Kybernetické útoky

Zařízení od čínské společnosti Huawei podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stále představují riziko. Užívání technologií firmy může znamenat v případě budoucího konfliktu podobnou zranitelnost, jakou byla po začátku války na Ukrajině závislost na ruském plynu, řekl Koudelka na konferenci v Poslanecké sněmovně o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně. Také upozornil, že Peking se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií.

Členské státy Evropské unie formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, informovalo české zastoupení při Unii. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na ruské agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na pondělním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí. Rada EU také uvalila sankce na šest ruských občanů zapojených do kybernetických útoků.

Kybernetické útoky nejsou aktuálně ojedinělými činy ve virtuálním prostoru, ale představují součást hybridních kampaní autoritativních režimů s cílem destabilizovat demokratické země či důvěru občanů v demokratické instituce. V úvodu dvoudenní konference Prague Cyber Security Conference (PSCC) v Praze to v úterý řekl ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. Prezident Petr Pavel označil kyberbezpečnost za nedílnou součást našich životů.

Peking dá tajným službám větší pravomoci včetně možnosti prověřovat data a dokumenty. Díky rozšíření protišpionážního zákona země získá nové nástroje, které ji mají připravit na možnou konfrontaci se Západem. Legislativa vystavuje riziku všechny zahraniční podniky a jejich zaměstnance, kteří v Číně působí. První úprava zákona od roku 2014 začne platit 1. července.

Ruská armáda pokračuje v intenzivních bojích na Donbasu. Podle ranní zprávy generálního štábu ukrajinské armády se útoky zaměřují na Severodoněck v Luhanské oblasti. Britská vojenská rozvědka tvrdí, že invazní jednotky už mají většinu města pod kontrolou. Americký Institut pro studium války (ISW) informoval, že se ruští vojáci snaží také o postup k Lysyčansku z jihu a západu, vyhnout se chtějí bojům na řece Severní Doněc. Spojené státy provádí v reakci na ruskou invazi kybernetické operace na podporu Ukrajiny, řekl v rozhovoru s televizí Sky News šéf velitelství americké armády pro kybernetické otázky.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Česká policie shromažďuje důkazy o válečných zločinech páchaných na Ukrajině, shání případné oběti a svědky válečných zločinů. Česká republika chce toto vyšetřování koordinovat, v Haagu o tom jednal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Jednání se zúčastnila také vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která byla hostem pořadu Interview ČT24.

Do války na Ukrajině se v řadách ukrajinské armády zapojily už tři tisíce lidí, kteří bojiště znají jen přes monitory svých počítačů. Každý den spouští kybernetické útoky proti ruským cílům. Koordinovaně, podle zadání kybernetického oddělení ozbrojených sil v Kyjevě. Jsou členy hackerské armády.

Weby ministerstva vnitra, včetně stránek policie i hasičů, byly od středečního rána nedostupné kvůli kybernetickému útoku. Po druhé hodině odpoledne resort oznámil, že vše znovu funguje. Stránky byly přetíženy takzvaným DDoS útokem, kdy se útočníci snaží vysokým množstvím přístupů na weby najednou přes více počítačů stránky zahltit. Napadeny byly také stránky Českých drah. K aktuálnímu útoku se podle zjištění ČTK znovu přihlásila ruská hackerská skupina Killnet.

Tuzemské internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm dezinformačních webů. Stránky v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu ohrožovaly českou národní bezpečnost. Sdružení, které je provozovatelem registru domén s českou národní koncovkou .cz, to oznámilo v tiskové zprávě. Blokace se u různých operátorů může projevit s různě velkým zpožděním. Provozovatelé mají podle sdružení právo se proti kroku bránit soudní cestou. Představitelé vlády odmítli záležitost komentovat. Kabinet v pátek rozhodl, že Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) má rozšířit sledování kybernetických zranitelností na další úřady.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

Evropské ropné společnosti čelí kybernetickým útokům na svou infrastrukturu. S problémy se potýkají společnosti v Německu, Belgii nebo Nizozemsku. Hackeři narušili jejich vnitřní systém. Celkem jde až o tucet zasažených míst. Podobných útoků na strategická místa v Evropě v posledních letech přibývá i kvůli pandemii.

