Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.
Námitky Turecka vůči rozšíření NATO jsou vnitropolitické, soudí Bašta i Žáček
90' ČT24 - Švédsko a Finsko se hlásí do NATO (zdroj: ČT24)
Turecko ve středu zablokovalo rychlý start přijímacího procesu a neumožnilo shodu ambasadorů, uvedly diplomatické zdroje. Erdogan prohlásil, že Turecko žádalo zmíněné skandinávské země o vydání 30 lidí, které označuje za teroristy, ale neuspělo. Podle prezidenta obě země na svém území nechávají působit lidi spojené s kurdskými organizacemi, jež Ankara považuje za teroristické.
Poslanec Žáček si nedovede představit, že by Turecko vstup Finska a Švédska do NATO zablokovalo. Jde mu tedy nyní hlavně o to, aby získalo ze své pozice různé výhody, myslí si.
Žáček: Schvalování v Česku může být rychlé
Bašta soudí, že Ankara chce zejména upozornit na pokus o puč před šesti lety - Turecko tvrdí, že skandinávské země ukrývají lidi, kteří se na něm podíleli. Řešením je nyní podle Bašty o vzniklé sitauci jednat, v tom vidí zejména příležitost pro USA a Německo.
Žáček zároveň věří, že v Česku proces schvalování proběhne v rychlejší lhůtě než někdy odhadované měsíce či rok. Zdůraznil, že finská i švédská armáda dlouhodobě fungují podle zásad NATO, jsou to vyspělé armády, jejich vojáci se navíc znají s vojáky ze států Aliance.
Bašta předpokládá, že SPD při ratifikaci vstup skandinávských zemí do NATO podpoří. Na dotaz o případných reakcích Ruska odpověděl, že Moskva možná přemístí některé rakety do Kaliningradské oblastí.
Bašta: Skandinávci se cítí ohroženi
Dlouhodobě neutrální Finsko a Švédsko se rozhodly změnit svůj postoj k členství v NATO pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu.
Zatímco v lednu bylo pro vstup Finska do Aliance 27 procent Finů, v květnu to bylo již 76 procent. Ve Švédsku se tento poměr změnil z ledna do dubna z 37 na 51 procent.
Žáček považuje tuto reakci za pochopitelnou vzhledem k obavám, že cílem další ruské agrese by mohly být právě tyto neutrální státy. Bašta řekl, že válka na Ukrajině je jeden z největších válečných konfliktů od roku 1945, takže rozhodnutí severských států chápe. Dodal, že zmíněná změna v názorech ukazuje, že mnozí obyvatelé obou skandinávských států vnímají současnou situaci jako ohrožení. Konstatoval, že pro Rusko jde o vojensko-politický debakl a nezamýšlený důsledek války na Ukrajině.
Jak to vidí Rusko
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý řekl, že NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na Východ. „Jak Finsko, tak Švédsko a další neutrální země se již řadu let účastní vojenských cvičení NATO a s jejich územím NATO při vojenském plánování posunu na Východ počítá. Tudíž v tomto smyslu už asi velký rozdíl není,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.
Rusko opakovaně varuje před „následky“ rozšiřování Aliance. Ruský prezident Vladimir Putin nicméně v pondělí řekl, že s Finskem ani Švédskem nemá problém a ani jejich vstup do NATO by Moskva nevnímala sám o sobě jako bezprostřední hrozbu. Rusko by ale podle Kremlu muselo reagovat, pokud by Aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu (rozmístění strategických zbraní či zahraničních vojenských jednotek).
Nová základna NATO by mohla vzniknout v Polsku, odhaduje Kovanda
Vstup Švédska a Finska bude důležitý pro celoalianční bezpečnost, a zejména pro bezpečnost jeho baltských států, soudí bývalý velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda. Připomněl, že obě země se již od roku 1994 zúčastňují různých akcí NATO. Nebude tedy problém, aby se obě země aktivně účastnily „čehokoliv, na čem se Aliance dohodne“.
Variantu, že v těchto zemích budou přímo základny NATO, proti čemuž vystupuje Rusko, považuje za záležitost dalšího vyjednávání. „Zatím jsem nepostřehl, že by někdo měl zájem, aby se na těchto územích měla vybudovat nová základna. Není to ani vyloučeno.“ Odhaduje, že takto se Aliance bude dříve rozšiřovat v Polsku, případně v baltských státech, a že to tedy není nyní aktuální.
Kovanda dodal, že nepochybuje o tom, že Turecko bude něco chtít za to, aby souhlasilo s členstvím obou států. „Co bude Turecko chtít, jak vysoko vyšponuje cenu, je dneska otazník.“ Zároveň si myslí, že Ankara nebude moci svůj souhlas s jejich členstvím donekonečna odmítat.
Bude to posílení hlavně baltských států a Polska, domnívá se Šedivý
Politický a kulturní geograf Vladimír Baar považuje chystaný vstup skandinávských států za „dotvoření Aliance,“ kde chyběly, aby linie s bývalým postsovětským prostorem byla úplná.
Dodal, že neutralita Finska či Švédska, tak jak byla dříve vnímána, už dnes neexistuje. Dokonce i Švýcarsko se chová jinak než před sto lety, podobně také Rakousko.
Už tedy není možné být přísně neutrální, státy se musí rozhodnout, kam patří, jaké hodnoty chtějí hájit. Švédsko a Finsko pojí se zeměmi NATO demokratický systém vládnutí. A rozhodnutí obou skandinávských zemí bylo výrazně ovlivněno právě invazí Ruska na Ukrajinu.
Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý řekl, že jak Finsko, tak Švédsko mají dobré armády, které jsou stavěny řadu let de facto podle vzoru NATO. „Jejich vstup bude znamenat posílení severního křídla Aliance a větší jistotu pro pobaltské republiky a pro Polsko.“
Očekává, že noví členové se soustředí především na severní oblast, kde přinesou posílení současných znalostí. Předpokládá také, že právě ve Finsku budou Rusové ukazovat, že mají jakési dědičné právo ho ovlivňovat. „Finové musí počítat nejenom s tím, že se zintenzivní kybernetické útoky, ale i jiné provokace.“