Při České zemědělské univerzitě (ČZU) v Praze vzniklo Centrum pro vodu, půdu a krajinu. Má zjistit, jak adaptovat českou krajinu na probíhající klimatické změny. Hlavní směr činnosti v ochraně před suchem a povodněmi má nabídnout koncept Chytré krajiny zahrnující opatření typu retenčních nádrží či prostor pro zachycení vody, které by měly krajinu uchránit při dlouhotrvajícím suchu i přívalových srážkách.
Česko se připravuje na sucho i povodně. V Praze vzniklo pracoviště, které navrhne Chytrou krajinu
Události ČT: V Praze vzniklo pracoviště, které připravuje chytrou krajinu (zdroj: ČT24)
Česká krajina na více než 80 procentech rozlohy nezvládá sucho v kombinaci se stále častějšími povodněmi. Podle rektora ČZU a hlavního koordinátora nově vzniklého centra Petra Skleničky je potřeba krajinu na klimatickou změnu adaptovat.
Jediné univerzální řešení na tak složitý a rozsáhlý problém však podle Skleničky neexistuje. Je zapotřebí řada dílčích opatření z oblastí politiky, legislativy, dotačních pravidel, vzdělávání i výzkumu. Česko má podle rektora sice mnoho dobrých nápadů, strategií i koncepcí, chybí však pilotní projekty adaptačních opatření. Právě to by mělo být úkolem pro nové centrum.
„Jednotlivé relevantní výzkumné týmy ČZU spojujeme a hledáme komplexní řešení na pomezí aplikovaného výzkumu a praxe. Naším odběratelem musí být ministerstvo zemědělství, jednotliví zemědělci a jejich farmy, lesní hospodáři a jejich lesní správy, obce nebo projektanti pozemkových úprav,“ říká Sklenička. Centrum spolupracuje s řadou dílčích týmů z významných institucí v Česku i zahraničí.
Co je Chytrá krajina?
Hlavním směrem činnosti centra má být koncept Chytré krajiny. Pod tímto sofistikovaným názvem se ukrývají vcelku jednoduchá, ale přitom účinná opatření. Principem je vytvoření dostatečně velkých retenčních a akumulačních prostor pro zachycení vody především z přívalových srážek. Vyspělým závlahovým systémem se pak voda musí rozvádět po celé krajině v době sucha. Pokud se systém podaří dotáhnout do konce, výsledkem bude v evropském kontextu unikátní krajina.
V současnosti centrum začíná pracovat na projektech Chytrá krajina I až III. „Jde o projekty tří typů: zemědělské, lesní a urbanizované krajiny. Všechny projekty startujeme na pozemcích ČZU, abychom to, co vyprojektujeme, mohli okamžitě realizovat a monitorovat,“ doplnil rektor Sklenička.
Podle 80 procent Čechů je sucho závažný problém
Obavy ze sucha nemají jen experti, ale také většina populace v České republice. Téměř 80 procent Čechů považuje sucho za závažný problém, pouze přes sedm procent si myslí opak. Osm z deseti lidí navíc očekává zhoršení situace se suchem v příštích 20 letech v případě, že by se stát aktivně nevěnoval řešení. Vyplývá to z průzkumu Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Nejpravděpodobnější dopady sucha v příštích 20 letech jsou podle respondentů průzkumu zvýšení ceny vody a potravin, úbytek vody v potocích, řekách, mokřadech či rybnících, zvýšené množství požárů nebo neúroda.
Téměř 77 procent účastníků průzkumu si přeje, aby sucho aktivně řešil stát. „Kroky státu v této oblasti podporuje více občanů než například řešení nízkých platů,“ řekl sociolog a spoluautor výzkumu Tomáš Chabada. Odpovědnost za řešení sucha by podle Čechů měly nést především ministerstvo životního prostředí, správy povodí, ministerstvo zemědělství a vláda.
Mezi opatřeními, kterými by stát mohl problém se suchem řešit, mají nejvyšší podporu využití dešťové i vyčištěné odpadní vody, tvorba přírodních prvků zadržujících vodu v krajině, například remízků, mezí na polích a mokřadů, změna hospodaření v lesích a na zemědělské půdě nebo opatření pro zadržování vody ve městech.
Má voda zdražovat?
„Veřejnost rozděluje názor na to, zda při vyhlášení sucha zvyšovat celkovou cenu vody či zavádět limity pro spotřebu vody v domácnosti. Rezervovaně pak Češi vnímají výstavbu přehrad, výsadbu zeleně na střechách budov a zvýšení ceny vody za nadměrnou spotřebu. Většina Čechů jednoznačně odmítá omezení dodávek vody pro domácnosti či trvalé zvýšení celkové ceny vody,“ doplnila environmentalistka a spoluautorka výzkumu Renata Svobodová.
Řada Čechů podle výzkumu už nyní šetří vodou v domácnostech například sprchováním místo koupání ve vaně, používáním zařízení na úsporu vody nebo zachytáváním dešťové vody k následnému využívání. „Potenciál má například hledání alternativ ke splachování pitnou vodou, s nímž nesouhlasí 71 procent veřejnosti,“ dodala Svobodová. Celkově se podle ní ukazuje, že s vodou šetrněji hospodaří starší lidé.