Maďarsko má poprvé v historii prezidentku. Katalin Nováková je také dosud nejmladší hlavou státu

Novou maďarskou prezidentkou se podle očekávání stala dlouholetá členka vládní strany Fidesz Katalin Nováková. Ve čtvrtek ji zvolil parlament, ve kterém má strana premiéra Viktora Orbána převahu. Čtyřiačtyřicetiletá Nováková je první ženou v čele Maďarska. Nováková při hlasování získala 137 ze 188 odevzdaných hlasů.

Nynějšímu prezidentovi Jánosi Áderovi končí druhý pětiletý mandát 10. května. Áder býval dlouhá léta členem Orbánovy strany a od svého zvolení parlamentem v roce 2012 se projevoval jako premiérův neochvějný spojenec. 

Prezidentská funkce, které se Katalin Nováková ujme, má v Maďarsku převážně reprezentativní charakter. V dubnu se v Maďarsku budou konat parlamentní volby, v nichž Fidesz bude poprvé čelit sjednocené opozici, a tak je jejich výsledek pokládán za otevřený. 

V proslovu Nováková prohlásila, že je připravena reprezentovat všechny Maďary, a zdůraznila roli rodiny jako základu státu. Slíbila také bránit suverenitu Maďarska, mír, porozumění a bezpečnost. „Nedovolím, aby někdo hrál ruskou ruletu s těžko vybojovanou nezávislostí Maďarska,“ řekla podle agentury MTI Nováková. „Patříme Evropě a Evropa patří nám. Nemůžeme a nechceme to změnit,“ dodala.

Lepší Země pro vnoučata

Bývalá ministryně pro záležitosti rodiny Nováková byla v letech 2017 až 2021 místopředsedkyní vládní strany Fidesz. Tato strana ji také vloni v prosinci nominovala na prezidentku. Už tehdy uvedla, že přijetí nominace je pro ni poctou: „Pro mě jsou nejdůležitější maďarské rodiny a maďarské děti a chci pro ně pracovat i v budoucnu,“ uvedla s tím, že inspiraci a sílu čerpá ze své vlastní rodiny a také z víry v Boha.

Nováková také hovořila o tom, že je pro ni důležité předat dětem a vnoučatům planetu Zemi v lepším stavu, než ji současná generace zdědila. „Ale abychom tohoto cíle mohli dosáhnout, musíme ty děti a vnoučata nejprve mít,“ dodala.

Maďarská opozice ale Novákovou označovala za „nevhodnou kandidátku“ na prezidentku. Politička podle opozice v rámci strany Fidesz zastává podobné pozice jako premiér Viktor Orbán.

Ve vládě měla na starosti záležitosti EU

Nováková se narodila 6. září 1977 v Segedínu. Vystudovala ekonomii na Korvínově univerzitě v Budapešti a právo na univerzitě v Segedínu, studia si doplnila na francouzské univerzitě Paris Nanterre. V roce 2001, za první vlády premiéra Viktora Orbána, začala pracovat na ministerstvu zahraničí, na starosti měla záležitosti Evropské unie.

Nováková se v roce 2010 stala ministerskou poradkyní a o dva roky později začala řídit oddělení na ministerstvu lidských zdrojů. V roce 2014 tam byla jmenována státní tajemnicí pro rodinu a záležitosti mládeže. V říjnu 2020 se stala ministryní pro záležitosti rodiny, v úřadu setrvala do loňského prosince.

První prezidentka

Nováková, která byla od roku 2018 poslankyní maďarského parlamentu, se stane první ženou v čele Maďarska. Ve svých 44 letech bude také nejmladší z dosavadních hlav státu. „Kdo se domnívá, že budu v úřadu jen figurkou, nepodceňuje mě, ale ženy,“ upozornila pro web index.hu.

Nová maďarská prezidentka je také místopředsedkyní Mezinárodní ženské demokratické unie. Publikuje analýzy a studie na téma prorodinné politiky. Mluví francouzsky, anglicky, německy a španělsky. Má tři dospívající děti. Magazín Forbes ji v roce 2020 označil za nejvlivnější ženu v maďarském veřejném životě. 

