V maďarských volbách znovu vyhrál Orbánův Fidesz

Nahrávám video

Podle odhadů výsledků parlamentních voleb v Maďarsku získala nejvíce hlasů konzervativní strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána. Fidesz, který v Maďarsku vládne od roku 2010, tak zůstane u moci další čtyři roky, a navíc pravděpodobně posílí svou ústavní většinu.

Po sečtení 98 procent odevzdaných volebních lístků mu připadá 53,2 procenta hlasů, opoziční koalici Společně za Maďarsko pak 34,9 procent hlasů, informovala volební komise. Podle výsledků z pětadevadesáti procent okrsků je pravděpodobné, že se Orbánově straně Fidesz podaří udržet ústavní většinu. Viktor Orbán se už prohlásil za vítěze voleb a lídr opozice Péter Márki-Zay uznal porážku.

Ve vítězném projevu před volebním štábem Orbán prohlásil, že je to vítězství, které „je vidět z Měsíce a určitě z Bruselu“, a považuje ho za dosud největší kvůli tomu, že vládnoucí stranu nedokázalo porazit ani spojení opozičních stran.

„Museli jsme bojovat se zdrcující silou: domácí levicí, mezinárodní levicí, bruselskými byrokraty, Sorosovým impériem se všemi jeho penězi, mezinárodními médii, a dokonce taky s ukrajinským prezidentem,“ prohlásil Orbán.

„Udělali jsme všechno správně, a přesto výsledky ukazují, že po dvanácti letech vymývání mozků může Orbán vyhrát jakékoli volby v této zemi. To je ponaučení, které jsem si z této lekce odnesl,“ pronesl lídr opozice Márki-Zay.

Posílení ústavní většiny

První průzkumy podle zahraničního zpravodaje České televize Petra Obrovského naznačovaly, že účast v letošních parlamentních volbách bude podobná jako před čtyřmi lety, tedy okolo sedmdesáti procent.

Fidesz podle výsledků získal 135 poslaneckých křesel ze 199. „Pro Viktora Orbána je to vítězství na celé čáře. Průzkumy přisuzovaly vítězství Fideszu a v posledních dnech odhadovaly, že má náskok o několik procentních bodů nad sjednocenou opozicí. Tak velký náskok, aby se mu podařilo ústavní většinu posílit o dva mandáty, je ale opravdu překvapení,“ informoval zpravodaj Obrovský. 

Překvapením je podle něj také vstup krajně pravicové strany Naše vlast do Národního shromáždění. Hnutí po sečtení hlasů překročilo hranici pěti procent a získalo sedm poslaneckých křesel. 

Zároveň s volbami se v neděli konalo vládou prosazené referendum o takzvaném zákonu proti pedofilii, který se týká sexuálních menšin. Zákon kritizují ochránci lidských práv i Evropská komise.

Premiér Orbán se v předvolební kampani prezentoval jako pragmatik, který zajistí, že Maďarsko zůstane mimo válku na Ukrajině a neoctne se bez dodávek energetických surovin. Šestičlennou opoziční alianci naopak obviňoval z toho, že zemi zavleče do konfliktu, což zástupci uskupení Společně pro Maďarsko popírali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 4 mminutami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 1 hhodinou

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 3 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 7 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 7 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 7 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 8 hhodinami

Evropský pohled