Dešťová voda už není pitná nikde na světě, říkají švédští vědci. Varují před PFAS

Podle nového výzkumu obsahuje dešťová voda téměř všude na Zemi nebezpečné množství „věčných chemikálií“, tedy látek známých pod zkratkou PFAS.

Perfluorované a polyfluorované látky jsou velká skupina chemikálií vyrobených člověkem, které se v přírodě nevyskytují. Říká se jim „věčné chemikálie“, protože se v životním prostředí nerozkládají, vydrží v ní tedy celé desítky a možná i stovky let.

Mají nepřilnavé nebo skvrny odpuzující vlastnosti, takže se vyskytují v řadě předmětů pro domácnost, jako jsou obaly na potraviny, elektronika, kosmetika nebo nádobí. Podle nové studie obsahuje dešťová voda zdraví nebezpečné množství těchto věčných chemikálií téměř všude na Zemi, a to včetně Antarktidy. Neexistuje tedy žádné místo, kde by se jim člověk mohl vyhnout, pronikají dokonce i do mateřského mléka.

A co je nejhorší, jsou spojené s celou řadou závažných zdravotních problémů včetně rakoviny, problémů s učením a chováním u dětí, neplodností a komplikacemi v těhotenství, zvýšeného cholesterolu a problémů s imunitním systémem.

Normy se mění

Doporučené bezpečné hodnoty pro některé z těchto chemických látek se v posledních dvou desetiletích dramaticky snížily, zejména kvůli novým poznatkům o jejich toxicitě.

„Za posledních dvacet let došlo k ohromujícímu poklesu povolených hodnot pro PFAS v pitné vodě,“ doplňuje Ian Cousins, hlavní autor studie a profesor na katedře environmentálních věd Stockholmské univerzity. U jedné takové látky, rakovinotvorné kyseliny perfluoroktanové (PFOA), klesly v USA hodnoty pro její nebezpečné množství ve vodě 37,5 milionkrát.

„Na základě nejnovějších amerických směrnic pro PFOA v pitné vodě by byla dešťová voda všude vyhodnocena jako nebezpečná k pití. Přestože v bohatých zemích dešťovou vodu běžně nepijeme, spousta lidí po celém světě předpokládá, že je bezpečná k pití,“ dodává Cousins.

Dvacet let beze změny

Tým Stockholmské univerzity zkoumá výskyt a transport PFAS v atmosféře už deset let. V aktuální studii vědci zjistili, že množství některých škodlivých PFAS v atmosféře nijak výrazně neklesá, přestože je hlavní výrobce, společnost 3M, vyřadil z výroby už před dvěma desetiletími. Je to další doklad o tom, jak nezničitelné jsou.

Navíc mají vlastnosti, které jim umožňují, aby se vracely do přírodního koloběhu vody. Výzkum ukazuje, že i když doputují do moře, neklesají ke dnu, ale vracejí se zpět do mořského vzduchu prostřednictvím aerosolů.

„Extrémní trvanlivost a nepřetržitý globální cyklus některých PFAS povede k dalšímu překračování výše uvedených směrnic,“ uvedl profesor Martin Scheringer, spoluautor studie působící na ETH Zurich ve Švýcarsku a RECETOX Masarykovy univerzity v České republice.

„Nyní se tedy v důsledku globálního rozšíření PFAS budou všude překračovat směrnice o kvalitě životního prostředí určené k ochraně lidského zdraví. Pro snížení kontaminace PFAS můžeme udělat jen velmi málo. Jinými slovy, má smysl definovat planetární hranici právě pro PFAS, a v článku jsme došli k závěru, že tato hranice byla nyní překročena,“ dodal Scheringer. 

Jane Munckeová, výkonná ředitelka nadace Food Packaging Forum ve švýcarském Curychu, která se na této práci nepodílela, upozorňuje: „Nesmí se stát, že několik málo lidí bude na PFAS ekonomicky profitovat, zatímco miliony dalších budou pít znečištěnou pitnou vodu a budou trpět vážnými zdravotními problémy. Obrovské částky, které bude stát snížení obsahu PFAS v pitné vodě na úroveň, která je bezpečná na základě současných vědeckých poznatků, musí zaplatit průmysl, který tyto toxické chemické látky vyrábí a používá. Čas jednat je nyní.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled