat jiné regiony, které o ně tolik nestojí.

Vedení ukrajinského ministerstva vnitra včetně ministra Denyse Monastyrského zahynulo ve středu ráno při havárii vrtulníku u Kyjeva. Ukrajinská Státní služba pro mimořádné události po prvních odhadech snížila počet obětí havárie na 14 lidí včetně dítěte. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že podle jeho názoru nešlo o nešťastnou náhodu. Vláda zároveň jmenovala náčelníka policie Ihora Klymenka náměstkem ministra vnitra. Bude dočasně vykonávat ministerské povinnosti.

U Okresního soudu v Chomutově začalo hlavní líčení s trojicí učitelek z mateřské školy v Klášterci nad Ohří, které jsou obžalované z nepřiměřeně hrubého chování vůči dětem. Žalobkyně je viní z přečinu ohrožování výchovy dítěte. Podle obžaloby učitelky na děti neúměrně až hystericky křičely a hrubě se k nim chovaly. Prostřednictvím svých obhájců ženy vinu odmítly. Zmocněnkyně Lucie Hrdá navrhla překvalifikovat případ na zločin týrání svěřené osoby. Hlavní líčení bude pokračovat 9. února výslechy svědků.

Mariánské Lázně řeší problém s příchodem dalších uprchlíků z Ukrajiny, kterou na začátku roku napadla ruská armáda. Kvůli vysokému počtu běženců už bylo nutné otevřít další školu. V lázeňském městě je dnes už více než čtyři sta dětí z Ukrajiny. Starosta tak požádá o pomoc ministerstvo školství, situaci v pondělí řeší také zastupitelstvo Karlovarského kraje.

Osm dospělých a 38 dětí evakuovali hasiči v Blatenské ulici v Plzni. Zřejmě při opravě potrubí se část plynu dostala do okolí a okny i do blízké školky, řekl mluvčí krajských hasičů Petr Poncar. Prostory hasiči odvětrali. Děti i zaměstnanci školky se do budovy vrátili poté, co měření už žádné koncentrace nezaznamenala.

Posudek, kterým prostějovská radnice obhajovala loňský dezinfekční nástřik v mateřských a základních školách, v mnoha ohledech odporoval zákonu o znalcích. Odborník, který ho zpracoval, dostal od ministerstva spravedlnosti pokutu. Město aplikaci látky s obsahem oxidu titaničitého dál hájí, podle jeho zástupců chtělo v době koronavirové pandemie zajistit bezpečí školáků. Podle rodičů dětí ale látka do škol nepatří.

Školní jídelny od začátku nového školního roku zdraží obědy. Rodiče školáků tak měsíčně zaplatí až o 120 korun víc. Česká televize to zjistila od oslovených městských částí a zřizovatelů školních jídelen. Cena za jeden oběd se zvýší v průměru o tři až šest korun, důvodem jsou dražší potraviny. Kromě základních škol chtějí zdražovat obědy i některé mateřské školy.

České školy narážejí na velký problém - pedagogové se totiž nehlásí do konkurzů na ředitele. Někdy má zájem dokonce jenom jeden učitel, maximálně dva. Problém najít někoho do čela školy mají hlavně zřizovatelé v malých obcích. Podle Školní inspekce chybí systematická příprava budoucích učitelů, ale i podpora těch, kteří do funkce nastoupí.

Resort životního prostředí mění takzvané kotlíkové dotace i program Nová zelená úsporám. Znamená to konec podpory plynových kotlů. Alternativ je víc, tepelná čerpadla nebo obnovitelné zdroje. Zájem o obě roste, jednak kvůli povinné výměně starých topenišť, ceně energií, ale i kvůli válce na Ukrajině a snaze domácností o větší soběstačnost. Na nový zdroj tepla tak můžou zájemci čekat i měsíce.

Ženy, které spolu s dětmi tvoří drtivou většinu uprchlíků z Ukrajiny, hledají pro nejmladší potomky místa v tuzemských školkách. Často je to ale složité, ať už kvůli chybějícím očkováním nebo nedostatečným kapacitám. Matkám to pak současně ztěžuje hledání práce.

Ve Zlíně v části Letná vznikají byty pro lidi s duševním onemocněním. Proti projektu zlínské radnice však už v minulosti protestovala řada obyvatel zdejších baťovských domků, kterými je čtvrť vyhlášena. Argumentují například tím, že tato městská část by spíše potřebovala například navýšit kapacitu školek. Projekt za 35 milionů korun, který má přinést bydlení potřebným, má být hotový příští rok v dubnu.

Českou republiku zasáhl ve čtvrtek silný vítr. Potíže působil zejména v západní polovině země, kde vyvracel stromy, lámal větve, někde poničil střechy. Hasiči do podvečera vyjížděli v souvislosti s počasím k téměř třem tisícům případů. Popadané stromy na několika místech zastavily dopravu a energetici kvůli větrnému počasí zaznamenali přes tři sta tisíc odběrných míst bez elektřiny, zejména ve středních Čechách. V části republiky vyhlásili kalamitní stav, opravy na některých místech dokončí až v pátek.