Maďarsko má poprvé v historii prezidentku. Katalin Nováková je také dosud nejmladší hlavou státu

Novou maďarskou prezidentkou se podle očekávání stala dlouholetá členka vládní strany Fidesz Katalin Nováková. Ve čtvrtek ji zvolil parlament, ve kterém má strana premiéra Viktora Orbána převahu. Čtyřiačtyřicetiletá Nováková je první ženou v čele Maďarska. Nováková při hlasování získala 137 ze 188 odevzdaných hlasů.

Nynějšímu prezidentovi Jánosi Áderovi končí druhý pětiletý mandát 10. května. Áder býval dlouhá léta členem Orbánovy strany a od svého zvolení parlamentem v roce 2012 se projevoval jako premiérův neochvějný spojenec. 

Prezidentská funkce, které se Katalin Nováková ujme, má v Maďarsku převážně reprezentativní charakter. V dubnu se v Maďarsku budou konat parlamentní volby, v nichž Fidesz bude poprvé čelit sjednocené opozici, a tak je jejich výsledek pokládán za otevřený. 

V proslovu Nováková prohlásila, že je připravena reprezentovat všechny Maďary, a zdůraznila roli rodiny jako základu státu. Slíbila také bránit suverenitu Maďarska, mír, porozumění a bezpečnost. „Nedovolím, aby někdo hrál ruskou ruletu s těžko vybojovanou nezávislostí Maďarska,“ řekla podle agentury MTI Nováková. „Patříme Evropě a Evropa patří nám. Nemůžeme a nechceme to změnit,“ dodala.

Lepší Země pro vnoučata

Bývalá ministryně pro záležitosti rodiny Nováková byla v letech 2017 až 2021 místopředsedkyní vládní strany Fidesz. Tato strana ji také vloni v prosinci nominovala na prezidentku. Už tehdy uvedla, že přijetí nominace je pro ni poctou: „Pro mě jsou nejdůležitější maďarské rodiny a maďarské děti a chci pro ně pracovat i v budoucnu,“ uvedla s tím, že inspiraci a sílu čerpá ze své vlastní rodiny a také z víry v Boha.

Nováková také hovořila o tom, že je pro ni důležité předat dětem a vnoučatům planetu Zemi v lepším stavu, než ji současná generace zdědila. „Ale abychom tohoto cíle mohli dosáhnout, musíme ty děti a vnoučata nejprve mít,“ dodala.

Maďarská opozice ale Novákovou označovala za „nevhodnou kandidátku“ na prezidentku. Politička podle opozice v rámci strany Fidesz zastává podobné pozice jako premiér Viktor Orbán.

Ve vládě měla na starosti záležitosti EU

Nováková se narodila 6. září 1977 v Segedínu. Vystudovala ekonomii na Korvínově univerzitě v Budapešti a právo na univerzitě v Segedínu, studia si doplnila na francouzské univerzitě Paris Nanterre. V roce 2001, za první vlády premiéra Viktora Orbána, začala pracovat na ministerstvu zahraničí, na starosti měla záležitosti Evropské unie.

Nováková se v roce 2010 stala ministerskou poradkyní a o dva roky později začala řídit oddělení na ministerstvu lidských zdrojů. V roce 2014 tam byla jmenována státní tajemnicí pro rodinu a záležitosti mládeže. V říjnu 2020 se stala ministryní pro záležitosti rodiny, v úřadu setrvala do loňského prosince.

První prezidentka

Nováková, která byla od roku 2018 poslankyní maďarského parlamentu, se stane první ženou v čele Maďarska. Ve svých 44 letech bude také nejmladší z dosavadních hlav státu. „Kdo se domnívá, že budu v úřadu jen figurkou, nepodceňuje mě, ale ženy,“ upozornila pro web index.hu.

Nová maďarská prezidentka je také místopředsedkyní Mezinárodní ženské demokratické unie. Publikuje analýzy a studie na téma prorodinné politiky. Mluví francouzsky, anglicky, německy a španělsky. Má tři dospívající děti. Magazín Forbes ji v roce 2020 označil za nejvlivnější ženu v maďarském veřejném životě. 

Ke zvolení pogratuloval Novákové český prezident Miloše Zeman. Připomněl, že Nováková svůj mandát zahájí v nelehké době válečného konfliktu na Ukrajině. Ocenil v této souvislosti přístup zemí Visegrádské skupiny, které v důsledku vzniklé humanitární krize přijaly už statisíce ukrajinských uprchlíků. Situace podle Zemana „podtrhuje důležitost visegrádského formátu, soudržnosti středoevropského regionu i koordinace společných pozic“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 23 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 6 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...