Nobelovu cenu míru získala Organizace pro zákaz chemických zbraní

Oslo – Nobelovu cenu míru získala Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Její experti právě připravují likvidaci syrských chemických zbraní. Po loňském kontroverzním udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii tak byla oceněna další organizace, v historii ceny už pětadvacátá. Mezi favority letos patřila šestnáctiletá pákistánská aktivistka Malala Júsufzaiová. Rozhodnutí Nobelova výboru přivítaly Francie, Německo i Evropská unie, jež zároveň slíbily organizaci podporu.

„Úmluvy a činnost OPCW stanovily užití chemických zbraní za tabu na základě mezinárodních zákonů. Nedávné události v Sýrii, kde chemické zbraně byly použity, zdůraznily potřebu zvýšit úsilí zbavit se takovýchto zbraní,“ uvedl Nobelův výbor ve svém prohlášení k dnešnímu ocenění.

Experti organizace sídlící v Haagu v současné době provádějí inspekci zařízení na výrobu chemických zbraní v Sýrii s cílem jejich likvidace. Podle americko-ruské dohody z minulého měsíce má být celý syrský chemický zbrojní program zlikvidován do poloviny roku 2014. Syrský prezident Bašár Asad souhlasil se vstupem chemických expertů na své území pod hrozbou vojenského útoku ze strany Spojených států, které ho vinily z použití chemických zbraní proti civilistům.

Informaci, že letošní Nobelovu cenu dostane OPCW přinesla hodinu před vyhlášením norská veřejnoprávní televize NRK, která už loni předpověděla vítezství Evropské unie.

Spolupracovník ČT Yngvar Brenna o Nobelově výboru:

„V Nobelově výboru se rozhoduje většinově. Někdy je to docela na vážkách. Stačí, že některý ze členů výboru není zrovna přítomen a může to rozhodnout ve prospěch někoho úplně jiného. Ve výboru jsou politologové, badatelé, ale i bývalí politici a další. Členové výboru se přitom nesmějí vyjadřovat k tomu, proč zavrhli určitého kandidáta. Výběr laureáta je vždy více či méně překvapivý.“

Nobelův výbor ve svém prohlášení rovněž kritizoval státy, které doteď v souladu s Úmluvou o chemických zbraních svůj arzenál nezlikvidovaly. „Některé země stále ještě nejsou členy OPCW. Jisté státy zase nedodržely termín pro zničení svých chemických zbraní, kterým byl duben 2012. To se týká především Spojených států a Ruska,“ dodal výbor v komuniké.

Šestnáctiletá Malala neuspěla. Ocenění OPCW má přitáhnout větší pozornost k Sýrii

Ocenění OPCW je překvapivé. Za hlavní favority byli pro tento rok pokládáni šestnáctiletá pákistánská bojovnice za právo žen na vzdělání Malala Júsufzaiová, konžský lékař Denis Mukwege, známý běloruský disident Ales Bjaljacki či ruští obhájci lidských práv. Proti vyznamenané organizaci hovořilo podle analytiků to, že svůj úkol v Sýrii začala plnit teprve nedávno.

Raj Kumer Singh, představitel OPCW:

„Jsme velice šťastní a pyšní, že naše, teprve 16 let stará organizace dostala tak významnou cenu. Jen to potvrzuje, jak významná je naše organizace při zajišťování světového míru.“

Boje v Sýrii
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Reakce ze zahraničí jsou pozitivní

Předseda Evropské komise José Barroso se domnívá, že rozhodnutí Nobelova výboru Je uznáním významné role, kterou OPCW sehrála při omezování chemických zbraní. „EU je rozhodnuta přispět ke zničení zásob těchto zbraní,“ podotkl Barroso s tím, že roli OPCW unie plně podporuje. Připomněl, že Evropa před sto lety za první světové války sama zažila utrpení, které tyto zbraně přinášejí.   
   
