Český expert: OPCW je špičkovou organizací, která dokáže použití chemických zbraní potvrdit

Před měsícem zaútočily armády USA, Francie a Británie na vybrané cíle v Sýrii. Byla to odvetná akce za údajný chemický útok syrského režimu na civilisty ve městě Dúmá. Ladislav Středa, který stál u přijímání mezinárodní Úmluvy o chemických zbraních Českou republikou, popisuje v rozhovoru pro ČT24.cz, jak pracují experti vyšetřující útoky smrtícími látkami.

Experti OPCW
Zdroj: ČTK/AP Autor: Jens Meyer

V jakém rozsahu nebo spíš s jakou jistotou je Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) schopna ověřit použití chemických zbraní?

Vše záleží na tom, zda inspektoři technického sekretariátu OPCW mají možnost přístupu na místa, kde k údajnému použití chemických zbraní došlo, jaké chemické zbraně byly použity a s jakým časovým odstupem a kdo odebírá vzorky.

Inspektoři jsou na výkon své funkce dlouhodobě připravováni. Vybrané laboratoře smluvních států, které jsou pro účely analýzy vzorků využívány, se pravidelně dvakrát ročně účastní odborných srovnávacích testů, které ověřují jejich odbornou způsobilost. OPCW je tedy rozhodně vysoce odborná organizace, která je schopná použití chemických zbraní potvrdit.

Je OPCW schopná říct, kdo útok provedl?

OPCW není politickou organizací, ale organizací technickou. Mandát inspekčních týmů může pouze použití chemických zbraní potvrdit, nebo vyvrátit.

Jak experti ověřují, že chemické zbraně byly raketovým úrokem zničeny? Je to vůbec možné zjistit?

Pokud je mi známo, takový případ nebyl zatím vůbec prověřován. Po raketovém útoku na syrskou leteckou základnu Šajrát, odkud měl být veden letecký útok s použitím chemické munice na Chán Šajchún, pracovníci společného vyšetřujícího týmu OPCW a OSN potřebné vzorky neodebírali.

A v případě dalšího raketového útoku v dubnu letošního roku na tři místa v Sýrii údajně spojená s výrobou chemických zbraní OPCW vůbec nepředpokládá, že by na místo měly přijet inspekční týmy a že by měly být odebrány nějaké vzorky.

Po raketovém útoku například na sklady chemických zbraní by mohlo dojít k rozmetání chemické munice nebo skladovacích kontejnerů a k uvolnění části těchto látek do ovzduší. Tím by mohlo dojít k sekundární kontaminaci terénu nebo objektů a k zasažení osob. To vše se následně dá zjistit odběrem vzorků a pečlivou analýzou.

Raketový útok ale není spolehlivou metodou ničení chemických zbraní a Konvence o zákazu chemických zbraní jej rozhodně pro tyto účely nikdy nepředpokládala.

K současnému vyšetřování v Dúmá – Rusko bránilo vstupu inspektorů do města z údajně bezpečnostních důvodů. Druhá strana tvrdí, že chtělo smazat stopy. Jak vypadá standardní postup?

V současné době je vše pojímáno především politicky, kdy každá strana uplatňuje své zájmy.  Smazat všechny stopy nelze. Není možné dekontaminovat terén a objekty v takovém rozsahu, aby nebyla nalezena stopová množství chemických látek.

Mluvíme především o sarinu, který údajně byl použit v Dúmá. Dokonce společně s chlorem, což je už naprosto nereálné, protože by v tomto případě došlo ke vzájemné reakci.

Skutečně hlavní mohly být bezpečnostní důvody, o čemž svědčí potřeba odminovat přístupové komunikace a eliminovat povstalecké odstřelovače. OPCW klade na první místo zajištění bezpečnosti svých inspektorů a ochranu jejich životů. A za bezpečnost inspekčních týmů odpovídá na svém území každý smluvní stát.

Vybavíte si případ, kdy došlo k napadení inspektorů?

Dne 27. května 2014 byl inspekční tým OPCW při přesunu do místa údajného použití chemických zbraní v Kafr Zaita napaden, což mu zabránilo dostat se na toto místo a učinit definitivní závěry. Přesto ale uvedl, že dostupné informace „poskytují spolehlivé stanovisko, že toxické chemické látky, s největší pravděpodobností látky dráždící plíce, takové jako chlor, byly systematickým způsobem použity v řadě útoků“.

Mohl byste uvést případ, kdy se inspektoři kvůli bezpečnosti na místo incidentu nedostali?

