Druhé neutrální ne. Berlín stále nesmí posílat švýcarskou munici Ukrajině

Nahrávám video

Švýcarská vláda už podruhé zamítla žádost Německa, které chce Kyjevu poslat další munici. Tu nakoupila spolková republika před lety právě ve Švýcarsku a bez jeho souhlasu s ní nemůže dál nakládat. Švýcaři se odvolávají na svou neutralitu.

Ještě před deseti lety používala německá armáda systém ze sedmdesátých let – Gepard – který zachytí s pomocí dvou radarů v okruhu patnácti kilometrů nízko letící letadla a vrtulníky. Na jaře se Německo rozhodlo, že je pošle na Ukrajinu.

„To je přesně to, co Ukrajina potřebuje, aby mohla zabezpečit vzdušný prostor ze země. To je naprosto zřejmé. Německo je připravené to podpořit,“ řekla v dubnu spolková ministryně obrany Christine Lambrechtová.

Spolková republika jich poslala už třicet a s nimi i tisíce nábojů. Ty ale rychle ubývají. Ukrajina chce další. Německo by jich mohlo dodat dalších dvanáct tisíc kusů.

Švýcarsko nechce porušit svoji neutralitu

„Potíž je ale v tom, že munice v německých skladech pochází ze Švýcarska, které exportu brání. Nechce porušit svou neutralitu,“ připomněl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Švýcarsko odmítlo německou žádost už na jaře. Německá ministryně obrany Lambrechtová napsala na konci října další dopis, ve kterém Švýcary žádala o uvolnění této munice. S odůvodněním, aby Ukrajina mohla chránit vývoz obilí a zamezit tak hrozící potravinové krizi v Africe a Asii. Švýcarská odpověď je ale stejná.

„Švýcarsko uplatňuje ve vztahu Ruska a Ukrajiny právo neutrality, které je součástí mezinárodního zvykového práva,“ zdůraznil švýcarský ministr hospodářství Guy Parmelin.

Švýcarsko ale vyjadřuje Ukrajině podporu. Minulý měsíc navštívil švýcarský prezident Ignazio Cassis Kyjev a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten řekl, že to ukazuje celému světu, že „Švýcarsko na morální úrovni není neutrální, když je proti Ukrajině a celé Evropě rozpoutána teroristická válka. Švýcarsko podpořilo sankce Evropské unie a dodává nám humanitární pomoc“, dodal Zelenskyj. 

Dojde ke změně zákona?

Ve švýcarském parlamentu se už přemýšlí o změně zákona. Země s podobnými hodnotami by potom měly v exportech švýcarských zbraní volné ruce. „Je třeba novela zákona, aby dodávky zbraní třetích zemí na Ukrajinu mohly proběhnout bez účasti Švýcarska. Tím by pak nebylo porušeno právo neutrality,“ řekl k tomu předseda Svobodné demokratické strany: Liberálové Thierry Burkart.

Německo si tedy musí švýcarskou munici nechat, nesmí ji exportovat. Pro svého jižního souseda by ale Berlín mohl mít pochopení. Na začátku války totiž odmítala spolková vláda posílat na Ukrajinu jakékoli zbraně a svou dlouholetou doktrínu Německo změnilo pod mezinárodním tlakem, dodal zpravodaj ČT. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 14 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 2 hhodinami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 5 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 7 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 14 hhodinami
Načítání...