Ke zvolení pogratuloval Novákové český prezident Miloše Zeman. Připomněl, že Nováková svůj mandát zahájí v nelehké době válečného konfliktu na Ukrajině. Ocenil v této souvislosti přístup zemí Visegrádské skupiny, které v důsledku vzniklé humanitární krize přijaly už statisíce ukrajinských uprchlíků. Situace podle Zemana „podtrhuje důležitost visegrádského formátu, soudržnosti středoevropského regionu i koordinace společných pozic“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Los Angeles pokračovaly protesty. Policie použila gumové projektily

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila.
06:03Aktualizovánopřed 14 mminutami

Válka bere charkovským farmářům půdu i lidské síly

Kyjev a Evropská unie vyjednávají novou dohodu o dovozu ukrajinských zemědělských produktů. Stávající dokument v pondělí vypršel a obchodní podmínky se vrátily do období před začátkem plnohodnotné ruské invaze. Na východě válkou zasažené země přitom hospodaření čelí problémům – boje dále berou farmářům půdu i lidské síly.
před 1 hhodinou

Trump v Los Angeles nasadí na 700 příslušníků námořní pěchoty

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa v Los Angeles nasadí na sedm set příslušníků námořní pěchoty, píše Reuters. Budou mít podpůrnou roli, než dorazí všichni povolaní z Národní gardy. Jde o reakci na protesty, které ve městě USA vypukly v pátek poté, co tam imigrační úřady uskutečnily sérii razií. Při protestech proti imigrační politice zároveň policie v San Franciscu zatkla asi 150 lidí včetně několika mladistvých, píše CNN.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Je třeba posílit protivzdušnou obranu o 400 procent, řekl Rutte

Posílit protivzdušnou a protiraketovou obranu o 400 procent je podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho prioritou Aliance. Přednesl ji v Londýně po setkání s britským premiérem Keirem Starmerem. Rutte očekává, že účastníci nadcházejícího aliančního summitu v Haagu na konci června schválí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nemocnice po střelbě u centra pomoci v Pásmu Gazy hlásí 14 mrtvých a stovku raněných

Při střelbě u centra humanitární pomoci v Pásmu Gazy zahynulo v pondělí čtrnáct lidí a dalších 99 bylo zraněno, uvedly místní nemocnice a ministerstvo zdravotnictví ovládané teroristickým hnutím Hamás. Do davu podle svědků citovaných agenturou AP stříleli izraelští vojáci spolu s místními ozbrojenci, kteří jsou patrně spojenci izraelské armády. Židovský stát se k události zatím nevyjádřil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Napětí v Los Angeles sílí. Trump vyzval k zatýkání protestujících

Tisíce lidí v Los Angeles už třetí den v řadě protestovaly proti imigrační politice Donalda Trumpa. Policie proti nim použila slzný plyn a gumové projektily. Protestující zapalovali auta a blokovali klíčové silniční tahy. Trump proti nim povolal Národní gardu a nevyloučil nasazení námořní pěchoty. Vyslání gardistů označila skupina opozičních demokratů za alarmující zneužití moci ze strany prezidenta. Kalifornie se chce kvůli tomu obrátit na soud. Také v San Franciscu policisté při protestech zatkli asi šedesát lidí včetně několika mladistvých.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jachta s Gretou Thunbergovou mířící ke Gaze je dle AFP v Izraeli

Loď s Gretou Thunbergovou a dalšími aktivisty mířící k Pásmu Gazy s humanitární pomocí byla přesměrována do izraelského přístavu Ašdod, kam už podle agentury AFP doplula. Izraelské ministerstvo zahraničí předtím oznámilo, že posádka lodi Madleen je v pořádku a z Izraele se dostane zpět domů. Koalice flotily svobody (Freedom Flotilla Coalition, FFC) krátce před tím uvedla, že loď obsadili vojáci, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Drancovat oceány je šílenství, burcoval Macron

Pět desítek státníků se sjelo do Nice. Mají se shodnout na sérii opatření proti znečišťování a drancování světových moří. Jejich hostitel, francouzský prezident Emmanuel Macron, vyzývá k ratifikaci mezinárodní dohody, která by třicet procent hladiny oceánů zaštítila nejpřísnější ochranou. „Je naprosto šílené drancovat místa, která ani neznáme. Je to naprosté šílenství!“ uvedl Macron. Jedním z cílů summitu je také zastavení některých praktik včetně vlečného rybolovu, kdy lodí tažená síť ničí mořské dno.
před 9 hhodinami
Načítání...