Řeší novičok i masakry v Sýrii. Češka předsedá vlivné Organizaci pro zákaz chemických zbraní

5 minut
Reinišová: Pro Česko znamená předsednictví v OPCW víc práce i uznání
Zdroj: ČT24

Česko přebírá předsednictví Výkonné rady Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Ta se zabývá chemickými útoky v Sýrii nebo kauzou kolem novičoku. „Česká republika bude mít více práce, bude mít větší zodpovědnost a zároveň je to také trošku o zviditelnění, respektive uznání toho, co v této organizaci dosud udělala,“ uvedla v rozhovoru pro ČT Jana Reinišová, která se ujímá role předsedkyně.

Organizace pro zákaz chemických zbraní se v posledních měsících stala ostře sledovanou. Především po událostech v syrské Dúmě nebo v britském Salisbury. Česká republika teď v této instituci převezme významnou roli. Jana Reinišová, dosavadní česká velvyslankyně v Nizozemsku, bude totiž od soboty předsedat výkonné radě této světové organizace. Znamená to, že řídit jednání o velmi citlivých tématech posledních měsíců, bude právě Česko. 

„Jsme členem od počátku, před několika dny to bylo výročí jednadvaceti let. A Česká republika je velmi aktivní. Zabýváme se zejména ochranou proti chemickým zbraním, pořádáme různá školení. Státní úřad pro jadernou bezpečnost jako národní autorita zrovna v minulých dnech v Praze organizoval setkání národních autorit naší východoevropské skupiny,“ uvedla Reinišová v rozhovoru pro ČT.

Česko nyní čeká hodně administrativy. „Musíte vést jednání, musíte se snažit dohodnout s kolegy na tom, aby se došlo k některým závěrům,“ upozornila Reinišová s tím, že řádná zasedání jsou obvykle tři do roka, v poslední době ale přibývá těch mimořádných – zejména kvůli chemickým útokům v Sýrii a kauze kolem novičoku, jímž byl údajně otráven ve Velké Británii bývalý ruský agent.

„Potom je to samozřejmě složitější. Na těchto zasedáních se přijímají závěry. Mohou se přijímat rozhodnutí, která by měla přivést stát, který neplní všechny závazky vyplývající z úmluvy, k tomu, aby byl v souladu s ustanoveními úmluvy,“ říká Reinišová.

Budova OPCW v Haagu
Zdroj: Peter Dejong/ČTK/AP

Pokud jde o syrské město Dúmá, kvůli údajnému chemickému útoku podnikli spojenci v čele USA zásah proti syrskému režimu.

„Zatím k tomu nemohu moc říci, protože je to pár dnů, co se vrátili experti a přivezli vzorky, které se teď budou vyhodnocovat. Fyzické vzorky, ať už to jsou vzorky půdy, nebo biologické vzorky, se dávají do laboratoří, které je prozkoumají, a teprve potom se z toho dělá závěrečná zpráva, která nám bude předložena. Takže předpokládám, že až tato zpráva bude, je dost pravděpodobné, že se Výkonná rada sejde,“ podotkla Reinišová.

Pokud jde o novičok, OPCW byla požádána o spolupráci, aby pomohla Britům zjistit, co se stalo, připomněla Reinišová.

„Takže tam odjeli experti, posbírali vzorky včetně těch biologických, přivezli je a zase je postup takový, že projdou laboratořemi. Dává se to do různých laboratoří, které jsou akreditované, aby byla co největší objektivita. A z toho se potom udělala zpráva, která víceméně potvrdila závěry Britů, co se týče toho, jaká látka byla použita,“ okomentovala postup expertů Reinišová.

Role předsedy spočívá ve svolávání zasedání, navrhování programu ve spolupráci s technickým sekretariátem OPCW a zejména v řízení samotného jednání. Předseda ve své funkci působí nestranně a snaží se hledat dohodu či kompromis mezi všemi členskými státy. Téma je pro organizaci pořád stejné od jejího založení – zabránit použití chemických zbraní kýmkoliv kdekoliv na světě.
Jana Reinišová
stálá představitelka Česka při OPCW

OPCW začala pracovat v roce 1997, kdy nabyla účinnost úmluva o chemických zbraních. Sídlo má v nizozemském Haagu. Posláním organizace je dosažení světa bez chemických zbraní. Členské země, kterých je 192, se k tomuto cíli zavázaly při vstupu do organizace. Povinností států je nahlásit své zásoby nebezpečných látek a postupně je likvidovat. Na plnění závazků dohlížejí inspektoři organizace.

Organizace dále také podporuje mezinárodní spolupráci v mírovém využití chemických látek a výzkum v této oblasti. Vedle chemických zbraní se OPCW zabývá i dohledem nad civilní výrobou látek, které by mohly být zneužity, nebo aktualizací seznamů zakázaných látek. Letos na podzim budou členské státy posuzovat cíle této organizace a diskutovat o jejich případné úpravě.

Členy organizace jsou státy, které se připojily k úmluvě o chemických zbraních (zelená barva)
Zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/Danlaycock

*Úmluvu o zákazu chemických zbraní podepsalo a ratifikovalo 192 zemí včetně České republiky. Izrael úmluvu sice podepsal, už ji ale neratifikoval. Ujednání zcela odmítl Egypt, Severní Korea a Jižní Súdán. Neučinila tak ani Palestina, která může k úmluvě přistoupit od roku 2012. V poslední době naopak přistoupila Angola nebo Sýrie, u níž šlo o součást dohody o zničení chemických zbraní v zemi.

2 minuty
Události ČT: Češka předsedá vlivné Organizaci pro zákaz chemických zbraní
Zdroj: ČT24

OPCW sice není přímo úřadem OSN, nicméně obě organizace spolu úzce spolupracují. Za Českou republiku spolupracuje s OPCW Oddělení pro kontrolu zákazu chemických zbraní Odboru pro kontrolu nešíření zbraní hromadného ničení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

V roce 2013 byla organizace oceněna Nobelovou cenou za mír „za intenzivní snahu o omezování chemických zbraní“.

V současné době působí jako mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně České republiky v Nizozemí a jako stálá představitelka ČR při Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Vystudovala právo na Univerzitě Karlově v Praze, mluví anglicky a rusky. Mezi lety 1980–1992 pracovala v oblasti mezinárodní vědecko-technologické spolupráce, pak začala působit na ministerstvu zahraničí.

Mezi lety 1994–2005 pracovala v oblasti evropské integrace, včetně účasti na vyjednávání přistoupení ČR k EU, mj. v pozicích zástupkyně ředitele odboru koordinace vztahů s EU či ředitelky odboru vnitřního trhu a sektorálních politik.

Pak se stala na šest let zástupkyní Stálého představitele České republiky při Evropské unii v Bruselu a velvyslankyní. Mezi lety 2011–2014 se uplatnila jako vrchní ředitelka právní a konzulární sekce na ministerstvu zahraničí.

Zdroj: MZV

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 3 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 6 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 8 hhodinami
Načítání...