Úprava, která opětovně zavedla možnost dvojích zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy, je diskriminační a porušuje ústavu, míní senátor Jiří Růžička (nestr. a člen senátorského klubu ODS a TOP 09), který zároveň patří k předkladatelům návrhu k Ústavnímu soudu (ÚS) na její zrušení. Podle autorky změny, poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS), zápisy v této formě proběhly již letos a žádné problémy nezaznamenala. Změna má podle ní naopak pomoci k lepší integraci. Proti dvojím zápisům se však staví experti i některá ministerstva.
Řeč je o právní úpravě, která letos opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Zatímco běžné zápisy jsou v dubnu, ředitel či ředitelka může po dohodě se zřizovatelem stanovit zápis výhradně pro cizince s dočasnou ochranou, v tomto případě jde tedy primárně o ukrajinské děti, až od 1. června do 15. července. Jde o možnost, nikoliv povinnost. Výsledkem má být rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integrace.
Senátoři, kteří nyní požádali ÚS o zrušení dané úpravy, schválenou změnu ale pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň. O podaném návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Senátoři poukazují na možnost zneužití zákona. Zřizovatel více škol může určit, které vyhlásí zvláštní zápis a které nikoliv. „Takový postup povede k tomu, že cizinci s dočasnou ochranou se budou hlásit primárně na tuto jedinou školu, kde zvláštní zápis neproběhne, a na tuto školu pak budou také přijati. Tím fakticky dojde k segregaci tím, že budou tito cizinci koncentrováni na jediné škole,“ popsali senátoři, kteří se obávají právě vzniku segregovaných škol.
Zajíčková: Návrh zlepší integraci
Podle Zajíčkové, která je zároveň pedagožkou, stojí za změnou naopak potřeba zlepšení integrace zejména v oblastech, které jsou „postiženy“ silnou koncentrací cizinců, potažmo Ukrajinců. „Když se koncentruje v jedné třídě velké množství cizinců, kteří mají společný jazyk, tak to integraci nepřispívá,“ uvedla pro ČT24 s tím, že i rodiče v tuzemsku se obávají toho, aby se jejich dítě dostalo do své spádové školy. Schválený návrh podle ní vychází z informací z terénu.
Senátor Růžička, který je rovněž pedagogem, naopak pro ČT24 zdůraznil, že tato změna porušuje ústavu, Listinu základních práv a svobod, dokonce prý i mezinárodní Úmluvu o právech dítěte. „Jedná se o věci jako právo na vzdělání, právo zacházení nebo právo menšin v porovnání s většinou, právo na vzdělávání a tak dále. Zároveň žádáme Ústavní soud o to, aby to posoudil a zrušil i kvůli legislativnímu procesu. Ten nebyl správný,“ tvrdí. Podle senátorů návrhu nepředcházela odborná diskuze a není dostatečně podložený daty.
Na to upozornila i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Postup byl zvolen bez jakékoliv odborné diskuze, tento poslanecký přílepek nebyl prodiskutován s učiteli, s nevládními organizacemi, které se dlouhodobě zabývají vzděláváním dětí cizinců, dětí s migrační zkušeností,“ podotkla s tím, že z celé věci byla vynechána běžná povinná připomínková místa – například Úřad vlády či ministerstvo práce.
„Ministerstvo školství se stavělo aktivně proti tomuto návrhu. Vím, že i ministerstvo vnitra. Že tato věc byla schválena, nepovažuji za dobré, považuji tento krok za diskriminační, nesprávný,“ dodala zmocněnkyně. Podle ní návrh nyní riziko segregace spíše přináší a je v podstatě krokem zpět. Rozhodnutí Senátu tak vítá a pokud by je senátoři neučinili, obrátila by se na Ústavní soud prý ona sama.
Resort školství se už dříve nechal slyšet, že zvláštní zápisy nepokládá za vhodné řešení, protože znevýhodňují děti s dočasnou ochranou oproti ostatním dětem cizinců, které se zapisují společně s českými dětmi. Zároveň se prodlužuje doba nejistoty ohledně počtu budoucích prvňáčků, protože správní řízení skončí až v letních měsících. Možnosti zvláštního zápisu přesto letos využily například některé školy v Praze.
