Nedostatek deště a sněhu sužuje Česko už pět let. Nejvíc severní a východní Čechy

Nahrávám video

I když se v některých oblastech Česka už objevil sníh, země se dál potýká s nekončícím suchem. Letošek je přitom už pátým extrémně suchým rokem za sebou. Dopady na krajinu se tak podle meteorologů sčítají. Hlavní příčinou sucha je podle odborníků nedostatek srážek – v některých oblastech chybí tolik vody, jako by tam rok nepršelo. Nejhorší situace panuje na severu a východě Čech.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zveřejnil zprávu s  prvními výsledky vyhodnocení sucha v roce 2018. Ty ukázaly, že se Česko potýká s velkým nedostatkem vody už pět let. Za tu dobu napršelo a nasněžilo v průměru o 13 procent vody méně než obvykle –  jako kdyby v součtu osm měsíců vůbec nepršelo.

Podle ČHMÚ lze za sucho považovat období bez vláhy, které trvá několik týdnů až měsíců. Česko se přitom s nedostatkem dešťových a sněhových srážek potýká už od roku 2014. „Rok 2014 byl prvním rokem, který z hlediska průměrného ročního množství srážek na území ČR vykázal deficit cca 5 procent dlouhodobého průměru 1981–2010,“ stojí ve zprávě.

I když byl letošní rok velmi suchý, v roce 2015 toho napršelo a nasněžilo ještě o něco méně, poukazují odborníci. „Letošní rok není nejsušší, protože tím byl rok 2015. Ten letošní je ale už pátý v pořadí, tudíž se deficity sčítají a dopady na krajinu a na povrchové i podzemní vody se tím znásobují a jsou mnohem vyšší než v roce 2015,“ vysvětlil hydrolog ČHMÚ Radek Čekal.

  • Počítá se od 1. listopadu do 31. října. Začátek období je zvolený tak, aby se pevné srážky zúčastnily odtoku ještě ve stejné časové jednotce – v listopadu a prosinci je totiž předpoklad, že se sníh na horách udrží do dalšího kalendářního roku. 
  • Zdroj: ČHMÚ

Právě nedostatek deště a sněhu je hlavním důvodem nástupu sucha. „Příčiny sucha jsou ovšem komplexnější a nejsou spojené jen s aktuálním nedostatkem atmosférické vody,“ uvádí ČHMÚ. Sucha přitom v posledních letech sužují nejenom Česko, ale i okolní státy.

Nejvíc nedostatek deště zasáhl Liberecko

V obou nejsušších letech (2015 a 2018) trápil nedostatek deště všechny regiony v Česku. „V roce 2015 jsme zaznamenali největší deficit v kraji Libereckém a Královéhradeckém a na severu Moravy. V roce 2018 ke zmiňovaným krajům přibyl ještě kraj Pardubický,“ stojí ve zprávě.

Plošný deficit srážek v krajích ČR za období hydrologických roků 2014–2018
Zdroj: ČHMÚ

Podle Radka Čekala jsou regionální rozdíly značné. Za posledních pět let chybí v Libereckém kraji 757 litrů na každý metr. Naopak tradičně sušší jižní Morava z toho tentokrát vychází nejlépe, deficit je „jen“ přes 300 litrů.

Plošný deficit srážek v krajích ČR za hydrologický rok 2018
Zdroj: ČHMÚ

Co se týká jednotlivých povodí, nejhorší situace je také na severu Česka. Konkrétně se jedná o českou část povodí Odra – Lužická Nisa a povodí Odry. Naopak relativně menší deficit srážek vykazují povodí v jižní polovině Česka – povodí Dyje a Vltavy.

Jestli bude suchý i příští rok, přitom zatím nikdo netuší. „Většinou to bývají čtyři, maximálně pět let, a potom se to zase otočí a bývají roky vlhčí. Ale samozřejmě může být suchý tak jako letošní rok,“ uvedl Radek Čekal. 

Sucho s létem neskončilo

Se suchem se Česko nepřestalo potýkat ani na podzim. Letošní rok přitom nebyl jen mimořádně suchý, ale také teplý. To mělo dopady na celou ředu oblastí. Například  o prázdninách měli hasiči navzdory výstrahám a zákazům rozdělávání ohňů nejvíc práce za poslední tři roky.

Miliardové ztráty hlásí zemědělci – celková suma se podle odhadu agrárníků vyšplhala až na 11 miliard korun. Letošní zájem o náhrady byl tak přibližně třikrát vyšší než loni. Nedostatek srážek přidělává starosti také vlekařům, kteří se připravují na umělé zasněžování sjezdovek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku byl na dvou úsecích železnice zastavený provoz vlaků. Na tratích byly nánosy bahna, uvedly České dráhy (ČD).
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 4 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 4 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 5 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 7 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.