Dosavadní průběh zimy dává naději, že by zásoby sněhu mohly, alespoň částečně, vykompenzovat loňské sucho. Jak ale upozornil v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), některé obce musí být i v únoru zásobovány s pomocí cisteren s pitnou vodou. To podle něj nikdo nepamatuje. A lidé se tak musí na nedostatek vody lépe připravit.
„Splachovat pitnou vodou je barbarství, vodní blahobyt skončil,“ říká ministr Brabec
Zima, která je po suchém létu vydatná na sníh, je podle ministra Brabce dobrým předpokladem, že by se suchý rok nemusel opakovat. Ale ne zárukou. „Momentálně máme ve sněhu tři a půl miliardy kubíků vody, to je velké množství, několikanásobek vody, kterou pojme třeba celá Vltavská kaskáda,“ uvedl v pátečním Interview ČT24 ministr životního prostředí.
„Ale historická paralela, na kterou si někteří pamětníci vzpomenou: traduje se, že největší sucho bylo roku 1947 a světe div se, zima byla mimořádně bohatá na sníh a přece pak bylo rekordní sucho,“ dodal Brabec s tím, že dostatek sněhu tedy nemusí nic znamenat.
„Je to velmi dobrý předstupeň, protože se nám plní přehradní, a hlavně vodárenské nádrže, které byly ve velmi špatném stavu, některé na třiceti, čtyřiceti procentech objemu,“ dodal ministr.
I přes zimu s bílou pokrývkou však stále zůstávají místa, která trápí sucho. „Dokonce silné až mimořádné. Studny a vrty, na které je napojeno více než milion lidí především v malých obcí, mají problém,“ upozornil.
Podle Brabce ale není možné nyní odhadnout, zda a které obce budou mít v létě problémy s vodou. „To je to, co se bude rozhodovat zhruba v březnu. Pokud by únor a březen probíhal pomalejším táním a voda se vsakovala, je šance, že by alespoň částečně sníh vyrovnal deficit posledních pěti suchých let alespoň v některých částech území. To se nám nepodaří všude. Latentní deficitní oblasti jsou třeba jižní Morava, část Polabí, Litoměřicko, Rakovnicko, Lounsko, tam se nám to asi nepodaří vyrovnat,“ nastínil.
Konflikty kvůli vodě mohou v obcích narůstat
A podle Brabce tak hrozí i narůstající konflikty kvůli vodě. „Ony ty malé války už v desítkách, ve stovkách obcí jsou. Ještě teď je celá řada obcí, které jsou zásobovány cisternami, i v únoru, což je neuvěřitelný stav a možná naprosto historicky poprvé. Objíždím celou republiku a bavím se se stovkami starostek a starostů a pamětníci, kterým je devadesát let, nepamatují, že by někde v té obci vyschla studna, až třeba vloni, nebo předloni,“ řekl.
To podle něj vede i ke sporům a konfliktům kvůli vodě, třeba mezi místními a chalupáři, kteří přijedou na víkend. „Zapnou napájení bazénu, nebo zalévání zahrad, a starousedlíkům klesne voda. Pokud měli dvacet metrů vody ve studni a klesla na osmnáct, tak to nikdo neřešil. Ale když mají dva metry a klesne na metr, vznikají hádky a tlaky na místní samosprávu, aby to řešila,“ vylíčil typickou situaci ministr.
Podle něj tak ministerstvo i obce a města musí stále více promýšlet stavby i v souvislosti s hospodařením s vodou. „Například obec rekonstruuje náměstí, pod ním udělá nádrž na tisíc kubíků a nad ní propustnou dlažbu. Místo toho, aby dešťová voda šla do kanalizace a bez užitku odtékala, využívají ji obce třeba na zalévání. Reálně projekty fungují, inspirujeme se řadou západních zemí,“ konstatoval Brabec. Obce na podobné projekty mohou z ministerstva dosáhnout až na osmdesátiprocentní dotaci.
A připomněl, že podobný dotační program, nazvaný „malá dešťovka,“ je určený i pro využití dešťové vody třeba v domácnostech a zahradách. „Z koupelen odtéká málo znečištěná voda, splachujeme pitnou vodou, což je barbarství, které nám dříve nepřišlo, ale vodní blahobyt skončil,“ upozornil Brabec.
Přitom jen minimum z toho jde do skutečné spotřeby vody na pití či vaření. „Spotřeba na obyvatele a den je zhruba 87 litrů pitné vody, dříve to bylo 170 litrů, tedy jsme spotřebu pitné vody výrazně snížili, ale jen desetinu potřebujeme na jídlo a na pití a zbytek proumýváme, prosplachujeme v záchodech a podobně,“ dodal.