Česko už trpí suchem, které narušuje stabilitu systému, varují vědci z projektu InterSucho

Sucho se v České republice změnilo. Už neohrožuje jen zemědělce, ale celou společnost a systém, upozorňují experti z projektu InterSucho. Problém se týká téměř celého státu.

Po čtyřech letech trvalého srážkového deficitu se hydrologické a zemědělské sucho v Česku proměnilo i v sucho socioekonomické. Označuje se tak stav, kdy nedostatek vody zasahuje do produktivity a stability systému.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu na velké části republiky chybí od ledna 2015 do září 2018 proti průměru přes 500 milimetrů srážek, někde dokonce 700 milimetrů, řekl na konferenci v Brně jeden z tvůrců projektu pro zemědělce InterSucho Miroslav Trnka.

Trnka při pohledu na mapy sucha v Česku od roku 2000 uvedl, že od té doby nebylo v republice území, kterému by se sucho za tu dobu vyhnulo.

„Jen při pohledu na mapy lze konstatovat, že frekvence sucha se statisticky významně zvyšuje,“ řekl Trnka. Modely ukazují, že to tak bude dál, a vědci odhadují, že příští rok by mohla být globální teplota tak vysoká jako v roce 2016, který byl dosud nejteplejší v historii.

Sucho se stává pravidlem a kompenzace ho nevyřeší, říká tvůrce InterSucha

„Křivka produkce oxidu uhličitého posledních 150 let exponenciálně roste, proto lze očekávat, že dále bude růst i teplota. Už nikdo nepochybuje, že se nás změna klimatu netýká,“ řekl Trnka.

Zemědělce letos nepostihlo sucho jen v Česku, ale prakticky v celé západní a střední Evropě. V Polsku se škody v tomto roce odhadují na 11 miliard korun, v Belgii na 6,75 miliardy a v Německu na 17 miliard.

„V Rakousku úhrn škod neznáme, ale výrazně byl zasažen sever a západ Rakouska. Přitom Rakousko je nám dáváno za příklad správného hospodaření a péče o krajinu, ale také musí vyplácet kompenzace,“ řekl další z tvůrců InterSucha Petr Hlavinka.

Kompenzace dostanou i čeští zemědělci. Další z tvůrců InterSucha Zdeněk Žalud však zemědělce varoval, že brzy na kompenzace pravděpodobně nedosáhnou, protože limitem je propad alespoň o 30 procent proti tříletému průměru a ten se vlivem stále častějšího sucha snižuje. „Evropa platí kompenzace za postižení náhodnými jevy. Sucho se však stává pravidlem. A kompenzace sucho nevyřeší. Řešením je pouze adaptace hospodaření a krajiny, aby dokázala zadržet více vody. Sucho bude, to je jisté,“ řekl Žalud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...