Proti nyní už schválenému návrhu se na začátku roku stavěl i veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, který změnu „považuje za neopodstatněnou a škodlivou.“ Zvláštní termíny zápisů pro ukrajinské děti fungovaly v prvních letech po vypuknutí války jako dočasné řešení. Pro školní rok 2024/2025 je však následně zákonodárci zrušili, neboť je již nepovažovali za potřebné.
„Zvláštní zápisy již splnily svůj původní účel a pro jejich opětovné zavedení není za současné situace dobrý důvod. Vyčleňování ukrajinských dětí by naopak mohlo vést k ohrožení jejich přístupu ke kvalitnímu vzdělání a ke vzniku segregovaných tříd,“ míní Křeček.
Růžička: Zřizovatelé měli možnost se připravit
Růžička zmínil, že přijatá úprava vychází z dojmů a názorů ředitelů, kde skutečně mají problémy, což nepopírá. „Ale míst na školách je hodně, daleko víc, než potřebujeme. Je jasné, že někde místa nejsou. Ale ukrajinské děti jsou tu už tři roky a zřizovatelé měli pravděpodobně možnosti se na to připravit. Jestli to udělali, nebo ne, je už jejich problém,“ domnívá se.
Podle něj se změna také blíží populistickým návrhům a snahám některých politických stran. Další rovinou je pak podle něj ta lidská. „Rozhodli jsme se naši frustraci z toho, že něco nezvládáme, léčit na dětech, které utekly, které zažily válku, jejichž tatínkové někde na frontě bojují nebo dokonce padli. To si myslím, že z hlediska lidského není úplně v pořádku,“ je přesvědčený senátor.
Obavy z diskriminace a segregace jsou namístě i podle analytika vzdělávání z organizace PAQ Research Jana Zemana. „Jakmile necháme Ukrajince zapisovat až ve druhé vlně, tak jen po podporujeme diskriminaci,“ podotkl. Podle něj je nepředstavitelné vyhlásit pro děti, které například již chodí do mateřské školy v místě svého bydliště, sekundární zápis na základní školu na druhém konci města či městské části, kam by měly šesti- až sedmileté děti dojíždět městskou hromadnou dopravou.
„Poté bychom zároveň měli chtít po Ukrajincích, aby pracovali, o děti se nemuseli starat a ty aby chodily do mateřských a základních škol. To je něco, co tenhle návrh nepodporuje,“ sdělil expert.
Podle Zajíčkové se ale nyní vytváří umělý problém, protože v terénu prý není žádné volání po tom, aby se dvojí zápisy zrušily. Dodala, že dvojí zápis v praxi proběhl již letos a využilo toho minimální množství škol. A ty, které tak učinily, dle ní problémy nezaznamenaly.
„Ukrajinská komunita, s kterou jsem byla při tvorbě návrhu v intenzivním kontaktu, s tím vůbec nemá problém. Jsou vděční za to, že jejich děti mohou chodit k nám do školy. A protože většina z nich předpokládá, že se vrátí na Ukrajinu, anebo proto, že velmi často se stěhují za prací, tak netrvá na tom, aby děti chodily do nejbližší školy. Jsou připraveni na to, že děti budou třeba dojíždět,“ tvrdí poslankyně.
Jde dle ní také o nástroj, který dává ředitelům a zřizovatelům možnost lepší koordinace. Zdůraznila, že nikdo dětem neupírá právo se vzdělávat. „Ty děti do škol chodí, jen třeba ne do nejbližší spádové školy. Ale upřímně – ani české děti nemají garantováno v některých exponovaných územích, že do spádové školy budou chodit,“ podotkla.
