Přijetí

Statní zástupce podal obžalobu na dopravního policistu z Plzeňského kraje, který si měl při vybírání pokut neoprávněně ponechat necelých dvacet tisíc korun. České televizi informaci potvrdilo Krajské státní zastupitelství v Plzni a Okresní soud v Tachově, který bude případ projednávat.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě přijal nové velvyslance. Kromě těch ze Španělska či Indie se setkání zúčastnil i nový velvyslanec Ukrajiny v Česku Vasyl Zvaryč, který dosud působil ve stejné funkci v sousedním Polsku. Zvaryč poděkoval Česku, prezidentovi, parlamentu, vládě a národu za podporu Ukrajiny v době ruské agrese.

Petr Židek, který je obviněný v korupční kauze, rezignoval na funkce náměstka primátora Liberce, radního města a předsedy dozorčí rady libereckého dopravního podniku. V prohlášení to zdůvodnil tím, že nechce narušovat práci radniční koalice. Do vedení pátého největšího města v zemi byl Židek zvolený za ODS, členství ve straně mu výkonná rada ODS zrušila v pátek. V reakci na kauzu vypověděly ostatní strany liberecké koalice koaliční smlouvu a pokračovat budou bez ODS. Nadále mají většinu.

Na červencovém summitu NATO ve Vilniusu budeme usilovat o přijetí naší žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Chceme také získat informaci o tom, v jakém období a za jakého sledu událostí můžeme do NATO vstoupit, řekl pro Českou televizi předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk.

Gruzínští poslanci v prvním čtení přijali zákon o zahraničních agentech. V úterý večer kvůli němu demonstrovaly před parlamentem tisíce lidí, policie je rozháněla slzným plynem. Protest skončil až ve středu časně ráno a další začal odpoledne. Kritici normu pokládají za posun k autoritářství. Prezidentka slíbila zákon vetovat, protože podle ní ohrožuje naděje země na vstup do Evropské unie.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková přijela do Česka. Na Pražském hradě ji slavnostně přivítala hlava českého státu Miloš Zeman. Po ceremoniálu se oba prezidenti odebrali ke společnému jednání. Týkalo se například visegrádské spolupráce, kterou Zeman podpořil. Ve středu se Nováková sejde ještě s premiérem Petrem Fialou (ODS). S předsedy parlamentních komor jednat nebude, protože jsou oba sami na zahraničních cestách.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity sankce neobcházely. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na závěr summitu ve Francii navíc unijní lídři schválili text Versailleské deklarace slibující postupné odbourání závislosti na ruském plynu či výrazné zvýšení výdajů na obranu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal žádost o přijetí své země do Evropské unie. Na Facebooku to v pondělí napsal zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Andrij Sybiha. Dokumenty jsou podle něj už na cestě do Bruselu. Zelenskyj už dříve během dne v projevu řekl, že země žádá o okamžité členství podle nové speciální procedury. Prezidenti osmi členských států EU, včetně České republiky, později vyzvali unijní země, aby umožnily okamžitě udělit Ukrajině status kandidáta EU a zahájit přístupová jednání. Snahu Kyjeva podporuje také český premiér Petr Fiala (ODS).

Papež Jan Pavel II. přijal ve Vatikánu předsedu československé federální vlády Mariána Čalfu. Ten poté prozradil, o čem jednali. Kromě jiného uvedl, jaký názor má Svatý otec na otázku soudržnosti Československa jako jednoho státu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Výrok guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o zavedení školného na vysokých školách vyvolal v posledním týdnu rozporuplné reakce. Uvedl, že studenti by mohli platit patnáct tisíc za semestr a v případě technických oborů by za ně ale poplatek uhradil stát. „Zavádět takové školné, kdy jednomu ano a druhému ne, by opravdu nebylo fér,“ reaguje rektor Vysokého učení technického (VUT) v Brně Petr Štěpánek. Souhlasí s ním ředitelka Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy (UK) Hana Kosová, podle níž jde v debatě o nepochopení smyslu humanitních oborů. Odborníci o tom diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Uplynulé léto bylo ve znamení rušení různých vládních opatření. Nejvyšší správní soud již v té souvislosti vyslovil stovky rozhodnutí a další případy má nyní na stole jeho soudce Josef Baxa, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Ten upozornil na fakt, že nové plošné restrikce společnost přijme jen za předpokladu, že regulace bude srozumitelně vyargumentovaná. Při dopadu na miliony občanů ji totiž kontrolovat masově prostě nepůjde.

Po více než čtyřiceti letech totality se čeští lékaři opět mohli začít profesně sdružovat; na ustavujícím sjezdu v říjnu 1991 v Seči u Chrudimi založili Českou lékařskou komoru. Do jejího vedení sjezd zvolil Miloše Štejfu. S odstupem tří dekád je na reportáži zajímavé i to, že v ní vystupuje i dosud aktivní člen občanské demokracie Bohuslav Svoboda.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Válka západních spojenců v Afghánistánu patří minulosti. Exodus těch, kdo se nechtějí nebo se nebudou moci srovnat s novým režimem, ale nekončí. Proud uprchlíků do sousedních zemí, jako je Pákistán nebo Írán, které už hostí miliony Afghánců, může dokonce sílit. Tak jako po skončení války ve Vietnamu v roce 1975.