Američané chtějí zakázat „věčné chemikálie“ PFAS. Mohou pronikat do lidské krve i mateřského mléka

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) představila dlouho očekávanou sadu opatření, kterými chce bojovat proti znečištění takzvanými perfluorovanými a polyfluorovanými látkami (PFAS). Mimo jiné hodlá zavést přísné limity pro koncentraci těchto toxických chemikálií v pitné vodě. PFAS jsou totiž spojovány se závažnými zdravotními problémy včetně rakoviny.

Látkám tohoto typu se přezdívá „věčné chemikálie“, protože se v přírodě rozkládají velmi pomalu. Používají se k výrobě povrchů, které mají odolávat vlhkosti, mastnotě nebo zašpinění, jako jsou rozšířené materiály Gore-Tex a teflon nebo kosmetické produkty.

Když se skrze vodu nebo jídlo dostanou do krevního oběhu, zůstávají v organismu natrvalo a podle expertů mohou způsobovat rakovinu, onemocnění jater, poruchy imunitního systému nebo pokles plodnosti u mužů.

Nedávné studie dokonce prokázaly, že se PFAS dostávají i do mateřského mléka, a mohou tak pronikat i do těl těch nejmenších dětí. 

PFAS musí pryč

Nový plán EPA si klade za cíl omezit vypouštění perfluorovaných a polyfluorovaných látek do přírody, urychlit čištění kontaminovaných lokalit a navýšit investice do souvisejícího výzkumu. Agentura podle AP avizovala „agresivní“ limity ohledně výskytu v pitné vodě či zavedení požadavku, aby výrobci PFAS informovali o toxicitě svých produktů. Také se údajně snaží PFAS oficiálně o označení za nebezpečné látky, což by jí poskytlo páku na firmy zodpovědné za znečištění.

„Je to odvážná strategie,“ řekl o balíčku ohlášených kroků ředitel EPA Michael Regan. Plán podle něj zahrnuje okamžitá opatření, ale i návrhy, které budou uváděny do praxe během celého funkčního období amerického prezidenta Joea Bidena. „Použijeme všechny nástroje v naší výbavě, abychom omezili kontakt lidí s těmito toxickými chemikáliemi,“ uvedl Regan.

Chemie v krvi

Podle odhadu amerických vědců z roku 2015 se PFAS nacházely v krvi sedmadevadesáti procent Američanů. Experti na veřejné zdraví přitom tvrdí, že jediný způsob, jak zabránit další kontaminaci životního prostředí, je zcela zakázat používání těchto látek.

Tímto směrem se nedávno vydal americký stát Maine, který zakázal používání perfluorovaných a polyfluorovaných látek ve všech prodávaných výrobcích od roku 2030. Jednalo se o první plošné opatření tohoto druhu poté, co jinde vlády přijaly dílčí restrikce.

Dánsko například jako první země v EU zakázalo používání těchto látek v potravinových obalech. Unie jako celek aktuálně připravuje plošný zákaz, přičemž podle webu Politico by jej mohly členské země definitivně schválit do čtyř let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled