V Evropě roste nová železná opona, varuje finský prezident

9 minut
Ruská invaze na Ukrajinu byla pro Finy studenou sprchou, řekl prezident Stubb na Globsecu
Zdroj: ČT24

Ruský vpád na Ukrajinu 24. února 2022 byl pro Finy studená sprcha, řekl v rozhovoru pro Českou televizi finský prezident Alexander Stubb, který se v Praze zúčastnil konference Globsec. V Evropě podle něj roste nová železná opona. Finsko se kvůli ruské hrozbě vzdalo své neutrality připojením k NATO.

„My jsme změnili politiku neutrality už po studené válce a byli jsme vlastně pouze nezúčastnění,“ vysvětluje Stubb. Země se pak v roce 1995 stala členem Evropské unie.

Den, kdy Rusko rozpoutalo plnohodnotnou válku na Ukrajině, byl pro Finy studenou sprchou, říká prezident. Před 24. únorem 2022 bylo podle něj kolem padesáti procent Finů proti vstupu země do NATO a jen dvacet procent pro, to se ale po velké invazi obrátilo.

Podle Stubba je Finsko pragmatické. „Jsme tak trochu jako Češi. Měli jsme blízko k NATO, máme přes 1300 kilometrů společné hranice s Ruskem a bylo pro nás naprosto přirozené, že jsme se k NATO připojili,“ konstatovala hlava státu.

Finsko se necítí kvůli své poloze nijak zvlášť ohroženo, jelikož země má jednu z nejsilnějších armád v Evropě – devadesát tisíc profesionálních vojáků a stovky tisíc dobrovolníků, poznamenal Stubb. „Společně s Poláky máme největší artilérii a jsme v nejsilnější vojenské alianci na celém světě, takže pozice Finska je velmi dobrá. Rusko se nikdy neodváží na nás zaútočit,“ je přesvědčen prezident.

Potřeba rozšíření Evropské unie

Stubb podporuje členství Ukrajiny v západních organizacích včetně EU a NATO, protože v současnosti podle něj vzniká nová železná opona, a to mezi Ruskem a Běloruskem na straně jedné a ostatními zeměmi na straně druhé. „Je zapotřebí, aby všechny země, které chtějí zůstat na straně toho, co je na západ od této opony, chtějí udržet svou suverenitu, tak se připojily k Evropské unii,“ míní prezident.

Připustil zároveň, že připojení Ukrajiny bude běh na delší trať. „Ukrajina se těší silné podpoře od různých spojenců v NATO, ale je zapotřebí nějaké ukončení války. Je ale důležité vzkázat Rusku, Krymu, že Ukrajina nebude nikdy součástí Ruska, naopak se jim (Putinovi) podařilo přiblížit NATO až k hranicím Ruska, jako v případě Finska,“ upozornil Stubb.

8 minut
Projev finského prezidenta Stubba na Globsecu
Zdroj: ČT24

Finsko už urychlilo výrobu munice. Stubb v této souvislosti ocenil přínos muniční iniciativy České republiky, která shání náboje ze zemí celého světa. „Je i v zájmu Finska, aby dokázalo dodávat dostatečné zásoby munice,“ podotkl prezident s tím, že Unie dosud vyráběla munici hlavně pro účely cvičení, nyní bude třeba zvýšit její konkurenceschopnost.

Volné ruce pro Kyjev v otázce použití zbraní

Na použití západních technik by pro Ukrajinu nemělo platit žádné omezení, zdůraznil Stubb v souvislosti s otázkou úderů na ruské území pomocí střel dlouhého doletu nebo stíhaček F-16.

„Jakmile je to obranná situace, v rámci mezinárodního válečného práva, tak ať Ukrajina dělá, co považuje za vhodné. Nezapomeňme, že to je Rusko, které porušuje mezinárodní právo, útočí na civilní cíle, obytné budovy nebo dětská hřiště. Ukrajina si při výběru cílů počíná velmi strategicky,“ podotkl prezident.

Mírová vyjednávání už podle Stubba začala, připomněl kupříkladu plán, který vzešel z konference ve Švýcarsku. Klíče k úspěchu ovšem podle něj drží Čína, kterou je třeba do rozhovorů zapojit. Mír navíc musí být spravedlivý pro Ukrajinu a bude třeba vzdorovat ruskému imperialismu, což bude podle hlavy státu nejspíš trvat delší čas. Kyjev ale podle něj vyhrál válku v tom smyslu, že má nyní blíže k EU a NATO.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 13 mminutami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 36 mminutami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 1 hhodinou

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali.
před 2 hhodinami

Mezi mladými voliči v Německu vedly AfD a Levice

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.
před 3 hhodinami

Návrat je riskantní, setrvání čím dál složitější. Nejistota ukrajinských uprchlíků roste

Tři roky po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu žijí miliony ukrajinských uprchlíků v Evropě v nejistotě. Mezinárodní podpora slábne a životní náklady rostou. Mnozí z nich se potýkají s rostoucími problémy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od byrokratických překážek po snižující se sociální dávky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a někteří z nich jsou nuceni učinit téměř nemožnou volbu: zůstat a potýkat se s životem v cizí zemi, nebo se vrátit do vlasti částečně okupované Ruskem.
před 3 hhodinami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...