Povrchová voda

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi na jihu Moravy mohly podle Biologického centra Akademie věd znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Podle závěrů vědců úhyn nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny, o čemž se v době události spekulovalo. Rybáři a hasiči minulý rok v červenci zlikvidovali asi dvaačtyřicet tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále zkoumat.

Podle nového výzkumu obsahuje dešťová voda téměř všude na Zemi nebezpečné množství „věčných chemikálií“, tedy látek známých pod zkratkou PFAS.

Česko i nadále trápí sucho. Letos země zažila už šestý nadprůměrně teplý rok v řadě. Problémy, kterým Česko čelí, popisují i data ministerstva životního prostředí. Ta například ukazují, že za posledních sto let zmizel milion hektarů mokřad, tuzemské řeky se zkrátily téměř o třetinu a třeba plocha rybníků od 17. století klesla o 70 procent. Léta podceňovaný problém chce zmírnit novela vodního zákona, s jejímž projednáváním začala sněmovna.

V Česku je stále hydrologické sucho, i když se za poslední týden situace mírně zlepšila a půdní sucho se významně snížilo, řekl v pořadu Události, komentáře klimatolog Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Pavel Zahradníček. Sucho pociťují i některé obce, které nemají ve studních dostatek vody. Jednou z nich je Jedousov na Pardubicku, kde se podle starosty Jiřího Koženého zhoršily sousedské vztahy poté, co jeden hlubší vrt stáhl vodu ostatním.

Od pátku mohou obce žádat o peníze na vybudování vodovodů a kanalizací. Novou výzvu spustilo ministerstvo životního prostředí, které rozdělí celkem 2,5 miliardy korun. Peníze mají pomoci v boji se suchem a zlepšit kvalitu podzemních i povrchových vod. Bez napojení na vodovod zůstávají v Česku stovky obcí.

Ubývání vody v krajině má vliv i na přírodu v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně při výzkumu zjistili, že v jeskynním prostředí ubývá vody, což se projevuje mimo jiné úbytkem nitěnek a žížal. Na povrchu jsou změny dobře viditelné, protože usychají jehličnany.

Na enormním suchu, se kterým se Česko potýká, se podílí i neschopnost měst zadržet a využít dešťovou vodu. Veřejná prostranství jsou vytvořena tak, že většina spadlé vody odteče zcela bez užitku do kanalizace nebo rovnou do řeky. Nevhodně vybudované bývají i pásy zeleně, upozorňuje David Stránský z ČVUT a Asociace pro vodu ČR, který s kamerou ČT procházel místa hlavního města Prahy.

Dosavadní průběh zimy dává naději, že by zásoby sněhu mohly, alespoň částečně, vykompenzovat loňské sucho. Jak ale upozornil v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), některé obce musí být i v únoru zásobovány s pomocí cisteren s pitnou vodou. To podle něj nikdo nepamatuje. A lidé se tak musí na nedostatek vody lépe připravit.

Ministerstvo životního prostředí v pondělí vypsalo výzvu na projekty takzvané velké dešťovky pro obce, ve které je k dispozici miliarda korun. Radnice mohou o tyto peníze žádat například na výstavbu velké nádrže pod komunikacemi, dotace slouží i pro výstavbu zelených střech. Ministerstvo tak chce podpořit lepší zacházení se srážkovou vodou, uvedl na brífinku ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) po jednání Národní koalice pro boj se suchem.

Na budoucí generace čeká „časovaná bomba“. Ubývají zásoby podzemních vod, varují vědci ve studii vydané v pondělí.