Zeman a maďarská prezidentka se zastali visegrádské skupiny. Podle Novákové je to „skrytá síla Evropy“

Maďarská prezidentka Katalin Nováková přijela do Česka. Na Pražském hradě ji slavnostně přivítala hlava českého státu Miloš Zeman. Po ceremoniálu se oba prezidenti odebrali ke společnému jednání. Týkalo se například visegrádské spolupráce, kterou Zeman podpořil. Ve středu se Nováková sejde ještě s premiérem Petrem Fialou (ODS). S předsedy parlamentních komor jednat nebude, protože jsou oba sami na zahraničních cestách.

Na prvním nádvoří Pražského hradu čekal na Novákovou v úterý dopoledne osobně Zeman i nastoupení vojáci Hradní stráže. Zazněly státní hymny, Nováková pak příslušníky armády pozdravila. Po odchodu vojáků se i prezidenti a jejich doprovod odebrali k jednání do nitra Hradu.

Hovořili mimo jiné o dalším fungování visegrádské skupiny. Miloš Zeman řekl po jednání s Novákovou, že je proti tomu, aby se spolupráce na visegrádské úrovni rozvolnila nebo skončila. „Střední Evropa je pro nás přirozeným prostředím, které nás vyzývá ke spolupráci mezi státy visegrádské čtyřky. Myslím, že je to skrytá síla v rámci celé Evropy,“ podotkla i Katalin Nováková. Považuje za zásadní, „aby byla tak úzká jako dosud“.

Zeman se také zmínil o potřebě „korigovat“ údajné protimaďarské výroky v médiích. „Řekl jsem již při jednání delegací paní maďarské prezidentce, že nejrazantnější antimaďarský názor zazněl z úst předsedkyně jedné české politické strany, která má podle posledního průzkumu veřejného mínění tříprocentní voličskou podporu. Doufám, že tím je celá věc vyřešena,“ řekl Zeman.

Zřejmě tak narážel na vyjádření předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové z období před maďarskými parlamentními volbami. Zeman sám směřování maďarské politiky ocenil, podle něj „respektuje národní zájmy své země a nepodléhá cizím vlivům“.

Český prezident dodal, že s Katalin Novákovou hovořil také o vzájemné spolupráci států ve zbrojním průmyslu či energetice. Tématem jednání byla i válka na Ukrajině. Maďarská prezidenta vyzdvihla pomoc, kterou Ukrajině poskytuje Česko, připomněla ale také, že její země přijímá uprchlíky a poskytla pomoc 750 tisícům lidí, kteří válkou sužovanou zemi opustili.

„Když je potřeba pomoc, jsme u toho. Uvítali bychom, kdyby byl co nejdříve nastolen mír,“ uvedla. Maďarský postoj k válce a také protiruským sankcím je podle ní konstruktivní, připomněla, že Budapešť nakonec umožnila schválit i šestý sankční balíček. Negativní postoj Maďarska k některým návrhům zdůvodnila Nováková tím, že jsou potřeba „takové sankce, které způsobí větší újmu agresorovi“. „Pokud tyto sankce znemožňují běžný život v zemích Evropské unie, tak to nejsou dobré sankce,“ dodala. Miloš Zeman doplnil, že i Česko si „z šestého balíčku vymohlo odklad některých rozhodnutí týkajících se blokace dodávek ropy“.

Nováková se sejde i s Fialou

Kromě jednání se Zemanem má maďarská prezidentka v Praze naplánovaný oběd pořádaný asi pro osm desítek hostů, kteří mají s Maďarskem blízké vztahy.

Ve středu má Nováková v plánu jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS). Nesetká se s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) ani předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09), přestože jednání s předsedy parlamentních komor bývají při návštěvách hlav států obvyklá. Vystrčil i Pekarová jsou však sami na naplánovaných zahraničních cestách do Spojených států, respektive Švýcarska.

Nováková – dlouholetá členka maďarské vládní strany Fidesz a od roku 2018 též její poslankyně – se do nejvyšších politických kruhů dostala předloni, kdy byla jmenována ministryní pro rodinné záležitosti. Letos v březnu byla zvolena prezidentkou, funkce se ujala 10. května poté, co vypršel druhý mandát Jánosi Áderovi. Po nástupu do funkce stihla již navštívit Polsko a Německo, návštěva Česka je tedy její třetí zahraniční cestou.

V Maďarsku plní hlava státu převážně ceremoniální roli. Podle ústavy ztělesňuje jednotu národa, chrání demokratické fungování státu a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Volí se na pětileté období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Premiérův střet zájmů a jeho řešení probírali hosté 90′ ČT24

Je to přibližně měsíc od uplynutí 30denní lhůty, v jejímž rámci měl premiér Andrej Babiš (ANO) podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Babiš slíbil, že společnost Agrofert převede do svěřenského fondu, ke kterému jeho rodina získá přístup až po jeho smrti. Server Seznam zprávy před několika dny uvedl, že správa by na rodinu přešla dříve. Premiér to ale popírá a minulý týden napsal, že z Agrofertu nebude mít do konce života žádný prospěch. Babiš podle svých slov s převedením Agrofertu do fondu čeká na „souhlas dvou členských zemí“. V pořadu 90′ ČT24 o tématu diskutovali reportér Seznam zpráv Lukáš Valášek a právníci Aleš Eppinger a Robert Zbíral.
před 3 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
před 6 hhodinami

Soudy rehabilitují disidenty, Olga Havlová mezi nimi zatím není

Žalobci teď nenavrhnou rehabilitaci Olgy Havlové. Ani po společném pátrání s policií nemají dokumenty, které by konkrétně popisovaly její zadržení v roce 1980. Státní zastupitelství se zabývalo návrhem na její rehabilitaci, který podal hudebník Jaroslav Hutka. Podnět podal advokát Lubomír Müller, který dohledal dokumenty k zadržení Havlové v prosinci 1980. Advokát z dokumentu vyvozuje, že bývalá první dáma byla zadržena jen kvůli návštěvě Jana Patočky mladšího na oddělení Veřejné bezpečnosti, kde byl držen. Žalobci zatím její rehabilitaci nenavrhli, ale to by se mohlo změnit v budoucnu, pokud se najdou nové materiály.
před 6 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
před 8 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vláda rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády

Vláda se na pondělním zasedání shodla, že zruší Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila se strukturálními ekonomickými opatřeními. Podpořila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi a odmítla pro nadbytečnost návrh novely opozičních poslanců o předcházení ekologické újmě. Také třeba jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...