Francouzský prezident François Hollande doufá, že „vyznamenání OPCW dále posílí misi této organizace, jejímž cílem je úplné a definitivní zlikvidování chemických zbraní na celém světě“. „Tyto teroristické zbraně 21. srpna znovu použil syrský režim proti civilnímu obyvatelstvu. Nelze dovolit, aby se takovéto barbarské činy opakovaly,“ konstatoval prezident. Francie podle něj „plně podporuje OPCW v jejím klíčovém úkolu zničit syrský arzenál v souladu s rezolucí 2118 Rady bezpečnosti OSN“.   

Udělení Nobelovy ceny OPCW přivítal i německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. „Tato Nobelova cena za mír dodá světovému odzbrojení nový impulz,“ prohlásil Westerwelle při své dnešní návštěvě v Kyjevě. Podle šéfa německé diplomacie je ocenění „povzbuzením pro všechny lidi na světě, kteří bojují za zákaz a nešíření zbraní hromadného ničení“.

Bašár Asad při rozhovoru pro čínskou televizi
Zdroj: ČTK/AP/SANA

Syrský poslanec a člen Asadovy vládní strany Baas Faíz Sajagh v reakci na vyznamenání OPCW prohlásil, že ocenění potvrzuje „důvěryhodnost“ vlády v Damašku a její záměr zničit svůj toxický arzenál. Sajagh zdůraznil, že OPCW by měla pracovat na tom, aby byly odstraněny zbraně hromadného ničení z celého Blízkého východu, včetně Izraele.

„Pro nás je to velice překvapivé rozhodnutí. Svět asi víc zajímá zhruba patnáct set obětí chemických zbraní, než stovky tisíc lidí, které zabily konvenční zbraně,“ podotkl mluvčí syrské národní koalice Khaled Saleh.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov odmítl ocenění komentovat. Poslanec Vjačeslav Nikonov z vládní strany Jednotné Rusko ale rozhodnutí Nobelova výboru přivítal, přičemž naznačil, že Nobelova cena za mír nepřipadla v minulosti vždy správným lidem či organizacím.

Šéf OPCW Ahmet Üzümcü
Zdroj: Peter Dejong/ČTK/AP

České ministerstvo zahraničí ocenění vnímá „i jako povzbuzení organizaci při náročném úkolu likvidace zásob chemických zbraní v Sýrii“. „Česká republika je připravena k tomuto úkolu přispět svou expertízou v oblasti chemických zbraní i mimořádným finančním příspěvkem do rozpočtu organizace,“ uvedl Černínský palác. 
   
Skepticky se k výběru laureáta postavil místopředseda ODS Tomáš Chalupa, podle něhož OPCW jen dělá skvěle práci, kvůli které byla založena. „Vždy jsem si ale myslel, ze se má oceňovat něco navíc,“ řekl. Stínový ministr zahraničí ČSSD Lubomír Zaorálek i exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) uznali zásluhy OPCW, ale podle nich by bylo vhodnější dát ocenění jednotlivcům.

  • OPCW začala pracovat v roce 1997, kdy nabyla účinnost úmluva o chemických zbraních. Úzce spolupracuje s Organizací spojených národů. Slavnostní medaili s Nobelovou podobiznou by měli její zástupci převzít na podzim v Oslu.