V souvislosti se situací na Ukrajině varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) před zvýšeným rizikem kybernetických útoků a špionáže. Terčem by se mohly stát například státní instituce či média.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Americký prezident Joe Biden ujistil ve vzájemném rozhovoru šéfa Kremlu Vladimira Putina, že USA a jejich spojenci zareagují na případnou vojenskou eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdými ekonomickými a dalšími opatřeními. Putin při jednání žádal spolehlivé a právně závazné záruky toho, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Oba politici jednali prostřednictvím videotechniky dvě hodiny.

Němci v neděli rozhodnou o novém složení Spolkového sněmu a předvolební kampaň provázejí i některé dezinformace. Tvrdí třeba, že mohou volit jen očkovaní, což není pravda. Kromě toho útočí na některé strany či kandidáty. Statistický úřad, který bude zpracovávat výsledky voleb, zase čelil kybernetickému útoku.

Americký prezident Joe Biden telefonicky vyzval svého ruského protějška Vladimira Putina, aby zasáhl proti počítačovým hackerům, kteří z ruského území podnikají vyděračské kybernetické útoky. Oznámil to Bílý dům. Americké firmy a úřady byly v poslední době cílem řady útoků, které podle expertů přišly z Ruska. Zatím poslední větší incident tohoto druhu je z uplynulého víkendu.

Stovky firem i veřejných organizací nejen ve Spojených státech zasáhl o víkendu kybernetický útok. Hackeři, kteří za ním zřejmě stojí, požadují sedmdesát milionů dolarů (asi 1,5 miliardy korun). S odkazem na informace na blogu, který obvykle používá kybernetický gang REvil, to uvedla agentura Reuters.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v noci na sobotu jako první představitel vlády Spojených států veřejně označil Rusko za pachatele současné kybernetické kampaně proti státním institucím a soukromým firmám. Je podle něj „poměrně jasné“, že za vniknutím do vládních sítí jsou Rusové. Prezident Donald Trump však Rusko nutně jako viníka nevidí; podle něj by za kampaní mohla stát Čína. Kreml na začátku týdne spojení se sofistikovaným hackerským útokem odmítl.

Americká technologická společnost Microsoft prohlásila, že identifikovala přes čtyřicet svých zákazníků, kteří byli přímým cílem masivní hackerské kampaně, za kterou podle mnohých expertů stojí Rusko. Firma krátce předtím uvedla, že škodlivý kód nalezla i ve svých vlastních systémech, odmítla však, že by je hackeři zneužili k napadení dalších obětí. Informace o rozsáhlém kybernetickém útoku na americké instituce se objevily v předchozích dnech. Vláda USA se zatím o původci útoku nevyjádřila, podle agentury AP bude zřejmě americká reakce až v rukou budoucího prezidenta Joea Bidena.

Skupiny i jednotlivé osoby zapojené do nadcházejících voleb ve Spojených státech jsou v posledních týdnech terčem hackerských útoků řízených z Číny, Ruska i Íránu. Uvádí to nové prohlášení softwarového gigantu Microsoft, který údajně zaznamenává zvýšené úsilí zahraničních skupin s cílem zasáhnout do listopadových voleb. Společnost hlásí i neúspěšné útoky na volební štáby prezidentských kandidátů, tedy šéfa Bílého domu Donalda Trumpa a jeho vyzyvatele Joea Bidena.

Cílem hackerů se minulý týden staly také informační systémy ministerstva vnitra. Hledali jejich zranitelnost, nešlo o útok, uvedl Jiří Korbel z tiskového oddělení resortu. Napsaly to ve středu Lidové noviny (LN). Kybernetické útoky na české nemocnice z minulého týdne prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), řekl deníku její mluvčí Jaroslav Ibehej.

Nervozitu společnosti kvůli šíření koronaviru zneužívají kyberútočníci. Téma, které leckoho zajímá, využívají jako lákadlo pro takzvané phishingové útoky. Při nich rozesílají škodlivé viry jako přílohu či odkaz v e-mailu, který formulují co nejvíce věrohodně. Tématu se věnoval pořad Byznys ČT24.

V Rusku začal od listopadu platit zákon o takzvaném svrchovaném internetu, který dává úřadům větší kontrolu nad děním na síti. Můžou například zablokovat připojení v případě, že to uznají za vhodné. Kritici upozorňují, že se novými předpisy posiluje cenzura.