Zeman: Návrh je nelogický
Zeman ale zmínil, že návrh je nelogický i kvůli tomu, že první zápis je vyhlášen pro všechny tuzemské děti, nejen pro ty s trvalým bydlištěm v oblasti školy. V této souvislosti hovořil o takzvané spádové turistice. „A najednou ti Ukrajinci jsou žáky až, dejme tomu, třetí kategorie. (Přijdou na řadu) tedy poté, co se zapíší i české děti, které například nemají na konkrétní základní školu nárok,“ vysvětlil expert.
Současná situace s dvojími zápisy je podle něj také nesystematická. „Možná kdyby návrh říkal například to, že stejná městská část bude mít vždy zápisy otevřené pro všechny děti, tak by to dávalo větší smysl,“ myslí si. Nelogické je podle něj také argumentovat tím, že je potřeba snížit počet ukrajinských dětí ve třídě. „Je přece lepší otevřít dvě třídy na té stejné škole,“ dodal s tím, že se tu ale naráží na dlouhodobý problém Prahy a jejích nedostatečných kapacit mateřských, základních a středních škol. „Demografické predikce jsou pořád stejné a děje se ohledně toho velmi málo dalších kroků,“ zmínil.
Podle Růžičky umožňuje přijatá úprava zřizovatelům a ředitelům škol, kteří v posledních třech letech situaci „zanedbali“ a například nenavýšili kapacitu, řešit tím, že řeknou, že děti neumístí, přičemž jim to umožňuje zákon. „Přesně to se nám nelíbí,“ zdůraznil senátor.
Podle něj jsou také dané problémy v místech, kde se najednou shromáždilo velké množství obyvatel. „Developeři staví domy a byty v místech, kde zřizovatelé netlačí na to, aby tam zároveň postavili i školu. Tři roky jsou ty děti tady, je jich tu 80 tisíc pod 18 let a někteří zřizovatelé problém neřeší tak, jak by měli – tedy systematicky,“ uvedl. Místo toho se vše řeší tím, že se přijme zákon, který on a další lidé považují za protiústavní.
Mezi zastánci dvojích zápisů je například starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS), který o problematické situaci s integrací hovořil už v dubnu. Integrace podle něj funguje lépe, když je počet cizinců ve třídě menší a více korigovaný. „Já prostě nechci mít v jedné třídě osm až devět dětí, které neumí česky. To je hrozně nefér vůči všem,“ sdělil. Integrace cizinců podle něj funguje lépe, pokud je jich ve třídě méně. „Praha 9, kdybyste ji počítali jako město, má třetí nejvyšší počet ukrajinských školáků,“ doplnil.
Růžička v reakci na jeho slova zmínil, že žije a pracuje v Praze 6, kde je ve třídách poměrně vysoký počet dětí, které nejsou českými rodilými mluvčími. „Museli jsme se s tím vyrovnat také. A tento zákon jen říká: Ne, cizinci sem klidně můžou chodit, můžou mít zápisy v normálním termínu, týká se to jen ukrajinských dětí, tedy těch, které požívají právo dočasné ochrany. Takže třeba ruské či běloruské děti můžou jít k zápisu normálně, ale ty ukrajinské, které musely utéct před válkou, k němu půjdou až ve chvíli, kdy na škole nějaké místo zbyde,“ podotkl.
Podle Zajíčkové jde ale jen o dočasné řešení po dobu krize. Zdůraznila také, že neví, proč by se zákon nyní měl rušit, protože se „senátoři rozhodli, že je diskriminační“. „To prostě není diskriminace,“ akcentovala. Dodala, že ji nikdo nemůže osočovat, že by vytvářela protiukrajinské nálady. „Naše škola jako jedna z prvních vytvořila školní místa pro děti. Zřídili jsme i mateřskou školku,“ zmínila a poukázala na to, že se ale musí „trochu zohlednit české děti, které tu mají kořeny“.
Senátor oponoval, že například Praha 8 má průměrnou naplněnost prvních tříd na úrovni šestnácti žáků v každé třídě. „Takže jaký tady kdo vytváří problém? Ten, kdo píše zákony, které jsou diskriminační,“ zopakoval.
