Dešťová voda už není pitná nikde na světě, říkají švédští vědci. Varují před PFAS

Podle nového výzkumu obsahuje dešťová voda téměř všude na Zemi nebezpečné množství „věčných chemikálií“, tedy látek známých pod zkratkou PFAS.

Perfluorované a polyfluorované látky jsou velká skupina chemikálií vyrobených člověkem, které se v přírodě nevyskytují. Říká se jim „věčné chemikálie“, protože se v životním prostředí nerozkládají, vydrží v ní tedy celé desítky a možná i stovky let.

Mají nepřilnavé nebo skvrny odpuzující vlastnosti, takže se vyskytují v řadě předmětů pro domácnost, jako jsou obaly na potraviny, elektronika, kosmetika nebo nádobí. Podle nové studie obsahuje dešťová voda zdraví nebezpečné množství těchto věčných chemikálií téměř všude na Zemi, a to včetně Antarktidy. Neexistuje tedy žádné místo, kde by se jim člověk mohl vyhnout, pronikají dokonce i do mateřského mléka.

A co je nejhorší, jsou spojené s celou řadou závažných zdravotních problémů včetně rakoviny, problémů s učením a chováním u dětí, neplodností a komplikacemi v těhotenství, zvýšeného cholesterolu a problémů s imunitním systémem.

Normy se mění

Doporučené bezpečné hodnoty pro některé z těchto chemických látek se v posledních dvou desetiletích dramaticky snížily, zejména kvůli novým poznatkům o jejich toxicitě.

„Za posledních dvacet let došlo k ohromujícímu poklesu povolených hodnot pro PFAS v pitné vodě,“ doplňuje Ian Cousins, hlavní autor studie a profesor na katedře environmentálních věd Stockholmské univerzity. U jedné takové látky, rakovinotvorné kyseliny perfluoroktanové (PFOA), klesly v USA hodnoty pro její nebezpečné množství ve vodě 37,5 milionkrát.

„Na základě nejnovějších amerických směrnic pro PFOA v pitné vodě by byla dešťová voda všude vyhodnocena jako nebezpečná k pití. Přestože v bohatých zemích dešťovou vodu běžně nepijeme, spousta lidí po celém světě předpokládá, že je bezpečná k pití,“ dodává Cousins.

Dvacet let beze změny

Tým Stockholmské univerzity zkoumá výskyt a transport PFAS v atmosféře už deset let. V aktuální studii vědci zjistili, že množství některých škodlivých PFAS v atmosféře nijak výrazně neklesá, přestože je hlavní výrobce, společnost 3M, vyřadil z výroby už před dvěma desetiletími. Je to další doklad o tom, jak nezničitelné jsou.

Navíc mají vlastnosti, které jim umožňují, aby se vracely do přírodního koloběhu vody. Výzkum ukazuje, že i když doputují do moře, neklesají ke dnu, ale vracejí se zpět do mořského vzduchu prostřednictvím aerosolů.

„Extrémní trvanlivost a nepřetržitý globální cyklus některých PFAS povede k dalšímu překračování výše uvedených směrnic,“ uvedl profesor Martin Scheringer, spoluautor studie působící na ETH Zurich ve Švýcarsku a RECETOX Masarykovy univerzity v České republice.

„Nyní se tedy v důsledku globálního rozšíření PFAS budou všude překračovat směrnice o kvalitě životního prostředí určené k ochraně lidského zdraví. Pro snížení kontaminace PFAS můžeme udělat jen velmi málo. Jinými slovy, má smysl definovat planetární hranici právě pro PFAS, a v článku jsme došli k závěru, že tato hranice byla nyní překročena,“ dodal Scheringer. 

Jane Munckeová, výkonná ředitelka nadace Food Packaging Forum ve švýcarském Curychu, která se na této práci nepodílela, upozorňuje: „Nesmí se stát, že několik málo lidí bude na PFAS ekonomicky profitovat, zatímco miliony dalších budou pít znečištěnou pitnou vodu a budou trpět vážnými zdravotními problémy. Obrovské částky, které bude stát snížení obsahu PFAS v pitné vodě na úroveň, která je bezpečná na základě současných vědeckých poznatků, musí zaplatit průmysl, který tyto toxické chemické látky vyrábí a používá. Čas jednat je nyní.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 8 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 11 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...