Maďarsko má poprvé v historii prezidentku. Katalin Nováková je také dosud nejmladší hlavou státu

Novou maďarskou prezidentkou se podle očekávání stala dlouholetá členka vládní strany Fidesz Katalin Nováková. Ve čtvrtek ji zvolil parlament, ve kterém má strana premiéra Viktora Orbána převahu. Čtyřiačtyřicetiletá Nováková je první ženou v čele Maďarska. Nováková při hlasování získala 137 ze 188 odevzdaných hlasů.

Nynějšímu prezidentovi Jánosi Áderovi končí druhý pětiletý mandát 10. května. Áder býval dlouhá léta členem Orbánovy strany a od svého zvolení parlamentem v roce 2012 se projevoval jako premiérův neochvějný spojenec. 

Prezidentská funkce, které se Katalin Nováková ujme, má v Maďarsku převážně reprezentativní charakter. V dubnu se v Maďarsku budou konat parlamentní volby, v nichž Fidesz bude poprvé čelit sjednocené opozici, a tak je jejich výsledek pokládán za otevřený. 

V proslovu Nováková prohlásila, že je připravena reprezentovat všechny Maďary, a zdůraznila roli rodiny jako základu státu. Slíbila také bránit suverenitu Maďarska, mír, porozumění a bezpečnost. „Nedovolím, aby někdo hrál ruskou ruletu s těžko vybojovanou nezávislostí Maďarska,“ řekla podle agentury MTI Nováková. „Patříme Evropě a Evropa patří nám. Nemůžeme a nechceme to změnit,“ dodala.

Lepší Země pro vnoučata

Bývalá ministryně pro záležitosti rodiny Nováková byla v letech 2017 až 2021 místopředsedkyní vládní strany Fidesz. Tato strana ji také vloni v prosinci nominovala na prezidentku. Už tehdy uvedla, že přijetí nominace je pro ni poctou: „Pro mě jsou nejdůležitější maďarské rodiny a maďarské děti a chci pro ně pracovat i v budoucnu,“ uvedla s tím, že inspiraci a sílu čerpá ze své vlastní rodiny a také z víry v Boha.

Nováková také hovořila o tom, že je pro ni důležité předat dětem a vnoučatům planetu Zemi v lepším stavu, než ji současná generace zdědila. „Ale abychom tohoto cíle mohli dosáhnout, musíme ty děti a vnoučata nejprve mít,“ dodala.

Maďarská opozice ale Novákovou označovala za „nevhodnou kandidátku“ na prezidentku. Politička podle opozice v rámci strany Fidesz zastává podobné pozice jako premiér Viktor Orbán.

Ve vládě měla na starosti záležitosti EU

Nováková se narodila 6. září 1977 v Segedínu. Vystudovala ekonomii na Korvínově univerzitě v Budapešti a právo na univerzitě v Segedínu, studia si doplnila na francouzské univerzitě Paris Nanterre. V roce 2001, za první vlády premiéra Viktora Orbána, začala pracovat na ministerstvu zahraničí, na starosti měla záležitosti Evropské unie.

Nováková se v roce 2010 stala ministerskou poradkyní a o dva roky později začala řídit oddělení na ministerstvu lidských zdrojů. V roce 2014 tam byla jmenována státní tajemnicí pro rodinu a záležitosti mládeže. V říjnu 2020 se stala ministryní pro záležitosti rodiny, v úřadu setrvala do loňského prosince.

První prezidentka

Nováková, která byla od roku 2018 poslankyní maďarského parlamentu, se stane první ženou v čele Maďarska. Ve svých 44 letech bude také nejmladší z dosavadních hlav státu. „Kdo se domnívá, že budu v úřadu jen figurkou, nepodceňuje mě, ale ženy,“ upozornila pro web index.hu.

Nová maďarská prezidentka je také místopředsedkyní Mezinárodní ženské demokratické unie. Publikuje analýzy a studie na téma prorodinné politiky. Mluví francouzsky, anglicky, německy a španělsky. Má tři dospívající děti. Magazín Forbes ji v roce 2020 označil za nejvlivnější ženu v maďarském veřejném životě. 