Možnost zvláštních zápisů měli senátoři jako bod na programu jednání v lednu. Po několikahodinové diskuzi ji jako horní komora ale neodmítli. „Když se hlasovalo, tak naše snaha toto vyřadit ze zákona Lex Ukrajina se nesetkala s podporou všech, setkala se s podporou části senátorů. Bylo to velice těsné. Zato ale podání k Ústavnímu soudu podepsala velká část senátorů,“ podotkl Růžička.
Šimáčková Laurenčíková také dodala, že spousta odborníků po příchodu dětí z Ukrajiny před segregací varovala. Ta však podle ní nenastala. „My jsme naopak dáváni za příklad dobré praxe ostatním evropským zemím v tom, že jsme dokázali většinu dětí zapojit do hlavního vzdělávacího proudu,“ vypíchla.
Doufá, že současná praxe bude zrušena, protože podle ní odporuje principu rovného zacházení a je „velmi nebezpečná“. „Je to určitý precedens, který by mohl v budoucnosti být zopakován (směrem) k jiné zranitelné skupině dětí, která by mohla od férových zápisů být touto cestou také odstavena,“ obává se.
Na argument Zajíčkové, že někteří ředitelé škol po změně volali, Šimáčková reagovala slovy, že „naštěstí se velká část zásadních systémových a legislativních změn neplánuje na základě toho, že to někdo chtěl.“
„Rovná práva pro všechny děti bez rozdílu“
Vždy je podle ní ale naopak dobré vycházet z dat a ze závazků, jako je například Listina základních práv a svobod či Úmluva o právech dítěte, které jasně garantují rovná práva pro všechny děti bez rozdílu. Poukázala také na to, že integrace ukrajinských dětí nyní funguje dobře, ale je dle ní zároveň třeba v této cestě pokračovat a vytrvat.
Na problémy s vysokým počtem žáků z Ukrajiny v jedné oblasti podle ní pamatuje zákon Lex Ukrajina, který počítá například s tím, že když jsou v jedné městské části kapacity místních škol vyčerpané, tak lze například požádat o spolupráci další městskou část.
„Největší koncentrace ukrajinských dětí je v Praze. Tady ta situace je opravdu náročná. Ale je velmi důležité hledat proinkluzivní, prointegrační opatření ve spolupráci s další městskou částí, ve spolupráci s magistrátem. Nikoliv děti rozdělovat na ty takzvaně běžné a na děti zranitelné, které budou čekat třeba až do léta na to, jestli se pro ně někde místo najde,“ uvedla vládní zmocněnkyně.
Zeman dodal, že se integrace ukrajinských dětí daří v případě, že je škola aktivní, shání si podporu a například dvojjazyčné asistenty. „A (jde o to) zda je škola dost odvážná na to, aby zaměstnala ukrajinské učitele, kteří mají třeba jen částečnou kvalifikaci. A ti tak místo toho, aby u nich uklízeli nebo dělali nové podlahy, jdou pomáhat ukrajinským dětem, to je velmi důležité,“ nastínil expert z PAQ Research.
Česko podle něj ale selhává v psychické péči, protože některé děti mají psychické problémy a kvůli tomu se školní docházky neúčastní. „Pokud nemáte psychology, speciální pedagogy, co se o děti postarají, tak je to velmi těžké,“ upozornil. Zmínil ale, že jsou místa, kde je velké množství Ukrajinců, například Karlovy Vary, a péče o ně je mimořádně dobrá. A naopak jsou prý školy v metropoli, které vždy nehledají „to nejefektivnější řešení.“
Šimáčková Laurenčíková poukázala také na to, že dlouhodobě se tuzemské úřady snaží ze vzdělávacího systému odstranit takzvanou segregaci romských a sociálně znevýhodněných dětí. „Byť jsme do této oblasti investovali mnoho zdrojů i úsilí, tak ještě stále nejsme úplně úspěšní. A nebylo by dobré, abychom si vedle tohoto zásadního systémového problému začali vyrábět problém s dalšími segregovanými skupinami dětí, které se dokážou naprosto kvalitně zapojit do běžných škol, pokud k tomu mají adekvátní podporu,“ uzavřela.
