Řeší novičok i masakry v Sýrii. Češka předsedá vlivné Organizaci pro zákaz chemických zbraní

Nahrávám video

Česko přebírá předsednictví Výkonné rady Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Ta se zabývá chemickými útoky v Sýrii nebo kauzou kolem novičoku. „Česká republika bude mít více práce, bude mít větší zodpovědnost a zároveň je to také trošku o zviditelnění, respektive uznání toho, co v této organizaci dosud udělala,“ uvedla v rozhovoru pro ČT Jana Reinišová, která se ujímá role předsedkyně.

Organizace pro zákaz chemických zbraní se v posledních měsících stala ostře sledovanou. Především po událostech v syrské Dúmě nebo v britském Salisbury. Česká republika teď v této instituci převezme významnou roli. Jana Reinišová, dosavadní česká velvyslankyně v Nizozemsku, bude totiž od soboty předsedat výkonné radě této světové organizace. Znamená to, že řídit jednání o velmi citlivých tématech posledních měsíců, bude právě Česko. 

„Jsme členem od počátku, před několika dny to bylo výročí jednadvaceti let. A Česká republika je velmi aktivní. Zabýváme se zejména ochranou proti chemickým zbraním, pořádáme různá školení. Státní úřad pro jadernou bezpečnost jako národní autorita zrovna v minulých dnech v Praze organizoval setkání národních autorit naší východoevropské skupiny,“ uvedla Reinišová v rozhovoru pro ČT.

Česko nyní čeká hodně administrativy. „Musíte vést jednání, musíte se snažit dohodnout s kolegy na tom, aby se došlo k některým závěrům,“ upozornila Reinišová s tím, že řádná zasedání jsou obvykle tři do roka, v poslední době ale přibývá těch mimořádných – zejména kvůli chemickým útokům v Sýrii a kauze kolem novičoku, jímž byl údajně otráven ve Velké Británii bývalý ruský agent.

„Potom je to samozřejmě složitější. Na těchto zasedáních se přijímají závěry. Mohou se přijímat rozhodnutí, která by měla přivést stát, který neplní všechny závazky vyplývající z úmluvy, k tomu, aby byl v souladu s ustanoveními úmluvy,“ říká Reinišová.

Budova OPCW v Haagu
Zdroj: Peter Dejong/ČTK/AP

Pokud jde o syrské město Dúmá, kvůli údajnému chemickému útoku podnikli spojenci v čele USA zásah proti syrskému režimu.

„Zatím k tomu nemohu moc říci, protože je to pár dnů, co se vrátili experti a přivezli vzorky, které se teď budou vyhodnocovat. Fyzické vzorky, ať už to jsou vzorky půdy, nebo biologické vzorky, se dávají do laboratoří, které je prozkoumají, a teprve potom se z toho dělá závěrečná zpráva, která nám bude předložena. Takže předpokládám, že až tato zpráva bude, je dost pravděpodobné, že se Výkonná rada sejde,“ podotkla Reinišová.

Pokud jde o novičok, OPCW byla požádána o spolupráci, aby pomohla Britům zjistit, co se stalo, připomněla Reinišová.

„Takže tam odjeli experti, posbírali vzorky včetně těch biologických, přivezli je a zase je postup takový, že projdou laboratořemi. Dává se to do různých laboratoří, které jsou akreditované, aby byla co největší objektivita. A z toho se potom udělala zpráva, která víceméně potvrdila závěry Britů, co se týče toho, jaká látka byla použita,“ okomentovala postup expertů Reinišová.

Role předsedy spočívá ve svolávání zasedání, navrhování programu ve spolupráci s technickým sekretariátem OPCW a zejména v řízení samotného jednání. Předseda ve své funkci působí nestranně a snaží se hledat dohodu či kompromis mezi všemi členskými státy. Téma je pro organizaci pořád stejné od jejího založení – zabránit použití chemických zbraní kýmkoliv kdekoliv na světě.
Jana Reinišová
stálá představitelka Česka při OPCW

OPCW začala pracovat v roce 1997, kdy nabyla účinnost úmluva o chemických zbraních. Sídlo má v nizozemském Haagu. Posláním organizace je dosažení světa bez chemických zbraní. Členské země, kterých je 192, se k tomuto cíli zavázaly při vstupu do organizace. Povinností států je nahlásit své zásoby nebezpečných látek a postupně je likvidovat. Na plnění závazků dohlížejí inspektoři organizace.

Organizace dále také podporuje mezinárodní spolupráci v mírovém využití chemických látek a výzkum v této oblasti. Vedle chemických zbraní se OPCW zabývá i dohledem nad civilní výrobou látek, které by mohly být zneužity, nebo aktualizací seznamů zakázaných látek. Letos na podzim budou členské státy posuzovat cíle této organizace a diskutovat o jejich případné úpravě.

Členy organizace jsou státy, které se připojily k úmluvě o chemických zbraních (zelená barva)
Zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/Danlaycock

*Úmluvu o zákazu chemických zbraní podepsalo a ratifikovalo 192 zemí včetně České republiky. Izrael úmluvu sice podepsal, už ji ale neratifikoval. Ujednání zcela odmítl Egypt, Severní Korea a Jižní Súdán. Neučinila tak ani Palestina, která může k úmluvě přistoupit od roku 2012. V poslední době naopak přistoupila Angola nebo Sýrie, u níž šlo o součást dohody o zničení chemických zbraní v zemi.

Nahrávám video

OPCW sice není přímo úřadem OSN, nicméně obě organizace spolu úzce spolupracují. Za Českou republiku spolupracuje s OPCW Oddělení pro kontrolu zákazu chemických zbraní Odboru pro kontrolu nešíření zbraní hromadného ničení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

V roce 2013 byla organizace oceněna Nobelovou cenou za mír „za intenzivní snahu o omezování chemických zbraní“.

V současné době působí jako mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně České republiky v Nizozemí a jako stálá představitelka ČR při Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Vystudovala právo na Univerzitě Karlově v Praze, mluví anglicky a rusky. Mezi lety 1980–1992 pracovala v oblasti mezinárodní vědecko-technologické spolupráce, pak začala působit na ministerstvu zahraničí.

Mezi lety 1994–2005 pracovala v oblasti evropské integrace, včetně účasti na vyjednávání přistoupení ČR k EU, mj. v pozicích zástupkyně ředitele odboru koordinace vztahů s EU či ředitelky odboru vnitřního trhu a sektorálních politik.

Pak se stala na šest let zástupkyní Stálého představitele České republiky při Evropské unii v Bruselu a velvyslankyní. Mezi lety 2011–2014 se uplatnila jako vrchní ředitelka právní a konzulární sekce na ministerstvu zahraničí.

Zdroj: MZV

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 1 mminutou

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 15 mminutami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 3 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 5 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 6 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 6 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...