Finsko chystá nová tvrdá opatření, aby odradilo žadatele o azyl od ilegálních přechodů hranice z Ruska. Vláda v Helsinkách obviňuje Moskvu, že migranty z krizových oblastí zneužívá k vyvolávání chaosu a ke společné hranici je nechává svážet. Stejný problém má Polsko u hranice s Běloruskem. Od čtvrtka vyhlásí u hranice nárazníkovou zónu se zakázaným vstupem.
Klid lesů východního Finska je zdánlivý. K více než tisícikilometrové hranici s Ruskem nasazují Finové vyšší počty stráží se psy, drony, vrtulníky a výstražnými systémy. Parlament má ještě do prázdnin schválit přísné zákony o imigraci.
V listopadu loňského roku přitom Finsko zavřelo přechody z Ruska. Učinilo tak poté, co k nim autobusy navezly přes třináct set migrantů z krizemi zasažených zemí. O ilegální přechod se od té doby pokusilo jen několik desítek dalších. Podle úřadů se ale Kreml chystá v hybridní válce pokračovat.
Návrh počítá i se zatlačováním migrantů zpět do Ruska
„Suverénní stát má právo kontrolovat přístup na své území. Proto zavádíme legislativu, která umožní pohraničním orgánům na hranici zasahovat,“ řekla k tomu finská ministryně vnitra Mari Rantanenová.
Návrh počítá s povoláním tisíců záložníků, monitorováním mobilních signálů, s detenčními centry pro migranty nebo jejich zatlačováním zpět do Ruska. Někteří ze zadržených vypověděli, že se o přechod pokoušeli už z Běloruska do Polska. A neuspěli.
„Najednou se pak objevily zprávy, že se otevřela finská hranice s Ruskem. Bylo to na Telegramu, kde už převaděči inzerovali převážení k Finsku,“ vypověděl syrský žadatel o azyl ve Finsku Mahmúd.
Poláci spustí nárazníkovou zónu
Z organizování migračních tlaků obviňují země Evropské unie kromě Ruska i Bělorusko. V Polsku počet střetů s ostrahou roste a běženci nedávno jednoho vojáka zabili. Varšava proto zavádí nárazníkovou zónu, a to v nejexponovanějších úsecích hranice.
„Tato hranice bohužel není bezpečná. Účelem této zóny je zajistit, aby nikdo nebyl vystaven typu útoku, kterému jsou vystaveni polští vojáci,“ řekl náměstek ministra obrany Paweł Zalewski.
Zakázané pásmo bude sahat 200 metrů do polského území, v Bělověžském národním parku až dva kilometry. Proti jsou jednak humanitární pracovníci a aktivisté, a také obyvatelé turisty vyhledávané oblasti. „Vidíme první důsledky. Lidé ruší rezervace. Známý tu provozuje ubytování a už mu hosté rezervace odřekli,“ řekl majitel restaurace v Bělověži Slawomir Dron.
Polsko hodlá na posílení východní hranice vydat v přepočtu 57 miliard korun. Nárazníková zóna začne platit ve čtvrtek.
