Řeší novičok i masakry v Sýrii. Češka předsedá vlivné Organizaci pro zákaz chemických zbraní

Nahrávám video

Česko přebírá předsednictví Výkonné rady Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Ta se zabývá chemickými útoky v Sýrii nebo kauzou kolem novičoku. „Česká republika bude mít více práce, bude mít větší zodpovědnost a zároveň je to také trošku o zviditelnění, respektive uznání toho, co v této organizaci dosud udělala,“ uvedla v rozhovoru pro ČT Jana Reinišová, která se ujímá role předsedkyně.

Organizace pro zákaz chemických zbraní se v posledních měsících stala ostře sledovanou. Především po událostech v syrské Dúmě nebo v britském Salisbury. Česká republika teď v této instituci převezme významnou roli. Jana Reinišová, dosavadní česká velvyslankyně v Nizozemsku, bude totiž od soboty předsedat výkonné radě této světové organizace. Znamená to, že řídit jednání o velmi citlivých tématech posledních měsíců, bude právě Česko. 

„Jsme členem od počátku, před několika dny to bylo výročí jednadvaceti let. A Česká republika je velmi aktivní. Zabýváme se zejména ochranou proti chemickým zbraním, pořádáme různá školení. Státní úřad pro jadernou bezpečnost jako národní autorita zrovna v minulých dnech v Praze organizoval setkání národních autorit naší východoevropské skupiny,“ uvedla Reinišová v rozhovoru pro ČT.

Česko nyní čeká hodně administrativy. „Musíte vést jednání, musíte se snažit dohodnout s kolegy na tom, aby se došlo k některým závěrům,“ upozornila Reinišová s tím, že řádná zasedání jsou obvykle tři do roka, v poslední době ale přibývá těch mimořádných – zejména kvůli chemickým útokům v Sýrii a kauze kolem novičoku, jímž byl údajně otráven ve Velké Británii bývalý ruský agent.

„Potom je to samozřejmě složitější. Na těchto zasedáních se přijímají závěry. Mohou se přijímat rozhodnutí, která by měla přivést stát, který neplní všechny závazky vyplývající z úmluvy, k tomu, aby byl v souladu s ustanoveními úmluvy,“ říká Reinišová.

Budova OPCW v Haagu
Zdroj: Peter Dejong/ČTK/AP

Pokud jde o syrské město Dúmá, kvůli údajnému chemickému útoku podnikli spojenci v čele USA zásah proti syrskému režimu.

„Zatím k tomu nemohu moc říci, protože je to pár dnů, co se vrátili experti a přivezli vzorky, které se teď budou vyhodnocovat. Fyzické vzorky, ať už to jsou vzorky půdy, nebo biologické vzorky, se dávají do laboratoří, které je prozkoumají, a teprve potom se z toho dělá závěrečná zpráva, která nám bude předložena. Takže předpokládám, že až tato zpráva bude, je dost pravděpodobné, že se Výkonná rada sejde,“ podotkla Reinišová.

Pokud jde o novičok, OPCW byla požádána o spolupráci, aby pomohla Britům zjistit, co se stalo, připomněla Reinišová.

„Takže tam odjeli experti, posbírali vzorky včetně těch biologických, přivezli je a zase je postup takový, že projdou laboratořemi. Dává se to do různých laboratoří, které jsou akreditované, aby byla co největší objektivita. A z toho se potom udělala zpráva, která víceméně potvrdila závěry Britů, co se týče toho, jaká látka byla použita,“ okomentovala postup expertů Reinišová.

Role předsedy spočívá ve svolávání zasedání, navrhování programu ve spolupráci s technickým sekretariátem OPCW a zejména v řízení samotného jednání. Předseda ve své funkci působí nestranně a snaží se hledat dohodu či kompromis mezi všemi členskými státy. Téma je pro organizaci pořád stejné od jejího založení – zabránit použití chemických zbraní kýmkoliv kdekoliv na světě.
Jana Reinišová
stálá představitelka Česka při OPCW

OPCW začala pracovat v roce 1997, kdy nabyla účinnost úmluva o chemických zbraních. Sídlo má v nizozemském Haagu. Posláním organizace je dosažení světa bez chemických zbraní. Členské země, kterých je 192, se k tomuto cíli zavázaly při vstupu do organizace. Povinností států je nahlásit své zásoby nebezpečných látek a postupně je likvidovat. Na plnění závazků dohlížejí inspektoři organizace.

Organizace dále také podporuje mezinárodní spolupráci v mírovém využití chemických látek a výzkum v této oblasti. Vedle chemických zbraní se OPCW zabývá i dohledem nad civilní výrobou látek, které by mohly být zneužity, nebo aktualizací seznamů zakázaných látek. Letos na podzim budou členské státy posuzovat cíle této organizace a diskutovat o jejich případné úpravě.

Členy organizace jsou státy, které se připojily k úmluvě o chemických zbraních (zelená barva)
Zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/Danlaycock

*Úmluvu o zákazu chemických zbraní podepsalo a ratifikovalo 192 zemí včetně České republiky. Izrael úmluvu sice podepsal, už ji ale neratifikoval. Ujednání zcela odmítl Egypt, Severní Korea a Jižní Súdán. Neučinila tak ani Palestina, která může k úmluvě přistoupit od roku 2012. V poslední době naopak přistoupila Angola nebo Sýrie, u níž šlo o součást dohody o zničení chemických zbraní v zemi.

Nahrávám video

OPCW sice není přímo úřadem OSN, nicméně obě organizace spolu úzce spolupracují. Za Českou republiku spolupracuje s OPCW Oddělení pro kontrolu zákazu chemických zbraní Odboru pro kontrolu nešíření zbraní hromadného ničení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

V roce 2013 byla organizace oceněna Nobelovou cenou za mír „za intenzivní snahu o omezování chemických zbraní“.

V současné době působí jako mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně České republiky v Nizozemí a jako stálá představitelka ČR při Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Vystudovala právo na Univerzitě Karlově v Praze, mluví anglicky a rusky. Mezi lety 1980–1992 pracovala v oblasti mezinárodní vědecko-technologické spolupráce, pak začala působit na ministerstvu zahraničí.

Mezi lety 1994–2005 pracovala v oblasti evropské integrace, včetně účasti na vyjednávání přistoupení ČR k EU, mj. v pozicích zástupkyně ředitele odboru koordinace vztahů s EU či ředitelky odboru vnitřního trhu a sektorálních politik.

Pak se stala na šest let zástupkyní Stálého představitele České republiky při Evropské unii v Bruselu a velvyslankyní. Mezi lety 2011–2014 se uplatnila jako vrchní ředitelka právní a konzulární sekce na ministerstvu zahraničí.

Zdroj: MZV

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 2 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 2 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 3 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled