Dešťová voda už není pitná nikde na světě, říkají švédští vědci. Varují před PFAS

Podle nového výzkumu obsahuje dešťová voda téměř všude na Zemi nebezpečné množství „věčných chemikálií“, tedy látek známých pod zkratkou PFAS.

Perfluorované a polyfluorované látky jsou velká skupina chemikálií vyrobených člověkem, které se v přírodě nevyskytují. Říká se jim „věčné chemikálie“, protože se v životním prostředí nerozkládají, vydrží v ní tedy celé desítky a možná i stovky let.

Mají nepřilnavé nebo skvrny odpuzující vlastnosti, takže se vyskytují v řadě předmětů pro domácnost, jako jsou obaly na potraviny, elektronika, kosmetika nebo nádobí. Podle nové studie obsahuje dešťová voda zdraví nebezpečné množství těchto věčných chemikálií téměř všude na Zemi, a to včetně Antarktidy. Neexistuje tedy žádné místo, kde by se jim člověk mohl vyhnout, pronikají dokonce i do mateřského mléka.

A co je nejhorší, jsou spojené s celou řadou závažných zdravotních problémů včetně rakoviny, problémů s učením a chováním u dětí, neplodností a komplikacemi v těhotenství, zvýšeného cholesterolu a problémů s imunitním systémem.

Normy se mění

Doporučené bezpečné hodnoty pro některé z těchto chemických látek se v posledních dvou desetiletích dramaticky snížily, zejména kvůli novým poznatkům o jejich toxicitě.

„Za posledních dvacet let došlo k ohromujícímu poklesu povolených hodnot pro PFAS v pitné vodě,“ doplňuje Ian Cousins, hlavní autor studie a profesor na katedře environmentálních věd Stockholmské univerzity. U jedné takové látky, rakovinotvorné kyseliny perfluoroktanové (PFOA), klesly v USA hodnoty pro její nebezpečné množství ve vodě 37,5 milionkrát.

„Na základě nejnovějších amerických směrnic pro PFOA v pitné vodě by byla dešťová voda všude vyhodnocena jako nebezpečná k pití. Přestože v bohatých zemích dešťovou vodu běžně nepijeme, spousta lidí po celém světě předpokládá, že je bezpečná k pití,“ dodává Cousins.

Dvacet let beze změny

Tým Stockholmské univerzity zkoumá výskyt a transport PFAS v atmosféře už deset let. V aktuální studii vědci zjistili, že množství některých škodlivých PFAS v atmosféře nijak výrazně neklesá, přestože je hlavní výrobce, společnost 3M, vyřadil z výroby už před dvěma desetiletími. Je to další doklad o tom, jak nezničitelné jsou.

Navíc mají vlastnosti, které jim umožňují, aby se vracely do přírodního koloběhu vody. Výzkum ukazuje, že i když doputují do moře, neklesají ke dnu, ale vracejí se zpět do mořského vzduchu prostřednictvím aerosolů.

„Extrémní trvanlivost a nepřetržitý globální cyklus některých PFAS povede k dalšímu překračování výše uvedených směrnic,“ uvedl profesor Martin Scheringer, spoluautor studie působící na ETH Zurich ve Švýcarsku a RECETOX Masarykovy univerzity v České republice.

„Nyní se tedy v důsledku globálního rozšíření PFAS budou všude překračovat směrnice o kvalitě životního prostředí určené k ochraně lidského zdraví. Pro snížení kontaminace PFAS můžeme udělat jen velmi málo. Jinými slovy, má smysl definovat planetární hranici právě pro PFAS, a v článku jsme došli k závěru, že tato hranice byla nyní překročena,“ dodal Scheringer. 

Jane Munckeová, výkonná ředitelka nadace Food Packaging Forum ve švýcarském Curychu, která se na této práci nepodílela, upozorňuje: „Nesmí se stát, že několik málo lidí bude na PFAS ekonomicky profitovat, zatímco miliony dalších budou pít znečištěnou pitnou vodu a budou trpět vážnými zdravotními problémy. Obrovské částky, které bude stát snížení obsahu PFAS v pitné vodě na úroveň, která je bezpečná na základě současných vědeckých poznatků, musí zaplatit průmysl, který tyto toxické chemické látky vyrábí a používá. Čas jednat je nyní.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
před 22 hhodinami

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.