Malé Hradislo na Prostějovsku řeší problémy s pitnou vodou. Ta, kterou obyvatelé pili doposud, obsahuje zvýšené množství dusičnanů. Takovou nesmí pít malé děti, místní mateřská škola nebo mladé rodiny si proto musejí jezdit pro vodu balenou. Příčina problémů zatím není jasná, vodárna se ale chystá instalovat technologii, která bude tyto látky z vody odbourávat.
Pro vodu do kulturního domu si chodí například Ondřej Cícha, tu z kohoutku teď nemohou pít jeho malé dcery. „Bylo nám řečeno, že až do sedmi let věku může být ta voda pro ně nebezpečná,“ uvedl.
Se zhoršenou kvalitou vody se Malé Hradisko potýká už devět let. Hlavní problém jsou dusičnany. Podle platné vyhlášky může pitná voda obsahovat maximálně padesát miligramů těchto látek na litr, jenže v obci na Prostějovsku se hodnoty občas dostanou i přes sedmdesát miligramů. „Většinou to závisí na počasí. Když hodně prší nebo taje sníh a je větší vlhko, tak se hodnoty zvyšují,“ vysvětlil starosta Pavel Procházka (nestr.).
Výjimka od hygieniků povoluje vodárnám dodávat vodu s obsahem až osmdesát miligramů dusičnanů na litr. Jenže pro malé děti je to příliš. Z preventivních důvodů takovou vodu nemají pít ani těhotné a kojící ženy.
Mezi hlavní odběratele barelů s pitnou vodou nyní patří školka. „Největší úskalí je to pro paní školnici. Aby mohla dětem uvařit čaj nebo připravit vodu k pitnému režimu, musí pro ni chodit do suterénu,“ popsala ředitelka mateřské školy v Malém Hradisku Alena Krátká.
Podle zpracovatele odborného posudku Bohumila Havla však hrozí nebezpečí jenom kojencům, a to ještě těm předčasně narozeným. „Pokud jde o ostatní skupiny jako těhotné ženy a starší děti, tam je to spíš z důvodu ne úplně jednoznačně osvětlených možností nepříznivých účinků,“ vysvětlil.
Pomoct může nová technologie
Vodním zdrojem pro obec je vrt hluboký asi čtyřicet metrů, který se nachází v remízku mezi poli. „S tamními hospodáři jsme jednali. Zbytek je asi na nich a kontrolních orgánech,“ řekl ředitel regionální pobočky Moravské Vodárenské Jiří Suchánek.
„Pracujeme podle zásad, které jsou stanovené pro hospodaření v ochranném pásmu vod. Dodržujeme systém hnojení, část těchto ploch je také zatravňována,“ hájil zemědělce předseda družstva Taurus Jiří Hanák.
Jenže Moravská vodárenská musí problém vyřešit i bez konkrétního viníka. „Buď je to technologie reverzní osmózy, nebo takzvaný dusičnanový filtr. V tuto chvíli jsme předložili varianty krajské hygienické stanici, čekáme na její vyjádření,“ popsal Suchánek. Předpokládá se však, že se bude technologie instalovat už příští rok.
