Na klimatické změny připravují lesy pracovníci Mendelovy univerzity v Brně. Snaží se pěstovat odolnější rostliny už v lesních školkách a dlouhodobě vysazují listnaté stromy a jedle. Smíšené lesy se s nepříznivými podmínkami vyrovnávají líp.
Letos na jaře vysadili lesníci Mendelovy univerzity 270 tisíc nových stromků. Polovina sazenic ale především kvůli suchu uhynula. „Letošní rok byl opravdu extrémní a ani ten dub, který je na takovou plochu přímo předurčen, tak ani ten to bohužel letos nezvládl,“ řekla lesní z Mendelovy univerzity Monika Bejčková.
„Když se nám v prvním, druhém nebo dokonce třetím roce nepodaří dosáhnout minimálních počtů, tak se plocha stává více nehostinná. To pro nás znamená více úsilí a nákladů,“ dodala Bejčková. Suché sazenice jsou i v lesních školkách, i když je pracovníci dvakrát denně zalévali.
Proto zkouší vypěstovat odolnější rostliny. Na rozdíl od těch klasických, které rostou v zemi, rostou ve speciálních květináčích. Jedná se o takzvané krytokořenné sazenice, jejich kořeny jsou obaleny hlínou.
„Nese si s sebou živiny v balu, kořeny nejsou poškozeny. Jsou tam speciální látky, které vážou vodu, a tím i šetříme vodu a zabraňujeme škodám suchem,“ vysvětlil vedoucí výroby sazenic Školního lesního podniku Křtiny Mendelovy univerzity Václav Hurt.
Oproti klasickým sazenicím jsou ale třikrát dražší. Jestli skutečně odolají nepříznivým klimatickým změnám, uvidí lesníci příští léto. Některé totiž zasazují už teď na místě, kde byly stromy oslabeny suchem a napadeny kůrovcem.
„Hlavní opatření, které spatřujeme my, jsou co nejpestřejší druhové skladby. Jsme na ploše, kde převažují jehličnany, a proto jsme se rozhodli zvýšit podíl listnáčů, zrovna sem dáváme buky,“ uvedl zástupce ředitele Školního lesního podniku Křtiny Mendelovy univerzity Pavel Čacký.
Smíšené lesy jsou odolnější díky tomu, že každá dřevina má jiné vlastnosti a je schopná odolávat různým vlivům. Stromy se dokonce navzájem podporují a chrání. Proto je dalším řešením pěstovat i lesy různorodé výškou a věkem.
