Dešťová voda už není pitná nikde na světě, říkají švédští vědci. Varují před PFAS

Podle nového výzkumu obsahuje dešťová voda téměř všude na Zemi nebezpečné množství „věčných chemikálií“, tedy látek známých pod zkratkou PFAS.

Perfluorované a polyfluorované látky jsou velká skupina chemikálií vyrobených člověkem, které se v přírodě nevyskytují. Říká se jim „věčné chemikálie“, protože se v životním prostředí nerozkládají, vydrží v ní tedy celé desítky a možná i stovky let.

Mají nepřilnavé nebo skvrny odpuzující vlastnosti, takže se vyskytují v řadě předmětů pro domácnost, jako jsou obaly na potraviny, elektronika, kosmetika nebo nádobí. Podle nové studie obsahuje dešťová voda zdraví nebezpečné množství těchto věčných chemikálií téměř všude na Zemi, a to včetně Antarktidy. Neexistuje tedy žádné místo, kde by se jim člověk mohl vyhnout, pronikají dokonce i do mateřského mléka.

A co je nejhorší, jsou spojené s celou řadou závažných zdravotních problémů včetně rakoviny, problémů s učením a chováním u dětí, neplodností a komplikacemi v těhotenství, zvýšeného cholesterolu a problémů s imunitním systémem.

Normy se mění

Doporučené bezpečné hodnoty pro některé z těchto chemických látek se v posledních dvou desetiletích dramaticky snížily, zejména kvůli novým poznatkům o jejich toxicitě.

„Za posledních dvacet let došlo k ohromujícímu poklesu povolených hodnot pro PFAS v pitné vodě,“ doplňuje Ian Cousins, hlavní autor studie a profesor na katedře environmentálních věd Stockholmské univerzity. U jedné takové látky, rakovinotvorné kyseliny perfluoroktanové (PFOA), klesly v USA hodnoty pro její nebezpečné množství ve vodě 37,5 milionkrát.

„Na základě nejnovějších amerických směrnic pro PFOA v pitné vodě by byla dešťová voda všude vyhodnocena jako nebezpečná k pití. Přestože v bohatých zemích dešťovou vodu běžně nepijeme, spousta lidí po celém světě předpokládá, že je bezpečná k pití,“ dodává Cousins.

Dvacet let beze změny

Tým Stockholmské univerzity zkoumá výskyt a transport PFAS v atmosféře už deset let. V aktuální studii vědci zjistili, že množství některých škodlivých PFAS v atmosféře nijak výrazně neklesá, přestože je hlavní výrobce, společnost 3M, vyřadil z výroby už před dvěma desetiletími. Je to další doklad o tom, jak nezničitelné jsou.

Navíc mají vlastnosti, které jim umožňují, aby se vracely do přírodního koloběhu vody. Výzkum ukazuje, že i když doputují do moře, neklesají ke dnu, ale vracejí se zpět do mořského vzduchu prostřednictvím aerosolů.

„Extrémní trvanlivost a nepřetržitý globální cyklus některých PFAS povede k dalšímu překračování výše uvedených směrnic,“ uvedl profesor Martin Scheringer, spoluautor studie působící na ETH Zurich ve Švýcarsku a RECETOX Masarykovy univerzity v České republice.

„Nyní se tedy v důsledku globálního rozšíření PFAS budou všude překračovat směrnice o kvalitě životního prostředí určené k ochraně lidského zdraví. Pro snížení kontaminace PFAS můžeme udělat jen velmi málo. Jinými slovy, má smysl definovat planetární hranici právě pro PFAS, a v článku jsme došli k závěru, že tato hranice byla nyní překročena,“ dodal Scheringer. 

Jane Munckeová, výkonná ředitelka nadace Food Packaging Forum ve švýcarském Curychu, která se na této práci nepodílela, upozorňuje: „Nesmí se stát, že několik málo lidí bude na PFAS ekonomicky profitovat, zatímco miliony dalších budou pít znečištěnou pitnou vodu a budou trpět vážnými zdravotními problémy. Obrovské částky, které bude stát snížení obsahu PFAS v pitné vodě na úroveň, která je bezpečná na základě současných vědeckých poznatků, musí zaplatit průmysl, který tyto toxické chemické látky vyrábí a používá. Čas jednat je nyní.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 10 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 12 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 13 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...