Neutralita

Ruský vpád na Ukrajinu 24. února 2022 byl pro Finy studená sprcha, řekl v rozhovoru pro Českou televizi finský prezident Alexander Stubb, který se v Praze zúčastnil konference Globsec. V Evropě podle něj roste nová železná opona. Finsko se kvůli ruské hrozbě vzdalo své neutrality připojením k NATO.

Napětí spojené s Gazou silně doléhá i do Vídně - skrze tamní arabskou komunitu. V rakouské metropoli se v posledních týdnech odehrálo několik incidentů včetně žhářského útoku a provokací při protestech. Tradičně neutrální alpská země se v konfliktu jasně staví na stranu Izraele, což kromě ulice vyvolalo spory i ve vládě.

Švýcarský parlament ve čtvrtek večer hlasoval proti mimořádnému povolení nepřímého vývozu zbrojního materiálu pocházejícího ze Švýcarska na Ukrajinu. V parlamentu v Bernu leží ještě další návrhy, které by dodávky švýcarských zbraní Ukrajině umožnily, počítají však s řadou podmínek.

Končící český prezident přijal na Pražském hradě rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena. Po společném jednání oba vyzdvihli dobré vztahy své osobní i svých zemí. Oba vnímají Van der Bellenovu návštěvu Prahy i jako rozloučení se Zemanem, který příští týden v prezidentské funkci končí. Oba prezidenti si při setkání navzájem udělili nejvyšší státní vyznamenání svých zemí. S rakouským prezidentem se setkal i Zemanův nástupce Petr Pavel. Do malostranské restaurace U Glaubiců, kde setkání vzbudilo velký zájem turistů, je doprovodily manželky Eva Pavlová a Doris Schmidauerová.

Ve Švýcarsku sílí debata o možných úpravách v neutralitě země. Bern dosud s odkazem na své zákony zamítal žádosti jiných zemí o předání jejich zbraní švýcarské výroby Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nyní se ale v parlamentu jedná o tom, že by takový reexport mohl být za určitých podmínek možný. Vývoz zbraní na Ukrajinu podporuje nadpoloviční většina Švýcarů a tlačí na něj i zbrojní průmysl, kterému striktní pravidla komplikují uzavírání kontraktů.

Švýcarská vláda už podruhé zamítla žádost Německa, které chce Kyjevu poslat další munici. Tu nakoupila spolková republika před lety právě ve Švýcarsku a bez jeho souhlasu s ní nemůže dál nakládat. Švýcaři se odvolávají na svou neutralitu.

Palestinské město Náblus na Západním břehu se v posledních týdnech stalo ohniskem nepokojů. Oblast obývají muslimové i Židé a operují tam radikální palestinské skupiny. Uprostřed konfliktu se ocitla i malá vesnice, ve které bydlí Samaritáni – starobylá komunita, která mluví arabsky, ale vyznává náboženství příbuzné židovskému. A snaží se zůstat neutrální.

Ruská invaze na Ukrajinu přiměla k výraznější reakci i neutrální státy, které se v konfliktech zpravidla drží stranou. Švédsko a Finsko dokonce vedla k zásadnímu přehodnocení své dosavadní bezpečnostní politiky a k historickému kroku v podobě podání přihlášky do NATO. O možných změnách v nezúčastněném statusu se nyní diskutuje i v zemi, která je považována za samé ztělesnění neutrality – Švýcarsku. Na konci tamní debaty sice rozhodně nebude vstup do NATO, ve hře by ale mohla být třeba společná vojenská cvičení s Aliancí.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. Podle agentury Interfax Putin prohlásil, že změna finské zahraniční politiky by měla negativní dopad na bilaterální vztahy. Podle úřadu finského prezidenta se telefonát uskutečnil z iniciativy Helsinek. Pro vstup své země do Aliance se jasně vyslovili také finští vládní sociální demokraté.

Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, oznámil mluvčí rakouské vlády. Plánovaná schůzka je prvním moskevským setkáním mezi lídrem z Evropské unie a Putinem od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, píše agentura AFP. Nehammer podle mluvčího před cestou informoval kolegy v EU i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se kterým v sobotu jednal v Kyjevě.

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.

Stále hlasitěji se na mezinárodní scéně mluví o tom, že by se Ukrajina čelící ruské agresi mohla stát neutrální zemí. Historik a politolog Jan Adamec v pátečních Událostech, komentářích řekl, že on osobně vnímá případné vyhlášení neutrality jen jako jakýsi oddechový čas v právě zuřícím konfliktu. Podle náměstka ministra zahraničí Jiřího Kozáka (ODS) musí Západ Kyjev nadále co nejvíce podporovat, aby byla při jednáních s Moskvou Ukrajina silná.

Neutrálních států je v Evropě jen hrstka. Jedním z nich je Finsko, které svou neutralitu desetiletí pěstovalo, aby se nedostalo mezi „konfliktní zájmy velmocí“. S ruskou invazí na Ukrajinu se ale postoj Finů mění. „Finsko je západní země, nikoli šedá zóna mezi Východem a Západem,“ popsal své pocity pro zpravodajský server Iltalehti.fi Antti Koskela. A není sám, podle průzkumů veřejného mínění se vstupem do NATO souhlasí už více než polovina obyvatel. Severská země se tak rozhoduje, zda nadále bude spoléhat jen na vlastní armádu, nebo vstupem do obranné aliance prohloubí své spojenectví se Západem, ale zároveň popudí svého východního souseda.

V turecké Antalyi jednali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Kuleba se snažil vyjednat otevření humanitárních koridorů z města Mariupol a také přerušení palby. V těchto otázkách ale nedošlo k pokroku. Schůzka nebyla snadná, Lavrov se držel tradiční rétoriky, řekl po jednání ukrajinský ministr. Je ale připraven sejít se znovu. Podle Lavrova se Západ chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová je kvůli válce na Ukrajině na návštěvě Polska.

Ve čtvrtek se otevřelo několik koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou. Již čtvrtý den se však nedaří evakuace z Mariupolu, městu navíc podle Červeného kříže dochází jídlo i pití. U Kyjeva učinil ruský konvoj jen malý posun a utrpěl další ztráty, uvádí Britové. Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek za nejméně 100 miliard dolarů, řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Při středečním útoku na dětskou nemocnici v Mariupolu zemřeli tři lidé, včetně dítěte, uvedla ukrajinská agentura Unian. Dosud bylo evakuováno přes 400 tisíc lidí, informoval ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.