Ke zvolení pogratuloval Novákové český prezident Miloše Zeman. Připomněl, že Nováková svůj mandát zahájí v nelehké době válečného konfliktu na Ukrajině. Ocenil v této souvislosti přístup zemí Visegrádské skupiny, které v důsledku vzniklé humanitární krize přijaly už statisíce ukrajinských uprchlíků. Situace podle Zemana „podtrhuje důležitost visegrádského formátu, soudržnosti středoevropského regionu i koordinace společných pozic“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojenci Ukrajiny jí v Bruselu přislíbili další pomoc za miliardy dolarů

Spojenci Ukrajiny na čtvrtečním zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, která zahrnuje státy NATO i další země, oznámili, že přispějí další miliardou dolarů (zhruba 21 miliard korun) do programu nákupu zbraní pro Ukrajinu (PURL). Podle agentury Reuters to po jednání v Bruselu uvedl ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov. Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského později na sociální síti informovala ještě o další půl miliardě dolarů na českou muniční iniciativu a o přibližně miliardě dolarů na výrobu ukrajinských dronů a střel.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Unijní lídři prodloužili protiruské sankce o 12 měsíců, uvedla mluvčí Costy

Unijní lídři se na summitu v Bruselu shodli na prodloužení protiruských sankcí o dalších 12 měsíců. Informovala o tom mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy Maria Tomasiková. Dosud se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců, pro každé prodloužení je přitom potřeba jednomyslný souhlas celé sedmadvacítky.
před 35 mminutami

Vance kritikou izraelských ministrů prohloubil roztržku mezi spojenci, píše AP

Americký viceprezident JD Vance ve čtvrtek ostře kritizoval členy izraelské vlády a prohlásil, že země je hluboce izolovaná a její představitelé nedokázali ocenit americkou diplomatickou a vojenskou podporu. Tyto komentáře prohloubily rozkol, který vznikl mezi oběma spojenci ohledně prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení války, poznamenala agentura AP.
před 1 hhodinou

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti potvrdila postupnou obnovu plavby v Hormuzském průlivu a USA odstoupily od blokády íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie. Dohodu komplikuje situace v jižním Libanonu, kde zaútočil Izrael, který se necítí být memorandem vázán.
17. 6. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Katamarán měl před srážkou s plachetnicí vypnutý radar, tvrdí vyšetřovatelé

Soud ve Splitu ve čtvrtek poslal do vazby 33letého prvního důstojníka katamaránu, který se v neděli srazil s plachetnicí s českou posádkou. Důstojník odpovědnost za kolizi s lodí českých turistů odmítá. Vyšetřovatelé ho však podezírají, že při plavbě neměl zapnutý radar ani výstražný systém, uvedl deník Jutarnji list.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Barack Obama otevřel v Chicagu své prezidentské centrum

Někdejší americký prezident Barack Obama v Chicagu otevřel své prezidentské středisko, jehož úkolem bude připomínat odkaz prvního černošského lídra Spojených států. Akce se zúčastnila trojice exprezidentů – demokraté Joe Biden a Bill Clinton a republikán George Bush mladší. Přítomna byla i bývalá demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová, uvedla agentura AP.
před 2 hhodinami

USA přezkoumají přítomnost svých vojsk v Evropě, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil rozsáhlé přezkoumání přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Součástí procesu bude šestiměsíční hodnotící období, řekl na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu. Hegseth kritizoval, že navzdory výraznému zvýšení obranných výdajů a angažovanosti některých států stále existují překážky při posilování NATO. Některé členy Aliance rovněž zkritizoval kvůli nedostatečným výdajům na obranu a jejich postojům k válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Sankce dlouhého dosahu,“ potvrdil Zelenskyj masivní útok na Moskvu

Rusko hlásí nejméně tři mrtvé a sedmnáct zraněných po rozsáhlém ukrajinském útoku na Moskvu a další místa. Řada výbuchů otřásla moskevskou rafinerií, drony zasáhly i obytný dům a padající trosky dronu po sestřelu protivzdušnou obranou i obchodní centrum. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj část útoků potvrdil a označil je za opodstatněné. V noci zaútočilo i Rusko, a to raketami na Kyjev a Poltavu a bezpilotními letouny na Sumy, kde je jeden mrtvý.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...