Organizace, které dostaly Nobelovu cenu míru

1904 - Ústav pro mezinárodní právo
1910 - Stálý mezinárodní výbor míru
1917 - Mezinárodní Červený kříž
1938 - Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky
1944 - Mezinárodní Červený kříž
1947 - American Friends Service Committee - British Society of Friends Service Council
1954 - Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)
1963 - Liga společností Červeného kříže - Mezinárodní výbor Červeného kříže
1965 - Dětský fond OSN (UNICEF)
1969 - Mezinárodní organizace práce (ILO)
1977 - Amnesty International (AI)
1981 - Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)
1985 - Mezinárodní hnutí lékařů za odvrácení jaderné války (IPPNW)
1988 - mírové síly OSN
1995 - Pugwashská konference o vědě a světových problémech a její předseda Joseph Rotblat
1997 - Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min (ICBL) a jeho předsedkyně Jody Williamsová
1999 - Lékaři bez hranic (Médecins sans frontiéres, MSF)
2001 - Organizace spojených národů (OSN) a její tehdejší generální tajemník Kofi Annan
2005 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a její tehdejší generální ředitel Muhammad Baradej
2006 - bangladéšská banka Grámín a její zakladatel Muhammad Júnus
2007 - Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC); spolu s někdejším americkým viceprezidente Al Gorem
2012 - Evropská unie
2013 - Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael prodloužil vazbu dvou aktivistů z flotily pro Gazu

Izraelský soud nařídil o dva dny prodloužit vazbu dvojice aktivistů ze Španělska a Brazílie z takzvané flotily pro Gazu, napsala v neděli agentura AFP. Loď se snažila dopravit humanitární pomoc na válkou zdevastované palestinské území a izraelská armáda ji ve čtvrtek v noci zastavila v mezinárodních vodách.
před 47 mminutami

Oběti po ruských útocích hlásí Oděsa či Cherson

Dva lidé zemřeli v noci na neděli při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti, oznámil v neděli ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel. Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý dronový nálet na západní regiony Ruska. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj uvedl, že síly napadené země zasáhly u vjezdu do přístavu v Novorossijsku dva tankery patřící do stínové flotily agresora.
08:45Aktualizovánopřed 56 mminutami

„Izraelcům nevěříme.“ Štáb ČT natáčel s vysídlenými Libanonci

Prodlouženým příměřím na izraelsko-libanonském pomezí otřáslo další narušení klidu zbraní. Proíránský teroristický Hizballáh při dvou raketových útocích zabil jednoho vojáka a další dvě desítky zranil. Izraelské nálety zabily podle dostupných informací nejméně třináct lidí. Vláda v Bejrútu žádá svět o pomoc milionu uprchlíků. O životě libanonských vysídlenců natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
před 5 hhodinami

Izrael vyzval obyvatele obcí na jihu Libanonu k evakuaci

Izraelská armáda v neděli vyzvala obyvatele jedenácti měst a vesnic na jihu Libanonu k evakuaci z domovů. Vzkázala jim, aby odešli na otevřená prostranství nejméně jeden kilometr od zástavby. Oznámila, že v oblasti podniká operace proti Hizballáhu v reakci na to, co je podle Izraele porušením příměří ze strany tohoto šíitského militantního teroristického hnutí.
před 6 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 6 hhodinami

Trump je připraven ještě více snížit počet amerických vojáků v Německu

Americký prezident Donald Trump varoval, že je připraven snížit počet amerických vojáků v Německu o mnohem více, než o pět tisíc ohlášených Pentagonem v pátek. Agentura AP označila Trumpovy výroky za eskalaci jeho sporu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 36 tisíc vojáků USA.
před 11 hhodinami

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc

USA sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců, píše agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu už v týdnu veřejně mluvil americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu zároveň kritizoval německého kancléře Friedricha Merze. Dva vlivní republikánští zákonodárci Roger Wicker a Mike Rogers rozhodnutí kritizovali s tím, že podkopává hrozbu odstrašení a nahrává ruskému vládci Vladimiru Putinovi.
1. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Rakouská policie zadržela muže podezřelého z otrávení dětské výživy

Rakouská policie v sobotu dopoledne zadržela 39letého muže. Považuje jej za vyděrače, který otrávil dětské výživy v Rakousku, Česku a na Slovensku, informovala agentura APA s odvoláním na policii ve spolkové zemi Burgenland. Policie podrobnosti o zadržení muže či jeho identitě zatím z vyšetřovacích důvodů nesdělila, podle rakouských médií ale vychází z toho, že za případem stojí pouze jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...