Jedním z takových případů je Chán Šajchún, kam žádní inspektoři OPCW nevstoupili. Vedoucí představitelé společného vyšetřujícího týmu OPCW-OSN rozhodli, že riziko je příliš vysoké.

Pozdější vyšetřování tohoto incidentu tedy komplikovalo, že tým neměl přístup na místo události, nemohl hovořit se svědky na místě incidentu, nemohl odebrat vzorky životního prostředí nebo zbytky údajné munice, nemohl posoudit geografii místa incidentu, navštívit nemocnice a kliniky, kde byly oběti zpočátku léčeny – zasažení a ostatní svědci byli přepraveni do sousedního státu, Turecka. Nemohl získat přímý přístup ke zprávám, včetně seznamu pacientů, lékařským záznamům, záznamům léčby, rentgenovým snímkům, laboratorním zprávám z těchto dřívějších léčebných zařízení.

Jak velké množství zbraní se v Sýrii podle vás nyní nachází? Mohl byste to porovnat s jinými státy?

Veškeré syrské chemické zbraně, deklarováno bylo 1308 tun chemických zbraní (kategorie I a II), byly zlikvidovány za přítomnosti inspektorů technického sekretariátu OPCW. Svědky této události byly Spojené státy, Francie a Velká Británie. OPCW za zničení těchto zbraní dokonce dostala v roce 2013 Nobelovu cenu. 

Pokud jde o hodnocení rizikovosti syrských chemických zbraní, tak političtí představitelé opakovaně zdůrazňovali jejich vážnou hrozbu. Někteří experti připravenost Sýrie k použití chemických zbraní zpochybňovali. Například Jean Pascal Zanders, jeden z významných světových expertů v oblasti chemických zbraní, prohlásil, že hrozba syrských chemických zbraní je vyostřena k ospravedlnění vojenské intervence v nepříliš vzdálené budoucnosti. 

Kterými bojovými chemickými látkami Sýrie disponuje?

Jsem přesvědčen, že Sýrie už žádné skutečné chemické zbraně – nervově paralytické a zpuchýřující bojové chemické látky – již nemá. Už více než čtyři roky jsou v Sýrii prováděny náročné inspekce OPCW, které nic takového nepotvrdily.

Nicméně Inspektoři upozorňují, že vlastnictví chemických zbraní v Sýrii nemohou vyloučit. Západní státy jsou přesvědčeny, že Sýrie i nadále chemické zbraně vlastní, v takovém případě mohou požádat o provedení inspekce na výzvu.

A co chlor? Mluví se o útoku chlorem.

Chlor je běžná chemická látka, současná roční celosvětová produkce dosahuje stovky milionů tun. Využívá se v chemickém, papírenském a textilním průmyslu, také i ve vodárenském odvětví. Větší množství se spotřebuje právě na výrobu polyvinylchloridu a dalších produktů, pesticidů, dezinfekčních prostředků a bělicích produktů.

Jestli někdo uvažuje o chloru jako o syrské bojové chemické látce, záleží to na kapacitě a možnostech syrského chemického průmyslu.

Které látky jsou nejdostupnější?

Samozřejmě nejdostupnější jsou běžné průmyslové látky, které jsou vyráběny v masovém měřítku, především chlor, fosgen a kyanovodík. Bez těchto látek se neobejde většina chemických výrob. Ale jak už bylo naznačeno – jako chemickou zbraň je možno využít jakoukoli chemickou látku. 

Ladislav Středa
Profil

Ing. Ladislav Středa, CSc. (nar. 1950)

Po absolvování Vojenské akademie v Brně v roce 1973 vykonával řadu technických funkcí v chemickém vojsku ČSLA, především v oblasti výzkumu a vývoje prostředků ochrany proti zbraním hromadného ničení.

Po odchodu z Armády ČR pracoval od roku 1996 do roku 2012 v oblasti kontroly zákazu chemických zbraní v národních úřadech pro implementaci Úmluvy o zákazu chemických zbraní v ČR (do roku 2000 působil na Ministerstvu průmyslu a obchodu a do roku 2012 pracoval na Státním úřadu pro jadernou bezpečnost). 

Vzhledem ke své pracovní pozici se podílel na implementaci úmluvy v České republice. Zapojil se do procesu vypracování legislativy a novelizace norem týkajících se chemických zbraní, dále se například podílel na přípravě vládní dohody mezi ČR a OPCW o poskytnutí pomoci. A byl přítomen u dalších aktivit a povinností, které pro Česko vyplynuly po přijetí Úmluvy.