Ruský vpád na Ukrajinu 24. února 2022 byl pro Finy studená sprcha, řekl v rozhovoru pro Českou televizi finský prezident Alexander Stubb, který se v Praze zúčastnil konference Globsec. V Evropě podle něj roste nová železná opona. Finsko se kvůli ruské hrozbě vzdalo své neutrality připojením k NATO.
„My jsme změnili politiku neutrality už po studené válce a byli jsme vlastně pouze nezúčastnění,“ vysvětluje Stubb. Země se pak v roce 1995 stala členem Evropské unie.
Den, kdy Rusko rozpoutalo plnohodnotnou válku na Ukrajině, byl pro Finy studenou sprchou, říká prezident. Před 24. únorem 2022 bylo podle něj kolem padesáti procent Finů proti vstupu země do NATO a jen dvacet procent pro, to se ale po velké invazi obrátilo.
Podle Stubba je Finsko pragmatické. „Jsme tak trochu jako Češi. Měli jsme blízko k NATO, máme přes 1300 kilometrů společné hranice s Ruskem a bylo pro nás naprosto přirozené, že jsme se k NATO připojili,“ konstatovala hlava státu.
Finsko se necítí kvůli své poloze nijak zvlášť ohroženo, jelikož země má jednu z nejsilnějších armád v Evropě – devadesát tisíc profesionálních vojáků a stovky tisíc dobrovolníků, poznamenal Stubb. „Společně s Poláky máme největší artilérii a jsme v nejsilnější vojenské alianci na celém světě, takže pozice Finska je velmi dobrá. Rusko se nikdy neodváží na nás zaútočit,“ je přesvědčen prezident.
Potřeba rozšíření Evropské unie
Stubb podporuje členství Ukrajiny v západních organizacích včetně EU a NATO, protože v současnosti podle něj vzniká nová železná opona, a to mezi Ruskem a Běloruskem na straně jedné a ostatními zeměmi na straně druhé. „Je zapotřebí, aby všechny země, které chtějí zůstat na straně toho, co je na západ od této opony, chtějí udržet svou suverenitu, tak se připojily k Evropské unii,“ míní prezident.
Připustil zároveň, že připojení Ukrajiny bude běh na delší trať. „Ukrajina se těší silné podpoře od různých spojenců v NATO, ale je zapotřebí nějaké ukončení války. Je ale důležité vzkázat Rusku, Krymu, že Ukrajina nebude nikdy součástí Ruska, naopak se jim (Putinovi) podařilo přiblížit NATO až k hranicím Ruska, jako v případě Finska,“ upozornil Stubb.
Finsko už urychlilo výrobu munice. Stubb v této souvislosti ocenil přínos muniční iniciativy České republiky, která shání náboje ze zemí celého světa. „Je i v zájmu Finska, aby dokázalo dodávat dostatečné zásoby munice,“ podotkl prezident s tím, že Unie dosud vyráběla munici hlavně pro účely cvičení, nyní bude třeba zvýšit její konkurenceschopnost.
Volné ruce pro Kyjev v otázce použití zbraní
Na použití západních technik by pro Ukrajinu nemělo platit žádné omezení, zdůraznil Stubb v souvislosti s otázkou úderů na ruské území pomocí střel dlouhého doletu nebo stíhaček F-16.
„Jakmile je to obranná situace, v rámci mezinárodního válečného práva, tak ať Ukrajina dělá, co považuje za vhodné. Nezapomeňme, že to je Rusko, které porušuje mezinárodní právo, útočí na civilní cíle, obytné budovy nebo dětská hřiště. Ukrajina si při výběru cílů počíná velmi strategicky,“ podotkl prezident.
Mírová vyjednávání už podle Stubba začala, připomněl kupříkladu plán, který vzešel z konference ve Švýcarsku. Klíče k úspěchu ovšem podle něj drží Čína, kterou je třeba do rozhovorů zapojit. Mír navíc musí být spravedlivý pro Ukrajinu a bude třeba vzdorovat ruskému imperialismu, což bude podle hlavy státu nejspíš trvat delší čas. Kyjev ale podle něj vyhrál válku v tom smyslu, že má nyní blíže k EU a NATO.
